Toyota Corolla 2.0 D-4D: Kdo ji koupí neprohloupí

Rozhodli jsme se pro vás otestovat zajímavé ojetiny na českém trhu, protože neodmyslitelně patří na automobilový trh. Na řadu se dostal šlágr evropských vozovek z hlediska spolehlivosti. Toyotu Corollu 2.0 D-4D nám zapůjčil Autobazar Prachárna z Hradce Králové Legenda na kolech V roce 1966 vyjela z továren japonské automobilky Toyota první Corolla. Vůz hodně vzdálený svým nástupcům by dnes patřil do třídy malých vozů. Technický základ nevybočoval ze světových trendů – čtyřválec o objemu 1.1 litru a pohon zadních kol. Kompaktní dvoudvéřový vůz byl doplněn v roce 1968 sedanem a kombi a líbivý facelift přispěl k rozhodnutí o vývozu do USA. To byly počátky celosvětového úspěchu modelu Corolla. Pro americký trh byl zvolen motor o objemu 1.2 litru. V roce 1970 se představila druhá generace, která přinesla prodloužený rozvor a motory o objemu 1.2, 1.4 a 1.6 litru. Prodejní úspěchy druhé generace vedly k rychlému rozhodnutí o vývoji třetí generace, která by více odpovídala estetickému cítění zahraničních zákazníků, protože Corolly prvních dvou generací byly ryze japonskou záležitostí včetně poněkud zvláštního designu. V roce 1973 se představila třetí generace, z předchozí generace zůstalo ve výrobě pouze praktické kombi. Z karosářských variant se představil liftback, sedan, kupé a samozřejmě kombi. Nabídka pohonných jednotek zůstala zachována, vercholné sportovní kupé dostalo šestnáctistovkuo výkonu 81 kW. Tato generace se již designově blížila Opelu Kadett, tehdejšímu šlágru na evropských trzích. V roce 1979 se představila čtvrtá generace Corolly. Revoluce se konala především navenek, technicky naplno vycházela z předchůdce. Za zmínku stojí pouze nově řešení zadní náprava typu Panhard, která lépe plnila nároky na jízdní vlastnosti klasické zadokolky. Design stojí za zmínku, protože Toyota se již na sklonku sedmdesátýách let s Corollou oprostila od dřívějších trendů a naplno se vrhla do hran počátku osmdesátých let. K motorizacím přibyla sedmnáctistovka a moderní šestnáctistovka konstrukce OHC. V roce 1983 došlo i na technickou revoluci. Pátá generace přišla s moderní koncepcí motor vpředu napříč a pohon předních kol. Corolla se tak přes noc stala úplně novým vozem, i když měla za sebou již více než 7 miliónů vyrobených kusů. Karosářské varianty se smrskly na tradiční čtyřdvéřový sedan a pětidvéřový liftback. Pod kapotou se objevily třináctistovka o výkonu 51 kW a šestnáctistovka o výkonu 62 kW , další revolucí byl klasický vznětový motor se vstřikem do předkomůrky o objemu 1839 cm3 a výkonu 43 kW. V roce 1987 se představila na dnešní poměry moderní šestá generace. Rozvor 243 mm zůstal zachován, ovšem převisy karosérie zajistily nárůst rozměrů ve všech směrech. Pod kapotou se objevily nové motory – benzinová třináctistovka (55 kW), šestnáctistovka (66 kW). Tyto Toyoty jsou dobře známé našim motoristům, protože se k nám ve velké míře dostaly jako ojetiny v první polovině devadesátých let. Specialitou bylo kombi Tercel s permanentním pohonem všech kol, což byl pokus oslovit zákazníky značky Subaru. Zběsilé prodejní tempo svědčilo konstruktérům a proto na sebe nechala další, v pořadí již sedmá generace čekat jen do roku 1991. tato generace je dodnes velmi ceněná pro svůj nadčasový design, provozní spolehlivost a bravurní výkony šestnáctistovky o výkonu 80 kW, se kterou Corolla sprintovala 195 km/h. Mimochodem Corolla se tehdy velikostně takřka vyrovnala souběžně vyráběné generaci většího modelu Carina E. Absolutní novinkou byl vznětový dvoulitr o výkonu 53 kW, kterým Toyota potvrdila zájem vstoupit do rodiny naftových přeborníků. V roce 1997 se představila námi testovaná osmá generace Corolly. Ta představila kompaktnějšími rozměry než předchůdce a odvážnými tvary, které svědčily aerodynamice. Corolla se tak naprosto vydělila z hlavního evropského proudu automobilového designu a šla na chvíli svou vlastní cestou. Kdo toto auto nepoznal, nemůže o něm zhola nic soudit, protože patří k nejpovedenějším vozům přelomu tisíciletí. Sám jsem byl kdysi skeptický k poněkud zvláštnímu designu, ale kvality vozu plně vyvažují tuto odchylku od normálu. Nepříliš dobré přijetí designu ze strany evropských novinářů vedlo k faceliftu v roce 2000, který vrátil přídi Corolly soudobý výraz. Kruhové světlomety vystřídala dvojice světlometů pod čirým krytem, zvláštní samostatné ukazatele směru byly zachovány. Motory o objemech 1.3, 1.6, 1.8 litru poctivě rozvíjely variabilní časování ventilů a pod kapotou se objevily přeplňovaný vznětový dvoulitr o výkonu 66 kW a klasický nepřeplňovaný vznětový čtyřválec o objemu 1.9 litru a výkonu 53 kW. Už v roce 2001 Toyota představila daleko líbivější devátou generaci, která plně vycházele z designérských východisek menšího modelu Yaris. Kromě tří- a pětidvéřového hatchbacku, sedanu a kombi se představilo také zdařilé MPV Verso. Pod kapotou se objevily dva zážehové šestnáctiventilové čtyřválce s variabilním časováním ventilů VVT-i (1,4 l/71 kW a 1,6 l/81 kW) a dva přeplňované vznětové dvoulitry se systémem vysokotlakého vstřikování Common-rail o výkonu 66 a 81 kW. Konec Corolly neiniciovali zákazníci ztrátou zájmu, ale sama Toyota, která v roce 2006 představila koncept Auris Space, jenž se v roce 2007 dostal definitivně do výroby jako nová modelová řada Auris. Pouze čtyřdvéřový sedan si ponechal označení Corolla, jinak se její osud prozatím uzavřel. 32 miliónů prodaných kusů jasně svědčí, že Corolla si označení „legenda na kolech“ plně zaslouží. Motorizace pod kapotou Corolly 2000 - 2002 Základem nabídky se stal čtyřválec o objemu 1 398 ccm, ze kterého poskytoval výkon 71 kW(96 k) při 6 000 ot./min. Největší točivý moment činil 130 Nm při 4 800 ot./min. Základní motor v nabídce plně postačuje ke svižné jízdě při rozumných palivových nárocích. Tento motor má naše největší doporučení. Dalším v nabídce byl čtyřválec o objemu 1 598 ccm dával výkon 81 kW (110 k) při 6 000 ot./min, největší točivý moment činí 150 Nm při 3 800 ot./min. Tento motor báječně zvládá výkonové špičky a na druhé straně s ním lze jet stejně ekonomicky jako se čtrnáctistovkou. Za svou práci si řekne o kombinovanou spotřebu 7 l/100 km. Pod kapotou Corolly nemůže chybět nafta. Nepřeplňovaný vznětový čtyřválec o objemu 1 867 ccm poskytuje výkon 51 kW (69 k) při 4 600 ot./min. Největší točivý moment činí 125 Nm při 2 500 ot./min. Klasická nafta pod kapotou Toyoty disponuje nepřímým vstřikováním paliva do předkomůrky a patří k posledním motorům této koncepce pod kapotou moderních automobilů. Osvědčuje se absolutní provozní spolehlivostí a bohužel také leností typickou pro atmosférické nepřímovstřikové diesely. Navíc kombinovaná spotřeba kolem 6,6 l/100 km skutečně není žádný zázrak a proto tento motor nemůžeme doporučit. Přeplňovaným vznětovým motorem v nabídce je čtyřválec o objemu 1 995 ccm, který poskytuje výkon 66 kW (91 k) při 4 000 ot./min. Největší točivý moment 215 Nm je posazen k 2 400 ot./min., což slibuje úspornou jízdu těsně pod 2 000 ot./min. Tento motor jsme měli možnost vyzkoušet a naše zkušenost nás vede k doporučení jej koupit, je-li v dobrém technickém stavu. Motory pod kapotou Corolly si zaslouží uznání za svou spolehlivost a výkony, leckterá evropská automobilka by jimi ani dnes nepohrdla. Nedoporučujeme zastaralý předkomůrkový diesel, zato si nás plně získal turbodiesel s přímým vstřikem systémem Common-rail. Ten si zaslouží náš obdiv pro vynikající provozní parametry a spolehlivost. Celkově tak Corolla neskrývá pod kapotou žádné špatné překvapení. Přednosti a nedostatky Corolly 8G Toyota Corolla je synonymem spolehlivosti, dobrých jízdních vlastností, výborně dimenzovaných brzd a honosí se také malým zájmem zlodějů. K nedostatkům naopak patří poměrně stísněný interiér zejména na předních sedadlech, vzadu si pro změnu pohodlně nesedne pasažéř vyšší než 180 cm. K nedostakům lze přičíst i vysoké ceny náhradních dílů a práce v autorizovaných servisech Toyoty. Přejdeme-li k technickým nedostakům Corolly, také zde se přece jen něco najde. Typickým nešvarem je příliš rychlá koroze výfukového potrubí, i když kyselinový rozpad potrubí podobný italským Fiatům zde rozhodně nehrozí. U nejslabšího motoru dochází k předčasnému opotřebení poddimenzované spojky, častý je u benzinových motorů únik chladicí kapaliny s rizikem propálení těsnění pod hlavou. Námi testovaný vznětový dvoulitr zase při nešetrném zacházení trpí na prasklou či zkroucenou hlavu válců. Zmíněné závady jsou oproti přednostem vozu a ve srovnání s konkurenty jen nezbytnou maličkostí, která připomíná, že i Corolla je jen auto se všemi radostmi i starostmi. Pokud ji ale pravidelně servisujete, nečekají vás žádná dramata ani větší finanční výdaje mimo již zmíněné vyšší ceny práce a náhradních dílů. Japonská elegance Corolla osmé generace po falceliftu v roce 2000 jeví značně nadčasový design, který dodnes nezestárnul. Byl jsem to právě já, kdo ji v době jejího uvedení pro nevšední design kritizoval a stačilo pár let, abych se designérům Toyoty v tomto článku omluvil za mou neprozřetelnost. Vždyť kolik jiných vozů se může chlubit tak vynikající aerodynamikou a nadčasovým vzhledem? Přední maska je tvořena líbivým plastovým grilem s logem Toyoty, po stranách jej doplňují samostatně umístěné přední světlomety, tvořené dvojicí reflektorů pod čirým krytem. Toto řešení se natolik zalíbilo konkurenci, že korejský Hyundai jej bez mrknutí oka použil u svého modelu Elantra. Na předních světlometech zaujme poměrně široká mezera mezi nimi a přední kapotou. Býváme na ojetiny hodně přísní a proto jsme hned pátrali, zda testovaný kousek nebyl vystaven drobné nehodě a následné špatné opravě. Jenže setkání s desítkami dalších Coroll v Německu (tam jsou mimochodem oblíbené) nás přesvědčilo, že jde o technologickou záležitost a případný zájemce o koupi by se tím neměl znepokojovat. Nezvyklé přední světlomety na bocích v předním blatníku doplňují samostatně umístěné ukazatele směru. Pod nimi se nachází plastová nelakovaná část předního nárazníku, se kterou ladí rovněž nelakovaná vnější zpětná zrcátka. Ostatně kombinace kvalitních černých plastů a stříbrné metalízy, která je u testovaného kousku v perfektním stavu působí naprosto elegantně. S tvary čelní masky ladí i průduchy ve spodní části předního nárazníku. Přejdeme-li k profilu vozu, připomene nám Corolla vajíčko. Ve Velké Británii vyráběný pětidvéřový liftback má aerodynamické tvary bez zbytečných stylistických úliteb, vše se podřídilo účelu. Přední blatník ozvláštňuje již zmíněný samostatně umístěný ukazatel směru. Stále znovu překvapuje na dnešní poměry krátký rozvor a z toho vcházející krátké dveře vpředu i vzadu. Jinak jsou boky nekomplikované, dveře ozvláštňuje jen praktická pryžová lišta ve výši nárazníků. Teprve záď nese monumentální nadčasovost Corolly 8G. Jednoduše ukončená záď verze liftback s kulatým profilem a jakoby přilepenými a do boku vytaženými vajíčkovitými koncovými svítilnami působí jako mistrovské dílo. Zpočátku se nelíbí, ale kdo si na Toyotu zvykne, ten už jiné auto chtít nebude. Vajičkovitá záď Corolly působí sympaticky, podobně jako ve své době působil VW Brouk. Oblé páté dveře s oblým prosklením, oblé koncové svítilny bez čiré optiky a decentní zadní nárazník s výraznou nelakovanou částí tvoří stylisticky čistý celek, kterému nelze vytknout žádný detail kromě celku samotného. Jenže to už závisí na osobním hodnocení každého jednotlivce a zarytý odpůrce tohoto designu si jistě Corollu kupovat nebude. Málo místa, ale útulně Po otevření dveří přivítají řidiče a spolujezdce útulná přední sedadla s náznakem bočního vedení a bohužel i krátkým sedákem. Kvalitní potahová látka vydržela naprosto bez poškození, rovněž plasty použité v interiéru jsou v naprosto vynikajícím stavu, jako by Corolla sjela z výrobní linky. Ergonomie pracoviště řidiče je na vysoké úrovni, za zmínku stojí do ruky padnoucí volant s možností nastavení sklonu sloupku řízení nebo blízko k řidičově ruce umístěná řadicí páka. Ke standardu patří elektrické stahování předních oken, vzadu se děje klasickou kličkou. Architektura palubní desky je ryze záležitostí devadesátých let. Měkčené šedivé plasty vypadají stále dobře, až se člověk diví, proč výrobci v posledních letech používají nevkusné tvrdé plasty. Před řidičem se nachází klasický přístrojový štít s analogovými přístroji, na středovém panelu se nachází integrovaná audiosoustava s palubním počítačem a ovládáním manuální klimatizace. Toto řešení je praktické zejména kvůli zlodějům, kterým budou fragmenty rádia úplně k ničemu. Audiosoustava bohužel umí přehrávat jen magnetofonové pásky. Pod rádiem se nachází ještě praktická přihrádka a promyšlený vysouvací držák na nápoje. Středový tunel začíná poličkou pod středovým panelem a pokračuje přes řadicí páku a ruční brzdu k jednoduché loketní opěrce, ve které se nachází malá přihrádka. Nutno podotknout, že vše je funkční a nepoškozené. Na zadních sedadlech je málo místa, tímto parametrem je Corolla srovnatelná s Octavií první generace – málo místa na nohy a ani s hlavami dvoumetrových pasažérů to nebude slavné. Ve třech se jedná o skutečné sardinky. Cestující vpředu se musejí uskromnit a pak se dá sedět i vzadu. Zavazadlový prostor má základní objem 372 litrů, zvětšit ho lze sklopením zadních sedadel. Klasickou bolestí japonských vozů je absence kliky pátých dveří, které lze otevřít buď klíčkem nebo od řidiče. Na to si je po přechodu z evropských vozů třeba zvyknout. Zavazadlový prostor je příjemně mělký a kompletně polstrovaný jednoduchým kobercem. Pod dnem se nachází již jen neplnohodnotné rezervní kolo. Bravurní základ Pod kapotou je uložen vznětový přeplňovaný čtyřválec o objemu 1 995 ccm s výkonem 66 kW (91 k) při 4 000 ot./min. Maximální točivý moment činí solidních 215 Nm při 2 400 ot./min. Papírové hodnoty neslibují nějaké velké překvapení, zvláště když dnešní dvoulitry běžně dosahují na 100 koní výkonu. Navíc testovaný motor má za sebou 150 000 kilometrů, což může být příslib konce, nebo naopak delší spolehlivosti. Po krátkém žhavení se pod kapotou ozve klasický traktorový zvuk, který je ale velmi dobře utlumen směrem do kabiny. Nýtující motor si už za studena bez nejmenších výkyvů přede svou, čímž nás ujišťuje o svých kvalitách. Po hbitém rozjezdu, kdy je zcela jasně cítit turboefekt kolem 2 000 ot./min. nás ve městě příjemně veze povolenými rychlostmi, aniž by podle palubního počítače vyžadoval více než šest litrů na sto. Výsledná městská spotřeba proto činí vynikajících 5,7 l/100 km. Mimo město se Toyotě rovněž líbí, není to sice žádný rychlík, ale poskytuje solidní dynamiku srovnatelnou například se Škodou Octavií 1.9 TDi 66 kW. Držíme se rychlostních limitů a předvídáme, protože tubodiesel nebyl určen ke sportovnímu svezení. Za to nás Toyota odměňuje solidní spotřebou 4,7 l/100 km. Na dálnici nástává další okamžik pravdy. Corolla se nebojí vysokých cestovních rychlostí, jen při stošedesátce ji už dochází dech a další akcelerace je záležitostí jízdy s kopce. Cestování předpisovou stotřicítkou je tak pohodlné, bezpečné a překvapivě tiché. Za svou práci si Corolla vezme v dálničním cyklu 6,7 l/100 km. Přesný palubní počítač umožňuje také ecorallye, jízdu s lehkou nohou na plynu. Pak absolutně není problém cestovat po dálnici rychlostmi kolem 110 km/h při spotřebě 4,9 l/100 km. Dokáže toto váš moderní turbodiesel? Toto je asi nejsilnější argument ve prospěch ojeté Corolly 2.0 D-4D. Ovladatelnost, brzdy, řazení, řízení Podvozek Corolly potěší již tradičně měkkým odpružením, které je v kombinaci s měkkými sedáky vstřícné k páteřím řidiče i spolujezdců. U Corolly je navíc spojeno s dobrou směrovou stabilitou a odolností v prudce projížděných zatáčkách, kde si nechá líbit ostřejší zacházení. Svůj podíl na tom má krátký rozvor a vyspělá víceprvková zadní náprava, kterou vpředu doplňuje náprava klasické konstrukce Mac Pherson. Brzdy jsou u Corolly i přes těžký motor vpředu dobře dimenzovány a zvládají opakované ostré brzdění bez výraznějších známek únavy. Samozřejmostí je ABS a rozdělovač brzdné síly. Vždyť testovaný kousek je jedním z posledních z roku 2002. Řízení je u Corolly tak jako u dalších Toyot kompromisem mezi strmostí a přeposilovaností. S trochou odvahy se můžete rozhodnout ke sportovní jízdě, ale nečekejte, že vás bude volant informovat o dění na vozovce. Jinak ale Corolla drží stopu velmi dobře a nechá si hodně líbit. Hranici jsme během testu nevyzkoušeli, ale zdá se, že i temperamentnější řidič se za jejím volantem neztratí. Řazení má gumovější kulisu, než soudobí konkurenti, rychlosti přesto padají bez problémů a synchrony zvládají i přeřazení o dva stupně dolů. Pětistupňová převodovka se výborně hodí k výkonu motoru a dovoluje pohodlné svezení až do 160 km/h, kdy by se pro změnu hodil chybějící šestý stupeň. Ovladatelnost Corolly je výborná, patří k pohodlným vozům nižší střední třídy, na které se může řidič spolehnout. Kombinace vyspělého podvozku, komfortního odpružení a přeposilovaného řízení sice nenahrává sportovní jízdě, ale v přímém směru se rozhodně neztratíte. Jízdní vlastnosti a komfort První, co nás v této třídě zaujalo je velmi nízký hluk během jízdy. Ať už je to motor, nebo podvozek, u Corolly se vše projevovalo tiše. Co by za takovou tichost dali moderní konkurenti, to vědí především sami evropští výrobci. Pět let stará Corolla tak stále dokazuje, že pohodlné svezení není zázrak, ale výsledek pečlivé práce konstruktérů. Ve městě se tedy Corolla chová báječně tiše a vyfiltruje většinu prasáren na českých vozovkách včetně o pět centimetrů vystouplých nebo zapuštěných kanálů. Mimo město pak překvapuje tichostí i z hlediska aerodynamického hluku a příkladnými jízdními vlastnostmi. Komfort na palubě do značné míry ovlivňují kompaktní rozměry. Hubená rodina o vzrůstu do výšky 180 cm si bude připadat v sedmém nebi, hubení dlouháni na předních sedadlech si také vcelku dobře zvyknou. Jen tlouštíci a dva metry vysocí pasažéři to budou mít v Corolle zejména na zadních sedadlech těžké. Zkrátka Corolla patří do nižš střední třídy a chcete-li více místa, připlaťte si za Avensis. Tak by se dalo charakterizovat poselství konstruktérů Toyoty. Naměřená dynamika a zrychlení Maximální dosažená rychlost: 180 km/h Zrychlení: 0-100 km/h: 14,5 s 0-120 km/h: 20,5 s 0-140 km/h: 30,6 s 0-160 km/h: 52,5 s Maximální rychlosti na jednotlivé převodové stupně 1 – 40 km/h při 5 000 ot./min 2 – 75 km/h při 5 000 ot./min 3 – 115 km/h při 5 000 ot./min 4 – 155 km/h při 5 000 ot./min 5 – 180 km/h při 4 400 ot./min Pružnost: 40 - 80 km/h: 3 st. 6,8 s; 4 st. 11,5 s 60-100 km/h: 3 st. 7,9 s; 4 st. 9,0 s; 5st. 13,3 s 80-120 km/h: 4 st. 10,4 s; 5st. 14,0 s Převody: 40: 2 - 2600; 3 - 1800; 4 – 1300; 5 - 1000 60: 2 - 4100; 3 - 2600; 4 - 2000; 5 - 1400 80: 3 - 3600; 4 - 2600; 5 - 2000 100: 3 - 4500; 4 - 3000; 5 - 2300 120: 4 - 3800; 5 - 2800 140: 4 - 4500; 5 - 3300 160: 5 - 3800 Kdo ji kopupí, neprohloupí Testovaná Toyota Corolla byla dovezena z Itálie, kde se o ní předchozí majitel vzorně staral. To dokládá její stav. Na voze jsme nenašli stopy po nehodě, navíc je zde k dispozici servisní knížka. Za cenu 165 000,- Kč vč. DPH nabízí vynikající naftový automobil s nízkou spotřebou v perfektním technickém stavu a s jistotou dlouhého a spolehlivého provozu. Tak jako jsme byli kritičtí k předchozím ojetinám, nemůžeme než tento konkrétní kousek bez výhrad doporučit ke koupi. Zakoupit jej můžete v Autobazaru Prachárna v Hradci Králové. Technické údaje Hodnoty udávané výrobcem Motor * Typ: Přeplňovaný vznětový čtyřválec napříč před přední nápravou se vstřikováním technologií Common-rail * Objem: 1 995 ccm * Největší výkon: 66 kW (91 k) při 4 000 ot./min * Největší točivý moment: 215 Nm při 2 400 ot./min * Palivo: Nafta motorová Provozní vlastnosti * Max. rychlost: 180 km/h * Zrychlení z 0 na 100 km/h: 12,9 s * Spotřeba paliva (l/100 km): o Město: 7,6 o Mimo město: 4,8 o Kombinovaná: 5,8 * Objem palivové nádrže: 50 l Hmotnosti * Pohotovostní hmotnost: 1 205 kg * Užitečná hmotnost: 450 kg Vnější rozměry * Délka: 4 290 mm * Šířka: 1 690 mm * Výška: 1 385 mm * Rozvor náprav: 2 465 mm Vnitřní rozměry * Základní objem zavazadlového prostoru: 372 l * Maximální objem zavazadlového prostoru: nezjištěno Historie Corolly 8G 1997: představení osmé generace - sedanu, 3D hatchbacku a 5D liftbacku, motorizace 1.3 (63 kW) , 1.6 (81 kW), vznětový 2.0 D (53 kW) 2000: facelift, motorizace 1.4 16V VVT-i (71 kW) , 1.6 16V VVT-i (81 kW), vznětový 1.9 D (51 kW) a 2.0 D-4D (66kW) 2001: představení deváté generace 2002: ukončení výroby a nahrazení devátou generací modelu Corolla {imggallery 422}