Lotus Omega: Šílená babička

Ne, ne, nenechejte se zmást názvem tohoto článku, dnes si nebudeme povídat o dalším pokračování neslavně profláknutého filmu z Kameňákova, ve kterém si prolévala hrdlo modrou erektivní tekutinou šílená baba Kropáčková, to necháme rádi jiným. Dnes nás totiž čeká opravdové peklo, ve kterém bude hlavní hrdinkou také babička, ovšem stále velice čilá a k světu vypadající. Skutečné peklo se vším všudy. Nám všem bude opravdové horko a ucítíme i pekelný smrad od spálených pneumatik. Černé inferno roztopené dvojicí turbodmychadel … Toto auto není Opel. Ano, vypadá hodně, hodně podobně jako Opel Omega A, ale to jen na první dojem. Každá šelma v přírodě používá mimikry, tak aby splynula s okolím a nevyčnívala. Tak je to i s Omegou, Lotusem Omegou. Nebo se také skrývá pod jménem Lotus Carlton. Tento rodinný sportovně založený sedan má se sériovou opelovskou omegou jen málo společného. Technika je zcela odlišná. Tato raketa se vyráběla od roku 1989 do 1993, tedy pouhé čtyři roky. A kolik že takových exemplářů je? No, popravdě řečeno, to Vám nikdo spolehlivě neřekne. Ale podle fundovaných odhadů jich je dnes kolem 40ks, ale pokud Vás zajímá, kolik jich bylo vyrobeno, pak za správné se pokládá magické číslo 999. Občas se dočtete jiné údaje (v intervalu od 950 do 1100ks), ale právě číslo 999 je jediné to správné. Každé auto bylo zvlášť signováno. Povídá se, že Opel poslední stovku aut vůbec neprodal a použil právě na náhradní díly. Vzhledem k velice omezené sérii tento fakt nelze vyloučit. Kdybyste měli možnost nahlédnout do registru vozidel naší Policie, pak v celé databázi najdete pouze jeden takový registrovaný exemplář na našem území. Ano, taková rarita to je. Lotusácký závodní stroj s označením Omega, tento trhač asfaltu v civilním kabátku, patřil dlouhou dobu k postrachu všech sportovních modelů naprosté většiny renomovaných evropských i asijských výrobců. V souboji face to face si "eMkové" stroje, cosworthy, mitsubishi, nissany, maserati, porscháky a jím podobné mohly nechat o vítězství jen zdát. Možná Vám to bude připadat podivné, ale je to tak. Tento Lotus nenašel od začátku devadesátých let minulého století žádného přemožitele mezi sériovými auty až na jedinou výjimku. F40! Jedině Maranellský koník se vzepjal k ještě většímu výkonu než vyladěná omega. Pouze Lotus Omega a Opel Omega Evolution 500 mají z celé tehdy vyráběné škály Opelů cejchované do třístovky. Jejich rychlost nebýt omezovače rychlosti by byla i větší. Něco kolem 320km/h. U těch silnějších modelů Naší šílené babičky je rychlost kolem 350km/h. Modely s motory C30SE a C30SEJ měli tachometry do 280km/h, ostatní buď do 260, nebo do sériových 220km/h. Oproti sériové Omeze se liší Lotus Omega výrazným rozšířením. Lemy blatníků jsou decentní a na tmavém autě málo nápadné, o to více poslouží širokým kolům k bojovému rozkročení šelmičky. Přední nárazník dostal ostřejší rysy a tvarově pozměněné deflektory. Nyní se dostává dostatečné množství vzduchu k motoru a vysoce namáhaným brzdám. Z pod zadního nárazníku na Vás číhají dvě hranaté zakončení výfukového potrubí, které se starají o zajímavou zvukovou kulisu výkonného motoru. Z klasických plastů nechybí na tehdejší dobu a dodnes tvarově zajímavé křídlo, které se se svými kraji sklání nad zadní blatníky. O funkčnosti tohoto křídla vzhledem k výkonům motoru a tvarům karoserie není pochyb. Ten, kdo zná sériové áčko omegu, asi nebude v interiéru Lotusu nijak překvapen. Kokpit nabízí především prostor, pohodlí a sportovní funkčnost. Cestou Vás budou rozmazlovat kožená sedadla od Recara, klimatizace, téměř obývákově jemná výplň stropu, kůží obšitý čtyřramenný volant... jinak v interiéru vládne klasická německá strohost. Když dostali konstruktéři Lotusu za úkol postavit Omegu s vysoce sportovními vlastnostmi, došlo na ohledání a samozřejmě k podrobnějšímu prozkoumání sériového modelu. Ihned bylo jasné, že auto je příliš těžké a málo výkonné. Došlo k převrtání řadového šestiválce a ke změně přeplňování. Volba padla na tehdy velice oblíbená a spolehlivá turbodmychadla Garret T25. A když přeplňováni, tak pořádné, turba dali hned dvě. Původní vrtání motoru zůstalo beze změny, ale zdvih byl zvýšen. Pak nastala taková ta klasická motorářská závoďácká abeceda: kovaná kliková hřídel, ostřejší váčky, změna kompresního poměru, nové písty, ojnice atd. Samozřejmě došlo i na elektroniku. Nejslabší Lotus Omega má 377koní a 570 Nm! Paráda! Spojka a převodovka pocházejí z Corvetty ZR1 a je šestistupňová. Jednotlivé převodové stupně byli ještě doladěny, avšak Omega je s ní schopna na každou zařazenou rychlost kola protočit a řádně zatáhnout. Pocit ze zrychlení je famózní. Dvojice turbodmychadel přímo svádí k dalšímu tunění a po rozumném zásahu se nechá z motoru dostat i 500koní na 800Nm! Na podvozky je Lotus extra třída, takže bylo vývojářům velice brzo jasné, kam svou snahu zaměřit. Auto pod tíhou motorových komponentů padlo velice blíže k zemi, došlo na zpevnění zavěšení a změnu geometrie. A poslední věc s takovým to autem je bezpečně zastavit. I to nebyl pro techniky Lotusu žádný problém. Přední kotouče byly vyměněny za větší o průměru 330mm a brzdiče se čtyřpístkovými třmeny dodala neméně známá firma AP Racing, která se zabývá vývojem a výrobou brzdových komponentů pro závodní auta. Velké kotouče potřebují také velký prostor mezi ráfky, proto Lotus Omega obouvá sedmnáctky. Nyní je již vše v pořádku, tak honem připoutat a můžeme vyrazit! {imggallery 40}