Volvo V70 2.5 D: Krásné kombi nestárne

Klasické kombíky švédské automobilky Volvo patří k nejtradičnějším automobilům na trhu. Předposlední generaci modelu V70 důvěrně známe a teď jsme měli možnost seznámit se i s jejím předchůdcem. Jak se vede deset let starému kombi od Volva? V70 jako odkaz budoucnosti Automobilka Volvo byla založena 14. dubna 1927. První model ÖV4 tehdy opustil brány automobilky, která v té době nijak technicky nevynikala. Éra švédského marketingu měla započít až o pár desítek let později. Předválečné a válečné modely Volva byly spíše průměrné, automobilka se spíše proslavila masovým použitím automobilů přestavěných továrně na dřevoplyn v časech válečného nedostatku. Teprve na počátku padesátých let se představilo Volvo Duett 445 odvozené od poválečného modelu PV444. V srpnu 1966 se představilo Volvo 145 s důrazem na bezpečnost. Marketingová revoluce u Volva začala a globální tažení s celosvětovým kombíkem rovněž. Volvo v té době již nabízelo tři kombi: P210 Duett, Amazon/221 Estate a Volvo 145.Od roku 1971 k nim může,e počítat i sportovně pojatý fastback P1800 ES. V roce 1975 se představily dvě nové modelové řady 240 a 260 včetně slušivého kombi. Byl to mimochodem počátek hranatých tvarů klasického Volva a vycházel ze studie VESC. Od roku 1980 se vyráběla faceliftovaná kombi 245 a 265, větší z modelů měl mimochodem look Rolls-Royce. V roce 1982 se představila faceliftovaná verze 240 Estate uvedená také se vznětovým šestiválcem bez přeplňování a výkonem dnes směšných 60 kW a spotřebou kolem 8 l/100 km. Další generace následovala v roce 1985. V témže roce se ještě objevill přímý předchůdce vésedmdesátky, velké kombi 740 Estate, rovněž se vznětovým šestiválcem kromě tichých benzinových verzí. Vlajkové kombi mělo označení 760 Estate a pod jeho kapotou bil zážehový šestiválec o výkonu 115 kW. V roce 1989 se objevil faceliftovaný nástupce 740 Estate a pod jeho kapotou se mimojiné usídlil předkomůrkový šestiválcový turbodiesel vlastní konstrukce o výkonu 90 kW. V roce 1990 jej následovalo mastodontí Volvo 940 Estate a vrcholná verze 960 Estate. V roce 1992 se představil zbrusu nový sedan 850 následovaný o rok později kombíkem 850 Estate. Ten stál u zrodu námi testoavného Volva V70. Nový zakulacený design dále rozvíjel hrany konce osmdesátých let. Zajímavé je, že Volvo zcela stáhlo z výroby zastaralý vznětový šestiválec a nabízely se tak jen benzinové motory. V roce 1994 Volvo mohutně faceliftovalo a tak jsme se dočkali další generace modelu 850 Estate a 960 Estate s nabídkou pouze benzinových motorů. V roce 1997 pak došlo k rebrandu zastaralých modelů na V70 a V90. Pod kapotou faceliftovaného kombíku se ocitl i tehdy špičkový pětiválcový turbodiesel 2.5 TDi od Volkswagenu. Ten se mimojiné stal základem pro legendární volváckou dépětku poté, co dostal bypass common-railem. Větší kombi V90 se vyrábělo až do roku 1999 se silnými benzinovými motory a starou vésedmdesátku nahradila v roce 2000 zbrusu nová generace, ale to už je zcela jiný příběh pod taktovkou nového vlastníka, koncernu Ford. Motorizace pod kapotou V70 (1997 – 2000) Základem nabídky byl trochu překvapivě slabý čtyřválec o objemu 1 984 ccm, ze kterého poskytoval výkon 93 kW(126 k) při 6 250 ot./min. Největší točivý moment činil 170 Nm při 4 800 ot./min. Volvo se s ním sice rozjelo až na 195 km/h, ale celkově bvyl dvoulitr slabý a spotřeba také neklesla pod deset litrů na sto kilometrů. Dalším v nabídce byl klasický volvácký pětiválec s dvouventilovou technikou o objemu 2 435 ccm s výkonem 106 kW (144 k) při 5 400 ot./min, největší točivý moment činil 206 Nm při 3 600 ot./min. Ten patří k nesmrtelné klasice a vyráběl se desítky let. Nečekejte od něho menší než desetilitrový odběr, zato vám bez problému najede půlmilion kilometrů a ve Švédsku je oblíbeným základem pro přestavbu na pohon zemním plynem. Ten samý pětiválec o objemu 2 436 ccm byl dodáván také se čtyřventilovou technikou. Ta navyšuje výkon na 125 kW (170 k) při 6 100 ot./min. Největší točivý moment činí 220 Nm při 4 700 ot./min. Maximální rychlost činí 210 km/h a spotřebu lze stlačit pod 10 l/100 km. Tento motor je v nabídce švédské automobilky dosud a pokračuje v dlouholeté tradici. Přidá-li se k výše uvedenému čtyřventilovému pětiválci nízkotlaké turbo, vnikne motorizace 2.5 T poskytující výkon 142 kW (193 k) při 5 100 ot./min. Největší točivý moment 270 Nm je posazen k 1 800 ot./min, což slibuje zajímavé zážitky při akceleraci. Jen spotřebu těžko stlačíte pod dvanáct. Volvisté mi budou jistě oponovat, ale hovořím z vlastních zkušeností. Ještě větší bestii představuje motorizace T-5 o objemu 2 319 ccm. Navýšený výkon turba navyšuje také faktický výkon na 177 kW (241 k) při 5 100 ot./min. Brutální zátah činí 330 Nm při 2 700 ot./min. maximální rychloost 245 km/h přímo konkuruje německým prémiovým kombíkům. Maximální bestii pak představuje verze V70 R s totožným motorem a poladěným turbem, u kterého poskytuje maximální výkon 177 kW (244 k) při 5 100 ot./min. a totožný kroutáící moment jako verze T-5. Maximální rychlost je posunuta na obligátních 250 km/h a hlavním rozdílem je vyladěný podvozek erka. Konečně naftu v nabídce zastupuje verze V70 TDi 2.5 s osvědčeným německým pětiválcem o objemu 2 461 ccm. Ten poskytuje maximální výkon 103 kW (140 k) při 4 000 ot./min a největší kroutící moment 290 Nm při 1 900 ot:/min. Takřka moderní hodnoty svědčí dynamice a nízké spotřebě, která je u tohoto nadčasového emisemi nezkaženého motoru bravurní. Přednosti a nedostatky Volva V70 Volvo V70 představuje mezi desetiletými kombíky na českém trhu ojetin absolutní elitu jak spolehlivostí, tak jízdním komfortem. Nečekjte závodně laděný podvozek, ale houpající se kanape s neovyklou prostorností a těmi nejlepšími materiály – zvenku švédská ocel s kvalitními laky, zevnitř kůže nebo měkčené plasty. Kéž by takto vypadaly automobily také v roce 2007... K jednozančnému plusu patří životnost motorů, zejména základního pětiválce bez turba, případně bravurního turbodieselu od Audi. Naopak turbomotory mají slabinu v omezené životnosti turbodmychadla. Zatímco osvědčené pětiválce najedou i půlmilion kilometrů, u turboverze určitě po 200 000 km budete měnit dmychadlo. K mínusům patří hranatý design, který každému neříká to, co příznivcům švédské automobilky. Drahé náhradní díly a poměrně drahý servis prémiové značky je také mínusem ještě před koupí vésedmdesátky. Z motorizací nedoporučujeme slabé dvoulitry a stejně tak silnou verzi R případně T-5, jejichž majitelé je asi moc klidnou jízdou nehýčkali. Posledním mínusem je absolutní odpor ke sportovní jízdě, který ale V70 čestně naznačuje pískáním pneumatik hned v první ostře projeté zatáčce. K nejčastějším technickým závadám patří přetržený rozvodový řemen u naftového motoru, vadné silentbloky u silnějších benzinových motorů, závady elektrického plynového pedálu, vypadávají tlakové trubice nízkotlakých turbodmychadel, ty mimochodem připomínají záchodovou trubku. Rovněž brzdy při sportovní jízdě odcházejí dříve, než se stačí naplnit řidičova peněženka. Nadčasové hrany Kdo to nezná, ať zvedne ruku? Předpokládám, že nikdo z vás nezvedl ruku od klávesnice... Střízlivý design švédské klasiky neuráží ani dnes. Pokud jste jej milovali před deseti lety, stále jej budete mít rádi. Pokud jste jej nenáviděli, názor asi nezměníte. Posádka vozu ovšem ano. Nadčasové obliny přinesl již kompaktní model S40/V40 vyráběný v kooperaci s Mitsubishi, takže hranaté Volvo 850 jej pouze následovalo do probádaných vod. Příď tvoří japonsky zkosené velké přední světlomety s bílými kryty ukazatelů směru. Klasická a předlouhá přední kapota nese konzervativní gril Volva s logem automobilky. Přední nárazník už tolik nevytrčuje jako americké verze kombíku 850 Estate a nese naprosto jednoduché neemotivní tvary. Vnější zpětná zrcátka ještě nestačila zasáhnout móda integrovaných ukazatelů směru. Pohled zboku prozrazuje vskutku jednoduché tvary švédského dostavníku. Jen symbolicky zkosená příď, navazující jednoduchá kapota, již moderně skloněný A sloupek a za ním opět švédská krabice táhnoucí se až k výklopným pátým dveřím. Mezitím pohodlné hranaté dveře a decentní prosklení. Na zádi pak tolik typické velkoplošné koncové svítilny na mohutných D sloupcích karosérie. K tomu až neuvěřitelně subtilní patnáctipalcová litá kola s pneumatikami o rozměrech 195/60. Záď se nese v podobném duchu a tvoří takřka dodávkovou stěnu. Páté dveře jsou tvořeny rozměrným prosklením a spodní hrana jen decentně zasahuje do zadního nárazníku. Efektu rovné podlahy zavazadlového prostoru bylo dosaženo dvojitým dnem. Zadní nárazník zdůrazňuje robustnost celého vozu svými tvary a harmonicky působí koncovka výfuku ve tvaru lví tlapy tolik oblíbené u Wartburgu 311 v šedesátých letech. Stěhovák nadevše Interiér deset let starého Volva je pastvou pro oči a vy se můžete dokola ptát, proč už se dnes nepoužívají tak kvalitní plasty. Architektura palubní desky je příkladná a slibuje okamžitou orientaci řidiče. Rozměrný čtyřramenný volant s koženým věncem bezvadně padne do ruky, přístrojový štít před řidičem nese kromě analogových přístrojů přehledný krystalový displej palubní počítače. Ten se ovládá malým otočným knoflíkem napravo od sloupku řízení. Ten umožňuje přepínat mezi průměrnou rychlostí, průměrnou spotřebou a okamžitou spotřebou. Právě tento ukazatel nám později umožnil bravurní spotřebu, která nemá v našich testech obdoby. Nalevo od řidiče se nachází ovladač osvětlení, napravo pak středový panel s ovládáním poloautomatické klimatizace a značkovým autorádiem s kazetovou mechanikou a CD měničem v zavazadlovém prostoru. Pod ním se nachází nezbytný popelník se zapalovačem a celek mistrně dokončuje povedená imitace kořenového dřeva. Přihrádka před spolujezdcem poskytuje dostatek místa pro doklady a další drobnosti, dole je navíc umístěna drobná a šikovná přihrádka. Středová loketní opěrka je opět kombinací kvalitních plastů s imitací kořenového dřeva, i když ta nepřežila na hlavici řadicí páky. Přední sedadla mají příjemný tvar s dobrým bočním vedením, jsou to pohodlné gauče s aktivní opěrkou hlavy a manuálním nastavením sedáku i opěradla. Pohodlně vás obejmou a dopřejí vám pohodovou jízdu. Středový tunel opět z kvalitních materiálů je zakončen středovou loketní opěrkou s úložným boxem uvnitř. Na zadních sedadlech je ohromné množství prostoru, zaujmou aktivní opěrky hlavy, mohutná středová loketní opěrka ze staré školy a kvalitní velurové čalounění. Zavazadlový prostor má základní objem 480 litrů. To není hodně na takovou krabici, ale zdání klame. Papírově menší objem je dán dvojitou podlahou ukrývající nejen dojezdové kolo, ale i další úložný prostor. Navíc zboku se nachází značkový CD měnič. V devadesátých letech ještě bylo zvykem umisťovat CD měnič do zavazadlového prostoru. Příjemně polstrovaný zavazadlový prostor svědčí o pečlivosti předchozího italského majitele. Sklopením zadních sedadel získáme rovnou podlahu až k předním sedadlům a takřka 1 610 litrů prostoru. Nejlepší z německých klasiků Nikdo nepochybuje o nadčasových kvalitýách prvních přímovstřikových turbodieselů koncernu Volkswagen. U jejich zrodu stáli soutěživí inženýři Audi, kterým se pramálo líbil vynikající předkomůrkový turbodiesel BMW a tak ho pokořili svým TDi. Pod kapotou Volva V70 je uložen přeplňovaný vznětový pětiválec o objemu 2 461 ccm s výkonem 103 kW (140 k) při 4 000 ot./min. Maximální točivý moment činí vynikajících 290 Nm při 1 900 ot./min. To jsou úctyhodné hodnoty na motor vyvinutý na počátku devadesátých let. Trvalo dlouho, než Audi pustilo svůj turbodiesel konkurenci, ale vše nasvědčovalo faktu, že hranaté švédské kombíky nebudou nikdy konkurovat německým Audi. Jak se tehdy Němci mýlili... Turbodiesel TDi 2.5 představuje špičku spolehlivosti díky trvanlivým rozvodům, proměnné geometrii lopatek turbodmychadla a jednoduché mechanické váze vzduchu, která se nezanáší. Rovněž oxidační katalyzátor nebo filtr pevných částic je u toho motoru nadbytečnost a ten se tak může odměnit příkladnou spotřebou. Námi testovaný vůz má papírových 150 000 km. Těžko zjistit, kolik skutečně najel, přestože byl dovezen z Itálie od prvního majitele. Stav karosérie, interiéru i motoru naznačuje, že majitel nebyl ignorant a své auto neničil. Po krátkém žhavení přesvědčí turbodiesel o nejlepší formě hlasitým zachvěním a lehkým traktorovým zvukem. Zachvění je otázkou příčné zástavby. Zatímco v Audi 100 byl motor podélně, konstruktéři Volva jej přetočili napříč. Po zahřítí se motor zklidní a při klidné jízdě je takřka neslyšitelný. A tak se kolikrát stává, že jedete a slyšíte jen hučení pneumatik. Dokáže toto váš moderní turbodiesel? Dokáže toto vaše TDi poslední generace? Samozřejmě, že ne... Ve městě je TDi příkladně pružné od nejnižších otáček a ke zhasnutí jej donutíte až při prudkém podtočení, například rozjezdem na trojku. Můžete si pak vybrat mezi úspornou a dynamickou jízdou. Jedete-li dynamicky v rámci limitů, spotřeba se vyšplhá na 6,5 l/100 km. Když jsme spořili, stlačili jsme spotřebu na těžko pochopitelných 3,9 l/100 km. Mimo město si motor zaslouží otáčky kolem dvou tisíc a do třech tisíc je ekonomická zóna. Při akceleraci je výrazně pomalejší než moderní turbodiesely s předimenzovanými turbodmychadly, zato však disponuje lineárním zátahem. Při dynamické až sportovní jízdě si vezme 6,2 l/100 km. Při opravdu úsporné jízdě s rozmyslem se nám podařilo spotřebu stlačit na 4,5 l/100 km. Na dálnici je V70 příkladným dostavníkem, který se nebrání pohodové jízdě s nízkými i vysokými rychlostními průměry. Při opravdu dynamické jízdě nad limitem předpisů se spotřeba šplhá na 7 l/100 km, při defenzivní jízdě stotřicítkou se lze udržet na opět těžko pochopitelných 4,9 l/100 km. Naše výsledná průměrná spotřeba činí 4,7 l/100 km, čímž se V70 zlatým písmem zapsala mezi testy ojetin. Podvozek nesnese sportovní zacházení Podvozek Volva V70 je hotovým Francouzem. Oproti poslední a předposlední generaci je laděn komfortně a jakoukoliv snahu o sportovní jízdu odměňuje pískáním pneumatik. Ve městě se dočkáte měkké jízdy bez drnčení v interiéru, zároveň se plavně přenáší přes výtluky a retardéry. Na druhé straně překvapí ve městě okamžitou změnou směru při prudkém stočení volantu. Jen zá´d se lehce zhoupne. Mimo město si Volvo vychutnává rovinky, v zatáčkách rádo píská a záď se kontrolovatelně sune ven z tečny. S Volvem jsme najeli skoro tisícovku kilometrů a přesvědčilo nás, jak rádo si tyká s krajinkou. Přesedl jsem rovnou ze Subaru Legacy a sportovní návyky jsem opustil během první stovky kilometrů. Stále dokola si říkám, že Volvo je úžasné v pohodlí, které poskytuje. Zkuste plout krajinou Vysočiny za tichého ševelení úsporného turbodieselu a užívat si při běžných rychlostech, že vaše takřka dvoutunové kombi jede za méně než pět litrů. To už prostě s dnešními vozy nezažijete! Na dálnici vás čeká další pohodová cesta. V přímém směru se Volvo nebojí rozjet na stoosmdesátku, dvoustovka mu už dnes dělá potíže. Ostré poloměry dálnice D1 však často nutí ke zpomalení a Volvo si není tak jisté jako jeho nástupci. Brzdy s respektem ke kinetice Brzdíte-li s dnešními Volvy, můžete se k nim chovat nehorázně a přesto ihned zastaví. Ne tak deset let staré Volvo. Brzdy jsou na dnešní poměry spíše průměrné a při sportovní jízdě se brzy unaví. To nic nemění na jejich dobrých vlastnostech při poklidné jízdě, kterou majitelé vozů Volvo vzývají nejvíce. Řízení se povedlo, řazení bez připomínek Řídit Volvo je jako účastnit se závodu milionářů. Nečeká vás ani přeposilované řízení, ani přehnaně těžké převody. Prostě pohoda, která ve městě umožňuje zatáčet jedním prstem a na dálnici vás spolehlivě vede. Samozřejmě, že na silničkách Vysočiny se nevyrovná komunikativnímu řízení německých kombíků, ale Volvo skutečně není určeno k závodění. U žádného deset let starého vozu jsem se nikdy nesetkal s tak dobrou kulisou řazení. Rychlosti padají báječně, synchrony se nebojí přeřazení a potenciál motoru lze využívat doslova dle sluchu. Naměřená dynamika a zrychlení Maximální dosažená rychlost: 180 km/h Zrychlení: 0-100 km/h: 10,4 s 0-120 km/h: 13,2 s 0-140 km/h: 18,6 s 0-160 km/h: 24,5 s 0-180 km/h: 39,8 s Maximální rychlosti na jednotlivé převodové stupně 1 – 45 km/h při 4 500 ot./min 2 – 80 km/h při 4 700 ot./min 3 – 130 km/h při 4 700 ot./min 4 – 180 km/h při 4 700 ot./min 5 – nezjištěno Pružnost: 40 - 80 km/h: 2 st. 4,7 s; 3 st. 6,6 s; 4 st. 13,5 s 60-100 km/h: 3 st. 7,0 s; 4 st. 9,2 s 80-120 km/h: 3 st. 6,3 s;4 st. 7,7 s; 5st. 12,2 s Převody: 40: 2 - 2200; 3 - 1400; 4 – 1000; 5 - 800 60: 2 - 3400; 3 - 2200; 4 - 1600; 5 - 1200 80: 2 - 4600; 3 - 2900; 4 - 2100; 5 - 17600 100: 3 - 3650; 4 - 2600; 5 - 2000 120: 3 - 4400; 4 - 3200; 5 - 2400 140: 4 - 3700; 5 - 2800 160: 4 - 4200; 5 - 3300 Jen do dobrých rukou Testované Volvo V70 TDi 2.5 bylo dovezeno z Itálie a jeho stav naznačuje, že mělo štěstí na předchozího majitele. Dá se říci, že k testovanému vozu jsme přilnul a jen fakt, že vozy neustále střídám a nemám čas starat se o vlastní automobil mě pdradil od myšlenky zakoupit je pro sebe. Za cenu 150 000,- Kč totiž nabízí skvělé svezení, pohodlí a nízké provozní náklady. Za sebe bych mu přál, aby našlo dobrého majitele. Určitě své koupě nebude litovat. Technické údaje Hodnoty udávané výrobcem Motor * Typ: Přeplňovaný vznětový pětiválec napříč před přední nápravou s mezichladičem stlačeného vzduchu a nastavitelnou geometrií lopatek turbodmychadla * Objem: 2 461 ccm * Největší výkon: 103 kW (140 k) při 4 000 ot./min * Největší točivý moment: 290 Nm při 1 900 ot./min * Palivo: Nafta motorová Provozní vlastnosti * Max. rychlost: 200 km/h * Zrychlení z 0 na 100 km/h: 10,2 s * Spotřeba paliva (l/100 km): o Město: 9,0 o Mimo město: 5,2 o Kombinovaná: 6,6 * Objem palivové nádrže: 70 l Hmotnosti * Pohotovostní hmotnost: 1 538 kg * Užitečná hmotnost: 432 kg Vnější rozměry * Délka: 4 720 mm * Šířka: 1 760 mm * Výška: 1 410 mm * Rozvor náprav: 2 660 mm Vnitřní rozměry * Základní objem zavazadlového prostoru: 480 l * Maximální objem zavazadlového prostoru: 1610 l Historie Volva V70 1997: představení V70 jako přímého nástupce modelu 850 Estate (komplexní facelit), motorizace 2.0 (93 kW) , 2.5 (106 kW), 2.5 20V (125 kW), 2.5 T (142 kW), T-5 (177 kW), R (184 kW), turbodiesel TDi 2.5 (103 kW), také verze s pohonem všech kol 1999: motorizace 2.4 140k (103 kW), 2.4 170k (125 kW), představení verze XC jako přizvednutého kombi (základ pro XC70) 2000: představení druhé generace a terénní verze Cross Country {imggallery 437}