Honda Accord 2.4: Vášnivá milenka

Honda Accord překvapuje Evropany od roku 1977. Šestnáctistovkou vybavený hatchback tehdy dorazil do Evropy jako sportovní konkurence VW Passat nebo Opelu Rekord. Pro náročné zákazníky byl připraven sedan s dvoulitrem pod kapotou. Inovací se dočkal v letech 1981, 1983 a 1985. Pro sportovně založené řidiče byla připravena karosářská varianta Aerodeck nebo elegantní kupé. Další generace představená v roce 1989 byla neevropsky hranatá, což napravil až buclatý klasik z roku 1993. Ten se i s faceliftem v roce 1996 udržel ve výrobě do roku1998, kdy ho nahradila další generace, faceliftovaná v roce 2001. Současná generace se představila v roce 2003 a faceliftu se dočkala již v roce 2005. Jaká je? Základní motorizací je benzinový dvoulitr, spořílkům asi nejlépe vyhovuje naftová dvadvojka a pro znalce je zde benzinová dvačtyřka. Právě tu jsme testovali a můžeme ji plně doporučit. Krásná klasika Erbovní příď nese gril ve tvaru erbu, srdce či středověkého štítu. Velký znak Hondy a trojice chromovaných mřížek je decentní v porovnání s agresivními úzkými světlomety, které jsou díky ukazatelům směru protaženy ostře do boku. To ještě umocňují vnější zpětná zrcátka s tolik obligátními integrovanými směrovkami. Masivní přední nárazník nemá ani tak převis podobný někdejší generaci Accordu jako narostla do boků k blatníkům. V kontrastu s oblými mlhovkami působí nárazník zvláště masivně. Boční linie vozu je naprosto klasická a její základní rysy najdete u většího Legendu, ale i u menšího Civicu Sedan. Čistá sportovní linie, ostře řezané úhly, masivní bok karosérie a subtilní prosklení, to je navíc orámováno chromovanou lištou, kterou vhodně dopňují působivé chromované kliky. Do boku protažené zadní sdružené svítilny jsou typicky japonskou záležitostí. Zkrátka Accord se za svůj původ nestydí. Krásným detailem jsou devítipaprsková sedmnáctipalcová litá kola, jenž obouvají pneumatiky o rozměrech 225/45. Nádherná záď s ostře řezanými linkami trochu připomíná Toyotu Camry blahé paměti. Typicky japonské sdružené koncové svítilny s čirou optikou dotvářejí dravý půvab Accordu. Pod masivním nárazníkem se nachází dvojice výrazných koncovek výfuku. Daní za lehkou stavbu vozidla je vysoká nákladová hrana víka zavazadlového prostoru. Luxusní interiér Prvním překvapením u Accordu je jednoduchý klíček zapalování a centrálního zamykání. Úplně stejný dostane i majitel daleko levnější a plebejštější Hondy City. Tím ale zklamání rychle končí. Dveře se otevírají v širokém úhlu, zaujme jejich plechový zvuk při zavírání, ale to lze přičíst na vrub lehké konstrukci Accordu. Oproti němu taková kdysi sportovní Alfa Romeo je dávno „tlustoprdka“. Plastová lišta v prazích předních dveří trochu překvapivě postrádá označení Accord, pak už ale řidiče vítá kombinace měkčených plastů v černé a krémové barvě za asistence koženého čalounění. Nádhernou kombinaci by mohly závidět i Mercedesy a BMW, stejně jako pohodlná sedadla, která si nás získala svou ochotou hýčkat páteř cestujících i na dlouhých cestách. Trojramenný volant připomene BMW trojkové řady ze začátku devadesátých let. Kůží obšitý věnec volantu je překvapivě úzký, přesto se drží dobře. Řadicí páka i ruční brzda jsou přesně po ruce a tak nic nebrání v soustředění se na jízdu. Palubní deska nese zcela typickou architekturu. Klasická kaplička s optitronovými přístroji a displejem palubního počítače je doplněna středovým panelem s ovládáním automatické klimatizace, audiosoustavy a pokračuje praktickými přihrádkami s vnějším dekorem z imitace kořenového dřeva až ke středovému tunelu. V něm se nacházejí další přihrádky a držáky nápojů. Tunel pak vyúsťuje do středové loketní opěrky. Ovladače jsou intuitivní, displeje přehledné a celkově hodnotíme ergonomii Hondy jako jednoduchou a přitom zdařilou. Pasažéři vpředu i vzadu mají dostatek místa na nohy a kupodivu i nad hlavou, což je překvapivé vzhledem ke svažující se střeše kabiny. Zadní sedadla mají úžasné tvarování a pravděpodobně patří k nejergonomičtějším zadním sedadlům ve střední třídě. Zavazadlový prostor má objem 459 litrů, zadní sedadla lze přirozeně sklopit, tím ale variabilita končí. Již řečená vyšší nákladová hrana připomíná sportovní určení Accordu. Cílem Hondy totiž nebylo udělat těžký dýchavičný rodinný „passat“, ale výjimečný sportovní sedan, který poslouží také jako rodinný vůz. A povedlo se! Vysokootáčková dvačtyřka Pod kapotou je uložen čtyřválcový zážehový motor o objemu 2 354 ccm s výkonem 140 kW (190k) při 6 800 ot. / min. Největší točivý moment je 223 Nm při 4 500 ot./min. Nejvyšší výkon je posazen takřka k limitu omezovače, který činí 7 200 ot./min. Čtyři ventily na válec, konstrukce SOHC, nádherný dunivý zvuk v nízkých otáčkách a překrásný soprán v těch nejvyšších je zárukou maximálního prožitku každé jízdy s Accordem. Lehounký Accord váží jen 1 398 kg a tak se lze těšit na zážitek srovnatelný s šestiválcem pod kapotou leckterého konkurenta. Motor je vybaven ventilovým rozvodem i-VTEC, tedy rozvodem s plynulým natáčením sací vačkové hřídele a s plynulou změnou časování sacích ventilů. Se stoupajícími otáčkami se mění natočení vačkové hřídele a časování ventilů. Díky tomuto systému motor umožňuje velmi široké využití od klidné jízdy v nízkých otáčkách až po dravé závodění u omezovače. Po nastartování se ozývá tichým ševelením, odhlučnění kabiny je přijatelné, ovšem mimo ní o sobě dává motor docela hlasitě vědět. Řízení je přesné a strmé, Acco s ním skvěle zvládá zatáčky, ve kterých se dlouho tváří jako přísně neutrální vůz. Řazení je rovněž báječné, dráhy jednotlivých rychlostí jsou krátké, spojka ostrá a proto záleží jen na vašich schopnostech, jak rychlí při řazení jste. Samostatnou kapitolou je podvozek, který je tradičně měkčí než evropská konkurence, přitom ale dovoluje poměrně razantní jízdu bez následků v podobě smyku. Dvojité lichoběžníkové závěsy předních kol a pětiprvkové závěsy zadních kol Accord uklidnily do té míry, že některým řidičům může chybět neklid, kterým se vyznačoval Accord ještě před deseti, patnácti lety. Když jsme u podvozku, za zmínku stojí i brzdy. Je to jen můj subjektivní dojem, ale čtyři kotoučové brzdy jsou na tak vynikající vůz trochu poddimenzované. Umějí sice ostře brzdit, ale není to typické zakousnutí, kterého se dočkáte například u Fordu Mondeo. Ve městě a rádi Ve městě se majestátnímu Accordu líbí. Svůj díl na tom má vyspělé zavěšení kol filtrující rány od vozovky a komfortní odpružení. Vzhledem k vysoké zádi nám ale trochu chyběly parkovací senzory. Ve městě si Acco při trochu rozumné jízdě vezme 9,6 l/100 km. Mimo město a na dálnici ve výhodě Řídit Accord je jako vyhrát první cenu. Na rovinkách si lze při podtočení užít překvapení naftových sedanů, jenž se nezmohou na tempo japonské dvačtyřky. Dlouhá šestka umožňuje spořit, i když na úspornost moc nevěřte, tu vám motor nezajistí. V zatáčkách se již neopakuje odlehčení zádi, které zažívají řidiči Accordů z rozmezí let výroby 1993 – 1998. Řízení i podvozek vykreslují řidičova přání na vozovku a Accord je schopen pronásledovat daleko silnější šestiválce a osmiválce. Potvrzuje se tak, že ve vývoji čtyřválců je Honda celosvětovou jedničkou. Mimo město si skromná Honda řekne o 9,3 l/100 km. Konečně na dálnici se projeví temperament dlouhé šestky, ale také jediná výrazná slabina – hlučnost vy vyšších rychlostech. V rychlostech nad 140 km/h je Accord hlučnější než většina evropských i japonských konkurentů. Dobře to lze vykreslit na srovnání s Toyotou Avensis, která až do 180 km/h udržuje příjemné ticho v kabině. Po dálnici si Accord řekne o přijatelných 11,3 l/100 km. Průměrná spotřeba po dobu testu činila 10,6 l/100 km. Ta je tak nižší, než kdyby se pod kapotou nacházel šestiválec. Výkonově jsou přitom souměřitelné. Za zmínku stojí také adaptivní tempomat, který přibrzďuje a opětovně přidává, kdykoliv radar v přídi vozu detekuje menší než bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozu. Systém jsme vyzkoušeli v provozu a líbilo se nám především, že dokázal reagovat rychleji než řidič při jízdě v hustém pátečním provozu na dálnici D1. Naměřená dynamika Zrychlení: 0-100 km/h: 7 s 0-140 km/h: 12 s 0-160 km/h: 14 s 0-180 km/h: 19 s 0-200 km/h: 28 s 0-230 km/h: 41 s Pružnost: 40 - 80 km/h: 2 st. 4,9 s; 3 st. 6,0 s; 4 st. 9,0 s; 5 st. 16,3 s 60-100 km/h: 2 st. 4,5 s; 3 st. 6,6 s; 4 st. 8,3 s; 5 st. 11,7 s 80-120 km/h: 2 st. 6,0 s; 3 st. 6,8 s; 4 st. 8,4 s; 5 st. 11,0 s; 6 st. 15,4 Maximální rychlosti na jednotlivé převodové stupně 1 – 90 km/h při 6 000 ot./min 2 – 140 km/h při 7 000 ot./min 3 – 190 km/h při7 000 ot./min 4 – 230 km/h při 7 000 ot./min 5 – nenaměřeno 6 – nenaměřeno Přesvědčivý talent Honda Accord se ukázala jako přesvědčivý talent a bezesporu zajímavý rodinný vůz. Honda dlouhodobě patří ke značkám s úzkým portfoliem, o to více o něj pečuje. Důkazem je právě Accord, který už přes dvacet let patří na špici střední třídy. Námi testovaný Accord ve výbavě Executive lze pořídit již od 869 000,- Kč. V ceně je již kompletní bezpečnostní výbava (ABS+EBD, VSA, airbagy řidiče, spolujezdce, boční i okenní, xenonové světlomety), imobilizér s alarmem, luxusní výbava v interiéru nebo audiosoustava. V porovnání s evropskými konkurenty se jedná o překvapivě silného soupeře. {imggallery 376}