Vše, co jste chtěli vědět o měření rychlosti v obci

Policie České republiky správa hlavního města Prahy přistupuje k měření rychlosti zejména na základě vyhodnocení vývoje nehodovosti (nedodržení nejvyšší povolené rychlosti zůstává dlouhá léta na předních příčkách pomyslného žebříčku příčin dopravních nehod) a v souladu s platnými právními normami. Dále potom na základě řádných a odůvodněných požadavků obecních orgánů, či občanů. K měření rychlosti jsou vybírána taková místa, kde dochází k dopravním nehodám zejména z důvodu porušení nejvyšší povolené rychlosti a na kterých lze vzhledem ke stavebně technickému charakteru komunikace měření provádět. Měření samotné se v současné době provádí takřka na všech pražských komunikacích téměř denně. Výjimkou jsou pouze nepříznivé povětrnostní podmínky, kdy měření nelze provádět z důvodu bezpečnosti. K měření se používá několik typů radarů a měřících zařízení. Nejrozšířenějším je radar s označení RAMET. Ten má schopnost měřit rychlost v rozhranní 5 – 250 km/h. Na toto rozhraní je radar řádně atestován a ocejchován (každé dva roky v souladu s ustanovením zákona o měřidlech) a eventuální odchylka měřidla se pohybuje v řádech setin procent z měřené rychlosti. Osvědčení o atestaci zařízení by měl na požádání předložit policista přímo na místě.

Běžně užívaná měřidla mají možnost volby sledovaného směru. To znamená, že zařízení lze nastavit na měření přijíždějících a odjíždějících vozidle, ale i obou směrů zároveň. Rovněž lze nastavit dosah zařízení (60 metrů před i za radar) a samozřejmě měřenou rychlost. Uvedené zařízení je vybaveno i bleskem, respektive nočním režimem, takže měření lze provádět i za snížené viditelnosti. Samozřejmostí je záznam přestupkového jednání v podobě fotografií, se kterými lze dále pracovat (filtry rozlišení, zoostření, zoom atd.) Mimo měřící zařízení umístěná ve služebních vozidlech, se kterými lze měřit rychlost i za jízdy a to zejména tam, kde z technických důvodů nelze vytvořit stanoviště, se používají i takzvané stabilní radary. Ty fungují obdobně jako radary mobilní a po Praze je jich v současné době několik desítek. Zásadní rozdíl mezi stabilním a mobilním radarem je zejména v řešení přestupků. Zatímco při měření mobilním radarem dochází k řešení přestupků s řidiči z pravidla na místě, stabilní radar zaznamenává snímky a řidiči jsou následně předvoláváni na dopravní inspektorát. Asi nejznámější pražský stabilní radar funguje v tunelu Mrázovka, kde dochází k měření rychlosti v celém úseku tunelu.

Měření rychlosti samotné probíhá v souladu s nejrůznějšími právními normami, kterými se policisté řídí. Pro řidiče bude asi nejdůležitější takzvaná tolerance povolené rychlosti. Ta je vzhledem k odlišnosti rychloměrů toho kterého výrobce vozidel zákonem určena na deset procent z měřené rychlosti. Jakékoli překročení této hranice lze považovat za přestupek podle ustanovení zákona číslo 200/90 Sb. O přestupcích (represivní opatření níže). Mnoho řidičů se milně domnívá, že jejich právem je důkaz o spáchání přestupku. Jinými slovy se domáhají fotografie, či záznamu přestupku přímo na místě řešení přestupku. Tuto domněnku je třeba uvést na pravou míru. Výše zmíněný zákon o přestupcích hovoří o spolehlivě zjištěném přestupku, nikoliv však o jeho dokumentaci. V tomto případě tedy záleží na vstřícnosti policisty, zda přímo na místě měření umožní řidiči nahlédnout do fotodokumentace (pořizované například do paměti notebooků tvořících součást měřidla). Žádný předpis, či interní nařízení policistům takovou povinnost nestanoví. Výjimkou jsou případy, kdy se řidič dostaví na předvolání k podání vysvětlení. V těchto případech je přinejmenším žádoucí, aby řidiči policista umožnil nahlédnout do záznamu jednání, které je mu kladeno za vinu.

Při řešení přestupků (překročení rychlosti v obci) je zákonem o přestupcích dáno hned několik variant postupu a řešení přestupku v závislosti na jeho závažnosti:

Ve chvíli, kdy řidič překročí rychlost v obci o méně než o 30 km/h a s přestupkem souhlasí, lze tento vyřešit na místě blokovou pokutou až do výše 1.000,- korun. (Zák. 200/90 Sb. § 22 odts. 1 písm. f) a odst. 6)

Jestliže řidič nemá s sebou hotovost, policista mu vystaví takzvaný blok na pokutu na místě nezaplacenou a poštovní složenku. Řidič má potom možnost uhradit uloženou blokovou pokutu do patnácti pracovních dní buď na poště nebo přímo na dopravním inspektorátu.

V případě, že má řidič jakékoliv pochybnosti o naměřené rychlosti, či s přestupkem nesouhlasí, sepíše s ním policista oznámení o přestupku. Na toto oznámení má řidič možnost vyjádřit se k jednání, které je mu kladeno za vinu. Oznámení je následně odesláno příslušnému orgánu ke správnímu řízení. Ve správním řízení lze za tento přestupek uložit blokovou pokutu do výše 2.000,- korun. (Zák. 200/90 Sb. § 22 odts. 2)

V případě, kdy řidič překročí povolenou rychlost v obci o více než o 30 km/h a s přestupkem souhlasí, lze přestupek vyřešit na místě blokovou pokutou do 2.000,- korun.

{mosimage} Jestliže řidič nemá s sebou hotovost, policista mu vystaví takzvaný blok na pokutu na místě nezaplacenou a poštovní složenku. Řidič má potom možnost uhradit uloženou blokovou pokutu do patnácti pracovních dní buď na poště nebo přímo na dopravním inspektorátu. (Zák. 200/90 Sb. § 22 odts. 1 písm. a) a odst. 6) V případě, že má řidič jakékoliv pochybnosti o naměřené rychlosti, či s přestupkem nesouhlasí, sepíše s ním policista oznámení o přestupku. Na toto oznámení má řidič možnost vyjádřit se k jednání, které je mu kladeno za vinu. Oznámení je následně odesláno příslušnému orgánu ke správnímu řízení. Ve správním řízení lze za tento přestupek uložit blokovou pokutu do výše 3.000,- korun. (Zák. 200/90 Sb. § 22 odts. 2)

V případě, že se řidič dopustí překročení rychlosti v obci o více než o 30 km/h více než dvakrát v období dvanácti po sobě následujících kalendářních měsíců, může počítat s trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců. Tento zákaz muže uložit pouze správní orgán. (Zák. 200/90 Sb. § 22 odts. 3)