Alfa Romeo 146 1.8i 16V TS: Orlí nos

Rozhodli jsme se pro vás otestovat zajímavé ojetiny na českém trhu, protože neodmyslitelně patří na automobilový trh. Tentokrát jsme pro vás vyzkoušeli jižanský temperament v podání Alfy Romeo. Orlí nos Alfa Romeo a pohon zadních kol k sobě neodmyslitelně patřil, podobně jako Transaxle k Maserati. Přesto se v roce 1983 zrodil kompaktní model 33 s pohonem předních kol. Laciná Alfa s třináctistovkou a patnáctistovkou nebyla to pravé ořechové pro letité příznivce tradiční italské značky, přesto si své kupce našla. Přesto myšlenka levné Alfy byla daleko starší a můžeme ji datovat až k uvedení modelu Alfasud představenému v roce 1972. V roce 1984 se objevil model 33 Giardinetta, což bylo poměrně zdařilé kombi na bázi modelu 33. Ani to ale Alfu nespasilo od finančních problémů a ta se proto dva roky poté ocitla v krachu. Krachující automobilku s nezajímavými modely koupil v roce 1986 Fiat a ještě v témže roce Alfa představila decentní facelift modelu 33 a novou škálu motorů, která zahrnula přeplňovanou patnáctistovku a tehdy populární sedmnáctistovky. Další drobný facelift následoval v roce 1990 a pouť nepříliš úspěšného modelu se uzavřela v roce 1994. Tehdy ji nahradil nový model 145, kompaktní hatchback na podvozku koncernového sourozence Fiatu Tipo. Kdo by jím ohrnoval, měl by si vzpomenout na poměrně úspěšný Fiat Barchetta na tom samém podvozku. V roce 1995 byl představen z modelu 145 odvozený liftback 146. Typickým znakem obou nových modelů byl orlí nos kapoty zasahující do masky chladiče. Nebylo to nijak originální, protože ten samý prvek mnohem dříve použil Renault u modelu Laguna. Alfa Romeo se v té době hledala, což se podepsalo na divné politice příčné i podélné zástavby vynikajících i odstrašujících motorů pod kapotou modelu 146. Široká škála motorizací od čtrnáctistovek až po dvoulitry uspokojila většinu nenáročných řidičů, ale skutečné příznivce sportovních vozů Alfa Romeo mohla jen těžko uklidnit. V roce 1999 se model 146 dočkal po vzoru veleúspěšného 156 faceliftu a zejména harmonizace pohonných jednotek. Nicméně hodiny modelu 146 nemilosrdně tikaly a tak byl o rok později nahrazen o poznání modernějším nástupcem 147. Motorizace pod kapotou Alfy Romeo 146 Zrádný výkon pod kapotou Alfy Romeo 146 představovaly nové šestnáctiventilové čtyřválce TwinSpark s dvěma svíčkami na válec. Zatímco starší osmiventilové TwinSparky vydržely věčnost, ty novější převzaly příslovečnou spolehlivost koncernových sourozenců od Fiatu... Základní motorizací byl čtyřválec 1.4 i.e. o objemu 1 351 ccm, ze kterého poskytoval výkon 66 kW (90 k) při 6 000 ot./min. Největší točivý moment činil slušných 115 Nm při 4 400 ot./min. Tento motor se poměrně osvědčil a patří mezi spolehlivější, pochází přitom paradoxně z dílen Fiatu. Nespolehlivostí proslul další čtyřválec 1.4 TwinSpark 16V o objemu 1 370 ccm, ze kterého poskytoval 76 kW (103 k) při 6 300 ot./min. a největší točivý moment 124 Nm při 4 600 ot./min. Na vině jsou velké vůle ve válcích za účelem vyšších otáček. Zánovní TwinSparky mají značnou spotřebu oleje. Šestnáctiventilový Twin Spark se většinou do 150 000 km zadře a protože se to děje většinou utrženou ojnicí, která vám proletí blokem motoru, bývá destrukce totální. Starší TwinSpark trpí karbonem a proto neběží pravidelně. Mohou za to i zapalovací svíčky - 4 obvyklého rozměru a 4 malé a velmi drahé. Ono dát za svíčku u ojetiny 10 000,- Kč je opravdu silná káva. Každých 120 000 km je nutná výměna rozvodů, ozubený řemen rozvodů a řemen pohánějící vyvažovací hřídel. To samo o sobě činí investici dalších 20 000,- Kč. Docela drahý koníček... Pokud lze nějaký motor opravdu doporučit, pak je to osvědčený osmiventilový čtyřválec 1.6 i.e. o objemu 1 596 ccm, ze kterého poskytuje relativně slušný výkon 76 kW při 6 000 ot./min. Největší točivý moment činí slušných 134 Nm při 4 500 ot./min. Nebývají s ním problémy, bez problémů najedete 200 000 km a spotřeba se vejde do 8 l/100 km. Podstatně méně doporučeníhodnou variantou je opět čtyřválec 1.6 TwinSpark 16 V o objemu 1 598 ccm, ze kterého poskytuje výkon 88 kW (120 k) při 6 300 ot./min. a největší točivý moment 144 Nm při 4 500 ot./min. Opět hrozí totéž, co u všech ostatních TwinSparků. Problematický je i šestnáctiventilový čtyřválec 1.7 i.e. 16V o objemu 1 712 ccm, poskytující maximální výkon 95 kW (129 k) při 6 500 ot./min. a největší točivý moment 148 Nm při 4 300 ot./min. Další v řadě je čtyřválec 1.8 TwinSpark 16V, který jsme měli v testu. Ten rovněž patří k oněm problematickým TwinSparkům a nelze doporučit jeho koupi, aniž byste byli smířeni s eventualitou generální opravy tohoto agregátu. Může to přijít a nemusí. Ale většinou to přijde. Čtyřválec poskytuje z objemu 1 747 ccm výkon 103 kW (140 k) při 6 300 ot./min. a největší tičivý moment 165 Nm při 4 000 ot./min. Další v nabídce je šestnáctiventilový čtyřválec o objemu 1 970 ccm, ze kterého poskytuje výkon 110 kW (150 k) při 6 200 ot./min. Největší točivý moment činí 187 Nm při 4 000 ot./min. Ačkoliv se nejedná o TwinSpark, kvalitou a výdrží tento motor rovněž nevyniká, jakoby italští motoráři někde zaspali... Vrcholem nabídky pak byl vznětový čtyřválec 2.0 TD o objemu 1 929 ccm s nepřímým vstřikováním do předkomůrky. Obstarožní turbodiesel poskytoval výkon 66 kW (90 k) při 4 200 ot./min. a největší točivý moment 186 Nm při 2 500 ot./min. Pod 2 000 ot./min. se nic nedělo a nad tyto otáčky se musel řidič malé Alfy smířit se sedmilitrovou spotřebou, což nejní zrovna dobrá vizitka práce motorářů. Tristní nabídka nespolehlivých motorů se zlepšila s faceliftem v roce 1999, kdy se sice základním motorem stal nepříliš spolehlivý 1.4 TwinSpark 16V, dalšími benzinovými agregáty byly různě vylepšené šestnáctiventilové TwinSparky, ale absolutní novinkou se stal bravurní turbodiesel 1.9 JTD. Přeplňovaný vznětový čtyřválec 1.9 JTD o objemu 1 910 ccm poskytoval výkon 77 kW ( 105 k) při 4 000 ot./min. a největší točivý moment 255 Nm vrcholil při 2 000 ot./min. Tyto motory jsou sice stejně smrtelné jako všechny ostatní motory Alfa Romeo, ale vydrží dvojnásobek toho, co TwinSparky. Podstatným detailem je také spotřeba kolem 6 l/100 km. Přednosti a nedostatky Alfy Romeo 146 K jednoznačným přednostem modelu 146 patří dostatečná antikorozní ochrana, která si vybrala v minulosti daň na modelu 33 a pokosila jeho řady v evropských statistikách. Pokud již volíte motor, zvolte si pohodu v podobě osmiventilové šestnáctistovky nebo moderního přímovstřikového dieselu JTD. Jízdní vlastnosti jsou přijatelné a dynamika motorů rovněž nezklame, K dalším devizám patří obratnost v městském provozu, nadčasový design a příznivé ceny ojetin, o které není příliš velký zájem. Naopak k nedostatkům patří dílenské zpracování, nesouměrné slícování dílů karosérie, případně drahé náhradní díly a komplikovaný servis motorů, který jsme již zmínili. Jinak je Alfa Romeo 146 až překvapivě nenáročným automobilem se sportovními geny. Méně komfortní odpružení, nepřesné řazení, předčasné opotřebení brzd, přední nápravy, řízení, koroze výfuku, vadná spojka, opotřebení synchronizací v převodovce a problémy s elektronikou a elektrickou soustavou vozu už k Italům jaksi patří. Elegantní Fiat v převleku I kdybyste mě mučili, v modelu 146 vidím Fiata. Klenutí přídě tolik typické pro modelovou řadu Tipo/Tempra, případně hranatá záď, to jsou atributy, které museli přiznivci značky vydýchávat až do příchodu modelu 156. Příď vozu s orlím nosem je dána dlouhou kapotou, zakončenou špičkou zasahující až téměř do předního nárazníku. S nimi dobře koresponduje nezvykle bohatá přední maska s plastikou dovnitř a typické tvarování předních světlometů. Přední nárazník je tvořen horním nelakovaným plastem a spodní lakovanou částí s bohatým žebrováním. Na dlouhou svažující se kapotu navazuje rozměrné čelní sklo, vnější zpětná zrcátka jsou ještě nezasažená módou bočních ukazatelů směru. Pohled zboku naznačuje výrazné profilování ve výši klik dveří, tolik typické pro větší a starší model 164. Model 146 skutečně působí jako zmenšenina modelu 164, je mu daleko podobnější než například stejně starý model 155. Boční linka v úrovni klik se pomalu zvedá, až je zakončena v krátké a dynamické zádi pohledného liftbacku. Záď je navíc opatřena líbivým a decentním křídlem. Křídlo a levý blatník vykazují známky opravy laku. Pěkný dojem z vozu spoluutvářejí líbivá patnáctipalcová litá kola s plným profilem. Ty obouvají pneumatiky o rozměrech 195/55. Záď vozu je subjektivně nejvíce Fiatovská. Ačkoliv nechybějí tolik specifické úzké koncové svítilny, vysoká záď s ostrými rysy, nebo zadní nárazník prohnutý směrem dovnitř, proporce společné s Fiaty kazí dojem z povedené Alfy. Záď je obdařena decentním křídlem a sportovní koncovkou výfuku. Sportovní esprit Po otevření dveří odpustíte Alfě její stáří. Pohodlná ergonomická sportovní sedadla, líbivý design palubní desky, hezky sladěné tvrdší plasty s textilními potahy, Alfa i dnes působí parádně. Co na tom, že za jízdy zavrže při přejezdu nerovnosti? Přední sedadla poskytují dostatek informací od vozovky a jsou dobrým vyvážením spíše měkkého podvozku. Tříramenný volant skvěle padne do ruky, přístroje jsou přehledně umístěny a k orientaci v nich netřeba manuálu. Přístrojový štít má typické tvary konce osmdesátých let, inspirace u BMW je zjevná. Středový panel nese manuální klimatizace, její výdechy, audiosoustavu a místo zbylo i na přihrádku pro CD. Středový tunel volně navazuje a kromě řadicí páky a ruční brzdy nese několik drobných přihrádek. Vybrání před spolujezdcem je výrazné a tvarování dodnes moderní. Vůz je vybaven vpředu elektrickým stahováním oken, vzadu si musíte vystačit s kličkami. Zadní sedadla mají rovněž výrazné tvarování, schází jim ale dnes tolik obvyklá středová loketní opěrka. Zavazadlový prostor má základní objem 380 litrů, zvětšit jej lze sklopením zadních sedadel až na 1 225 litrů. Víko zavazadlového prostoru má nefunkční plynové vzpěry, proto je nutné ho značnou silou zvedat, v horní poloze už se udrží. Jeho tvarování a opravdu vysoká spodní hrana v úrovni koncových svítilen je značně nepraktická. Dalším nepříjemným detailme je otevírání klíčkem pod krytkou v logu. Vyžaduje si to při krátkém otevření vypnutí motoru a vytažení klíčku. Pod rovným dnem zavazadlového prostoru se nachází neplnohodnotná rezerva, zavazadelník je jinak kompletně čalouněn. Perfektní TwinSpark Pod kapotou je uložen celohliníkový čtyřválcový zážehový motor o objemu 1 747 ccm s výkonem 103 kW (140 k) při 6 300 ot./min. Maximální točivý moment činí vynikajících 165 Nm při 4 000 ot./min. 140 koní dnes má kdejaký konkurent Alfy Romeo, jenže v tomto případě se stará o pouhých 1 133 kg. To je tedy méně než kupříkladu Škoda Fabia. Co z toho plyne? Alfa Romeo především slibuje příjemné zážitky za volantem. Zběžná kontrola čistého motoru neodhaluje průsaky oleje, vše je originální a nepoškozené. Po otočení klíčkem a o trochu delším startování se ozve nádherný tlumený zvuk motoru a ryk zvýfuku. Ten je dán koncovkou výfuku a pravděpodobně upraveným tlumičem výfuku s neřízeným katalyzátorem. Těmto motorům zatrhnul tipec až rok 1999, kdy je ze scény zprovodila emisní norma Euro 3. Nástupci TwinSparků si dnes musejí poradit s obézními Alfami a seškrceným vstřikováním. A tak zatímco řidič kupuje Alfu v naději, že získává krásnou a po všech směrech rychlou milenku, místo toho se mu dostane tlusté kamarádky. Takový už je život... Alfa Romeo 146 taková není. Po rozjezdu se okamžitě chytá a výkon graduje okolo 4 000 ot./min, kdy se TwinSpark teprve probouzí k závěrečnému opusu. Ve městě je s tímto autem radost jezdit, navíc stále budíte pozornost a kdekterý naftař s Octavií TDi je překvapen vašim rychlým odjezdem z křižovatky. Mimo město si konečně můžete užívat síly motoru, kterému dochází dech až na dálnici kolem 210 km/h. To je slušné na levnou ojetinu z roku 1997. Za to si vezme 10 l/100 km, přirozeně v cenově dostupnějším Naturalu 95. Ovladatelnost, brzdy, řazení, řízení Podvozek Alfy Romeo je komfortní, ale klepavé zvuky od zadní nápravy prozrazují nutnost její opravy za účelem obnovení lepších jízdních vlastností. Alfa se plavně přenáší přes výmoly, ale kupodivu nepodrží v prudce projížděné zatáčce. Asi následek použití podvozku z Tipa. Brzdy odpovídají charakteru vozu a dokáží vůz včas zastavit, nicméně je třeba jako u všech ojetin důrazně sledovat jejich stav a opotřebení. Řazení je i po letech poměrně přesné, i když po letech to lze stěží čekat. Konečně řízení je vcelku strmé a poskytuje řidiči dostatek informací od vozovky. Ovladatelnost modelu 146 lze rozdělit na dvě části. Jednou je jízda v přímém směru,kde je Alfa naprosto sebejistá až do maximální rychlosti. Na druhé straně překvapí špatné jízdní vlastnosti v zatáčce, kde se záď nepříjemně zhoupne. Může to být ale dáno jen opotřebovanou zadní nápravou. Sportem ku zdraví Něco na tom bude. TwinSparku se po zahřátí líbí ve vysokých otáček a přímo si o ně říká. Poklidná jízda ve 2 000 ot./min. je vykoupena vyšší spotřebou než dynamické svezení, když držíte čtyři tisíce... Ve městě si Alfa dává konkurenty jako na běžícím páse a pokračuje i v tom i na okreskách, kde ji ovšem notně přibrzdí nejsitý podvozek. Satisfakcí je jízda po dálnici, kde se Alfa opět zařadí mezi nejrychlejší automobily a hbitě se jich drží, pokud je zrovna nevede. Naměřená dynamika a zrychlení Maximální dosažená rychlost: 210 km/h Zrychlení: 0-100 km/h: 10,3 s 0-120 km/h: 14,5 s 0-140 km/h: 18,6 s 0-160 km/h: 25,5 s 0-180 km/h: 38,6 s 0-200 km/h: 49,5 s Maximální rychlosti na jednotlivé převodové stupně 1 – 60 km/h při 7 000 ot./min 2 – 100 km/h při 7 000 ot./min 3 – 140 km/h při 7 000 ot./min 4 – 180 km/h při 7 000 ot./min 5 – 210 km/h při 7 000 ot./min Pružnost: 40 - 80 km/h: 2 st. 5,4; 3 st. 9,0 s; 4 st. 10,6 s; 5st. 21,7 s 60-100 km/h: 2 st. 5,6; 3 st. 7,5 s; 4 st. 11,4 s; 5st. 14,6 s 80-120 km/h: 3 st. 8,0 s; 4 st. 11,8 s; 5st. 15,6 s Převody: 40: 2 - 3000; 3 - 2000; 4 – 1500; 5 - 1300 60: 2 - 4300; 3 - 3000; 4 - 2700; 5 - 1900 80: 2 - 5900; 3 - 4000; 4 - 3000; 5 - 2500 100: 3 - 5000; 4 - 3700; 5 - 3000 120: 3 - 6000; 4 - 4500; 5 - 3700 140: 3 - 7000; 4 - 5200; 5 - 4500 160: 4 - 6000; 5 - 5000 Problematická radost Kdo se smíří s drobnými i vážnějšími opravami, tomu Alfa Romeo přinese adrenalin a radost z výkonných motorů. Testovaný vůz je v prodeji za 79 000,- Kč, což je částka úměrná radosti, kterou vůz přinese. Vždy je třeba ale počítat, že ojetá Alfa Romeo může na opravách stát tolik, za kolik jsme ji pořídili. Technické údaje Hodnoty udávané výrobcem Motor * Typ: Zážehový řadový čtyřválec napříč před přední nápravou * Objem: 1 747 ccm * Největší výkon: 103 kW (140 k) při 6 300 ot./min * Největší točivý moment: 165 Nm při 4 000 ot./min * Palivo: Benzin bezolovnatý okt. nárok 95 a vyšší Provozní vlastnosti * Max. rychlost: 207 km/h * Zrychlení z 0 na 100 km/h: 9,4 s * Spotřeba paliva (l/100 km): o Město: neuvedeno o Mimo město: neuvedeno o Kombinovaná: 7,9 l/100 km Hmotnosti * Pohotovostní hmotnost: 1 133 kg Vnější rozměry * Délka: 4 260 mm * Šířka: 1 710 mm * Výška: 1 430 mm * Rozvor náprav: 2 540 mm Vnitřní rozměry * Základní objem zavazadlového prostoru: 380 l * Maximální objem zavazadlového prostoru: 1 220 l Historie modelu 1995: představení liftbacku 146, motorizace 1.4 i.e. (66 kW) , 1.6 i.e. (76 kW), 1.7 i.e. 16V (95 kW), vznětový 2.0 TD (66 kW) 1996: motorizace 2.0 TI (110 kW), 1997: motorizace 1.4 TwinSpark (76 kW), 1.6 TwinSpark 16 V (88 kW), 1.8 TwinSpark 16V (103 kW) 1999: facelift, motorizace 1.8 TwinSpark 16V (103 kW), 2.0 TI (114 kW), vznětový 1.9 JTD (77 kW) 2000: ukončení výroby a nahrazení modelem 147 {imggallery 404}