Opel Vectra Caravan 2.0 DTi: Švédská spojka

První generace Vectry se představila na sklonku osmdesátých let a moc dobrou pověst si nevysloužila. Druhá generace měla co napravovat, na druhé straně působila jako první spojka ke švédské automobilce Saab, se kterou sdílela podvozkovou platformu modelu 900/9-3. Testovaný Opel Vectra Caravan nám zapůjčil Autobazar Prachárna z Hradce Králové Švédská spojka Sedmdesátým létům ve střední třídě dominoval Opel Ascona, tradiční sedan s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Druhá generace Ascony představená v roce 1981 již měla pohon předních kol. V roce 1984 se dočkala faceliftu a v roce 1988 zbrusu nového nástupce, Vectry první generace. Ta se moc dobrou kvalitou do automobilových dějin nezapsala, i když po stránce designu představuje dodnes moderní vůz. V roce 1992 se dočkala faceliftu a nových motorizací. V roce 1995 přišla na svět druhá generace, která představovala technologický skok do devadesátých let. V nabídce byly karosářské varianty hatchback a sedan. V roce 1996 k nim přibylo kombi Caravan. V následujícím roce po protestech motoristické veřejnosti došlo k již zmiňovanému zlepšení kvality a dá se říct, že Opel napravil svou předchozí pověst. Proto bychom měli vybírat především vůz vyrobený po roce 1996. V roce 1999 prošla béčková Vectra kompletním faceliftem a v roce 2002 se představila již třetí generace, která opustila líbivý evropský design a přiblížila se americkým vzorům. Béčková Vectra představuje dobrou volbu, pokud hledáte opravdu pohodlný vůz střední třídy. Dáte-li si pozor na typicky slabá místa v technice Opelu, nemůže vás Vectra nepříjemně překvapit. Nepřidávám se tak k těm, kteří láteří nad její kvalitou. Motorizace pod kapotou Vectry Caravan (1996 – 1999) Základem nabídky byl archaický čtyřválec o objemu 1 598 ccm, ze kterého poskytoval výkon 55 kW(75 k) při 5 200 ot./min. Největší točivý moment činil 128 Nm při 2 600 ot./min. Osmiventilový čtyřválec vychází z padesátikilowatové šestnáctistovky z konce šedesátých let. Na druhé straně měl vcelku nízko položené maximum kroutícího momentu, což přispívalo k úsporné důchodcovské jízdě. Jenže jezdit pomalu se spotřebou těsně pod osm není žádná sláva a proto tento jinak spolehlivý motor nedoporučujeme. Přidá-li se k tomuto motoru čtyřventilová technika, výkon stoupne na 74 kW (100 k) při 6 200 ot./min. Největší kroutící moment činil 150 Nm při 3 200 ot./min. Spotřeba se decentně snížila, dynamika lehce zlepšila, přesto působí tento motor stejně těžkopádně jako osmiventil. Dalším v nabídce byl čtyřválec se čtyřventilovou technikou o objemu 1 799 ccm s výkonem 85 kW (115 k) při 5 400 ot./min, největší točivý moment činil 170 Nm při 3 600 ot./min. ´Ten už slibuje daleko lepší dynamiku, ale počítejte se spotřebou kolem devíti litrů na sto kilometrů. Jako první v řadě však nabízí dynamické svezení. V nabídce Opelu nechybí ani dvoulitr o objemu 1998 ccm. Největší výkon činí 100 kW (136 k) při 5 600 ot./min. Největší točivý moment činí 188 Nm při 3 200 ot./min. Maximální rychlost činí 207 km/h a spotřebu lze stlačit pod 10 l/100 km. Dvoulitr patří ke svižným motorům a dá se s ním jezdit úsporně , ale i dynamicky. Patří k nejlepším v nabídce, i když k jeho častým problémům patří praskání těsnění pod hlavou válců při brutální jízdě. Také Opel nezapomněl na v devadesátých letech oblíbený dvoapůllitrový šestiválec. Ten měl zdvihový objem 2 498 ccm a největší výkon 125 kW (170 k) při 5 800 ot./min. Největší točivý moment 230 Nm je posazen k 3 200 ot./min. Vcelku průměrné hodnoty jsou vyváženy plynulým zátahem od nejnižších zatáček a spotřebou kolem 12 l/100 km. Hned od listopadu 1996 byl nabízen nový dvoulitrový turbodiesel s přímým vstřikováním bez mezichladiče stlačeného vzduchu. Ten poskytoval z objemu 1 994 ccm největší výkon podprůměrných 60 kW (82 k) při 4 300 ot./min. Slabý zátah činil 185 Nm již při 1 800 ot./min. Spíše podprůměrná dynamika a maximální ryhclost 170 km byly vyváženy nízkou spotřebou a ochotou motoru k podtáčení. Nemálo taxikářů si chválilo své rožky, které byly schopny jezdit po Praze šedesátkou na pětku při něco málo přes 1 000 ot./min. odměnou byla spotřeba kolem šesti litrů ve městě. Od října 1997 byl tento motor nabízen v modifikované verzi s mezichladičem stlačeného vzduchu a lépe vyladěnou řídící jednotkou. Díky tomu poskytoval největší výkon 74 kW (100 k) při 4 300 ot./min a maximální kroutící moment 205 Nm při 1 650 ot./min. Maximální rychlost se posunula na 187 km/h, zrychlení z 0 na 100 km za 14 s vypadalo povzbudivě a odměnou za vyšší cenu byla kombinovaná spotřeba 6,3 l/100 km při daleko lepší dynamice. Tento motor již tolik oblíbený nebyl vzhledem k vyšší pořizovací ceně, na druhé straně doháněl technickou zaostalost za německými agregáty TDi od Volkswagenu. Po facelitu v roce 1999 se v nabídce objevil zbrusu nový zážehový čtyřválec o zdvihovém objemu 2 198 ccm s největším výkonem 108 kW (147 k) při 5 800 ot./min. Maximální kroutící moment činí 203 Nm při 4 000 ot./min. Dvadvojka byla alternativou posazenou mezi dvoulitr a šestiválec, který nabízel dynamiku srovnatelnou se šestiválcem při kombinované spotřebě kolem 9 l/100 km. Tento motor je ale v českých autobazarech vzácností. Od dubna 2001 byl v nabídce také modifikovaný šestiválec o objemu 2 597 ccm. Největší výkon 125 kW (170 k) při 5 800 ot./min. zůstal zachován, zvýšil se pouze maximální kroutící moment na 250 Nm při 3 600 ot/min. Pravým důvodem modifikace nebyl ani tak kroutící moment jako vyhověnípřísnějším emisním normám. Skutečným naftovým vrcholem se v září 2000 stala vznětová dvadvojka 2.2 DTi 16V. Přeplňovaný čtyřválec o objemu 2 171 ccm poskytoval největší výkon 92 kW (125 k) při 4 000 ot./min. Maximální kroutící moment činí 270 Nm při 1 500 ot./min. Naftový opus s přímým vstřikováním byl odpovědí na konkurencí čtyřválce TDi a HDi. Dosahoval sice obstojné dynamiky a nízké spotřeby, ale na své konkurenty se nikdy nedotáhl. Neproslavil se ani pod kapotou Saabu 9-3, kde ho nahradila devatenáctistovka ze stáje Alfa Romeo. Přednosti a nedostatky Vectry Caravan Opel Vectra druhé generace měl přetěžkou pozici vzhledem k řevu konkurence, která nevynechala jedinou příležitost, aby připomněla problémy s kvalitou předchozí generace a úspory dané nákupem nejlevnějších dílů do prvovýroby. K absolutním přednostem béčkového kombi Caravan patří prostorný interiér a královský zavazadlový prostor. Rovněž podvozek společný se Saabem 900 patří ke špičce na tehdejším evropském trhu. Jeho kvality zvláště vyniknou v porovnání se stejně komfortním podvozkem Volva V70, který ale pro změnu nezvládá sportovní jízdu. Té se Vectra překvapivě nevyhýbá. Opel se nevyhýbal ani bezpečnosti posádky a proto luxusnější verze nedisponovaly jen airbagy v základní výbavě, ale také bezpečnostními pedály, které se po nehodě uvolní ze svého uložení, aby neohrozily řidičovy nohy. Pojďme k nedostatkům. Na prvním místě je třeba jmenovat špatnou antikorozní ochranu, která se projevuje rezavěním nepřístupných míst blatníků, dále v lemech dveří a u podvozkových skupin. Rovněž benzinové motory nevykazují zrovna přijatelnou ekonomiku a spotřeba opotřebených čtyřválců leckdy stoupá přes 10 l/100 km, u šestiválce ještě mnohem výše. Vznětové čtyřválce mají problém s praskáním těsnění pod hlavou a únikem oleje. Jistotou je výměna ložisek kol a tlumičů přibližně po 100 000 km z důvodu jejich opotřebení. Je třeba ale na druhou stranu uvést, že modely po faceliftu v roce 1999 jsou na tom s kvalitou daleko lépe než předchůdci a netřeba se jich bát. Tak trochu DTM Kdo zná trochu tuningovou scénu, ví, že v devadesátých letech letěla zrcátka ve stylu speciálů DTM. Největší rozšíření nastalo v Německu a jediným výrobcem, který je implantoval do sériového modelu byl Opel. Právě linie kapoty přecházející do zrcátek patří k nejpovedenějším rysům druhé generace modelu Vectra. Povedenou příď Vectry B tvoří chromovaná vlnovka pod plastovou maskou chladiče s logem uprostřed. Vlnovka lehce zasahuje do masivního předního nárazníku s výrazně sportovním tvarováním spoileru a čistě ohraničeným plastovým žebrováním s miniaturizovanými předními mlhovkami. Maska tvoří linii s rozměrnými předními světlomety s čirou optikou. Do boku proažené navazující ukazatele směru opticky začínají zakulacené přední blatníky totožné s pozdějšími modely Saab 9-3. Na buclaté tvary předních nárazníků navazují z jednoduché přední kapoty se zdvihající vnější zpětná zrcátka. Ta se dají jen komplikovaně sklápět a tak při případných šrámech při parkování počítejte s jejich zničením. V rozích karosérie jsou umístěna patnáctipalcová litá kola s designem podobným kolům u Saabu 9-3. Ta obouvají pneumatiky o rozměrech 195/65, které sice dvakrát nepomohou v ostře projížděných zatáčkách, zato přinášejí klidnou plavbu po brutálně rozbitých českých vozovkách. Profil Caravanu nese naprosto čisté, vyvážené linie. Spodní linku oživují lišty v úrovni nárazníků a lišty blatníků, horní linii pak decentní chromovaná vlnovka ve spodní úrovni bočního prosklení. D sloupek je elegantně řešen čistými, možná až příliš ostrými hranami. S celkovým profilem korespondují ocelové střešní ližiny. Detailem budiž, že celkové proporce připomínají Saab 9-3 SportCombi, který je dvojčetem Vectry. Zakulacená záď kopíruje zkosení u Volkswagenu Passat Variant, rozdílný je pouze masivní zadní nárazník s bohatým členěním, do kterého hluboko zasahují páté dveře. Sdružené koncové svítilny bez čiré optiky jsou umístěny v hraně zadního blatníku a vynutily si drobné vykrojení pátých dveří. Testovaný vůz je navíc vybaven tažným zařízením a v pravé části zadního nárazníku je viditelné poškození laku pátých dveří a plastu po malém ťukanci. Komfortní interiér Příbuznost se švédským Saabem 9-3 je rozhodně kladem, protože Vectra druhé generace přináší mnohem pohodlnější cestování než vcelku konfekční předchůdce. Na předních sedadlech čeká cestující prostorný interiér, vcelku tvrdá přední sedadla odlišují Opel od Saabu. Ta mají decentní boční vedení, které vás stejně příliš nepodrží, zato lze podélně aretovat hlavovou opěrku a cestující mají k dispozici také středovou loketní opěrku s nepraktickým, totiž příliš hlubokým a úzkým úložným boxem. Volant lze aretovat pouze výškově, ovládání předních oken je umístěno nešikovně na středovém tunelu vedle řadicí páky. Ergonomie palubní desky nese značnou inspiraci koncernem Volkswagen, na druhé straně v něm nalezneme řadu prvků z poslední generace velkého sedanu Omega. Horní díl z měkčeného plastu koresponduje se spodním dílem, mezi tím je umístěn tvrdší plast s přístrojovým štítem a výdechy manuální klimatizace. Pracoviště řidiče zaujme pohodlím, hned pod pravou stranu přístrojového štítu navazuje středový panel s ovládáním manuální klimatizace, autorádia s CD přehrávačem a několika přihrádkami. Přístrojový štít je až nezvykle jednoduchý a navazuje na model Omega. Střed tvoří velký tachometr, vlevo je umístěn otáčkoměr, vpravo teploměr chladicí kapaliny a palivoměr. Podc nimi jsou umístěny malé žárovkové kontrolky s piktogramy, nalevo pak rozměrné digitální hodiny, které jsou v dražších modelech nahrazovány palubním počítačem. Přihrádka před spolujezdcem se kvůli airbagu posunula o něco níže než u předchozí generace, prostornost ji ale nechybí. Cestující vzadu mají k dispozici solidní prostor, i když dvoumetrový pasažér zrovna také nebude nadšen prostorem nad hlavou. Ve všech ostatních směrech Vectra bohatě vyhovuje, zvláště příjemný je potah zadních sedadel bez ergonomického tvarování, malou chybou je absence elektrického stahování oken vzadu. Zaujme ještě úložný prostor v místech za vnitřním zpětným zrcátkem a obě sluneční clony s automatickým osvětlením hned vedle kosmetických zrcátek. Zavazadlový prostor má solidní objem 460 litrů a po sklopení zadních sedadel dostanete dokonce 1 490 litrů objemu. Zavazadlový prostor je řešen i na dnešní poměry inteligentně, samozřejmostí jsou přihrádky na lékárnu, dvakrát kryté rezervní kolo, trochu nešikovná je pak roleta nad zavazadlovým prostorem, se kterou se dost špatně manipuluje. Na rozhraní středového panelu a středového tunelu nemůže chybět popelník a zapalovač, který u testovaného vozu nefunguje, chyba bude zřejmě v pojistce, kterou se nám nepodařilo během testu najít. Adamova nafta Opel nebyl nikdy průkopníkem nafty a když o ní obohatil v osmdesátých letech nabídku, úzce spolupracoval s japonským specialistou Isuzu. Konstrukčně japonské motory byly vcelku bez problémů, vlastní vývoj ale za mnoho nestál. Snaha dohnat přímovstřikové agregáty od Volkswagenu v roce 1996 přinesla ovoce v podobě dvoulitru 2.0 Di 16V. O rok později byl slabounký turbodiesel doplněn o mezichladič stlačeného vzduchu a na světě byl 2.0 DTi 16V. Hlučný a citlivý motor sice nesnese srovnání s německou konkurencí, ale docela dobře o něm mluví taxikáři, kteří si váží jeho snahy v nejnižších otáčkách ve městě. Přeplňovaný vznětový čtyřválec má zdvihový objem 1994 ccm a největší výkon 74 kW (100 k) při 4 300 ot./min. Maximální kroutící moment činí 205 Nm při 1 650 ot./min. Už první prohlídka naznačuje, že umytý motor po několika stech kilometrech prozrazuje lehký únik oleje. Ten se projevuje u sání vzduchu, ale na prasklé těsnění pod hlavou válců to nevypadá. Skutečnou závadu nechám na odbornících, pravda je, že dvoulitr mi přišel subjektivně velmi slabý v nižších otáčkách a také zátah nebyl optimální. Na vině může být vadná nebo unavená váha vzduchu. Dvoulitr okamžitě startuje a okolí naplní ryčný traktorový zvuk podobný britským turbodieselům od Roveru. Při rozjezdu se chová značně letargicky, zato táhne již od 1 000 ot./min. To je pro dnešní na maximum vyhnané turbodiesely neslýchaná věc, protože při takových otáčkách, respektive podtáčení dnešní turbodiesely jednoduše zhasínají. Po zahřátí se čtyřválec uklidní, i když typickému nýtování se nelze zcela zbavit. Na druhé straně lze poděkovat Opelu za solidní odhlučnění kabiny. Ve městě se motor chová tiše a úsporně a jediné co od něho nečekejte, jsou prudké rozjezdy z křižovatek. Mimo město už začíná více pracovat turbo a tak si od 2 000 ot./min výše můžete užít solidního zátahu, který končí až těsně před 4 000 ot./min. Konečně na dálnici je z Vectry klidný pracant, který rád jezdí stotřicítkou, nechá se vytáhnout až ke 180 km/h a na druhé straně umí šetřit při konstantní stodvacítce. Naše výsledná průměrná spotřeba během testu činila 6,2 l/100 km. Komfortní podvozek Kdo si pamatuje podvozek áčkové vectry, musí být u vytržení, přesedne-li do jejího nástupce. Tak pohodlný automobil zde dlouho nebyl. Dokonce si troufnu podvozek srovnávat s legendárním švédským kombíkem Volvo 850 resp. V70. Jízda ve městě je prosta drkotání nerovných vozovek, Vectra si lehce pluje, jen retardér ji dovede donutit k větší ráně od podvozku. Někdo by řekl, že podvozek vectry je těžkopádný, ale stejně tak je i jistý a drží se daleko více gravitace než kinetické energie. A tak když jej ve vysoké rychlosti pošlete do ostré zatáčky, nepřikrčí se jako Volkswagen Passat, ale jednoduše se zhoupne ven z tečny, aniž by opustil stopu. A když už jde do smyku, pak do lehce korigovatelné nedotáčivosti, kterou nejprve signalizuje pískání vnějšího zadního kola v zatáčce. Na rovince se projevuje bravurně, pohodlně vás houpe a přitom filtruje rázy od betonové dálnice D1, případně podélné nerovnosti od nákladních automobilů. Podvozek je tichý a tak slyšíte především hukot valících se pneumatik. Brzdy a řízení bez problémů, řazení s volnou kulisou Brzdy jsou i po letech vynikající, stejně tak řízení je bez větších vůlí, za to se sklonem k vytvoření smyku při ostrém zatáčení, ale to je dáno vysokým profilem pneumatik. Řízení je ve městě komfortní, není naštěstí přeposilované. Mmimo město v přímém směru nevyžaduje dodatečné korekce a v ostrých zatáčkách dobře sekunduje komfortnímu podvozku. Zato řazení je u Vectry neštěstím. Ne, že by kulisa vypadala jako u žiguli po třiceti letech... Ale řadicí páka je na ani ne osm let starý vůz dost volná a hledání trojky chce cvik. Rovněž synchrony již nejsou co bývaly, ale při poklidné jízdě si toho stejně nevšimnete. A k té úsporný turbodiesel vyzývá především. Naměřená dynamika a zrychlení Maximální dosažená rychlost: 180 km/h Zrychlení: 0-100 km/h: 13,4 s 0-120 km/h: 18,1 s 0-140 km/h: 26,6 s 0-160 km/h: 41,4 s 0-180 km/h: 72,2 s Maximální rychlosti na jednotlivé převodové stupně 1 – 45 km/h při 5 000 ot./min 2 – 80 km/h při 5 000 ot./min 3 – 130 km/h při 5 000 ot./min 4 – 180 km/h při 5 000 ot./min 5 – 180 km/h při 4 000 ot./min Pružnost: 40 - 80 km/h: 2 st. 6,0 s; 3 st. 8,5 s; 4 st. 15,4 s 60-100 km/h: 3 st. 8,7 s; 4 st. 12,9 s; 5st. 20,4 s 80-120 km/h: 3 st. 9,5 s;4 st. 11,6 s; 5st. 14,7 s Převody: 40: 2 - 2400; 3 - 1400; 4 – 1000; 5 - 700 60: 2 - 3500; 3 - 2250; 4 - 1500; 5 - 1200 80: 2 - 5000; 3 - 3000; 4 - 2100; 5 - 1600 100: 3 - 3800; 4 - 2700; 5 - 2100 120: 3 - 4600; 4 - 3200; 5 - 2600 140: 4 - 3800; 5 - 3100 160: 4 - 4400; 5 - 3500 Nebojte se Opela Pověst šířená především konkurencí měla správně skončit právě béčkovou Vectrou. Ta nás v testu přesvědčila, že patří ke spolehlivým a pohodlným automobilům střední třídy s líbivým a nadčasovým designem. Kvalita použitých materiálů je nadprůměrná a design opravdu nezestárne, to spíše další generace se vrátily někam úplně jinam. Vrátíme-li se nyní k testovanému vozu, kromě drobného úniku oleje, nižšího výkonu na počátku zátahu turba, nefunkční zásuvky zapalovače a poškozeného zadního nárazníku jsme na něm nenalezli jinou závadu. Vectra tak představuje zajímavou volbu, pokud si dokážete spočítat cenu servisních prací a sehnat levné díly z aftermarketu. Technické údaje Hodnoty udávané výrobcem Motor * Typ: Přeplňovaný vznětový čtyřválec napříč před přední nápravou s mezichladičem stlačeného vzduchu * Objem: 1 994 ccm * Největší výkon: 74 kW (100 k) při 4 300 ot./min * Největší točivý moment: 205 Nm při 1 650 ot./min * Palivo: Nafta motorová Provozní vlastnosti * Max. rychlost: 187 km/h * Zrychlení z 0 na 100 km/h: 14,0 s * Spotřeba paliva (l/100 km): o Město: 8,1 o Mimo město: 5,0 o Kombinovaná: 6,1 * Objem palivové nádrže: 60 l Hmotnosti * Pohotovostní hmotnost: 1 363 kg * Užitečná hmotnost: 627 kg Vnější rozměry * Délka: 4 490 mm * Šířka: 1 710 mm * Výška: 1 490 mm * Rozvor náprav: 2 640 mm Vnitřní rozměry * Základní objem zavazadlového prostoru: 460 l * Maximální objem zavazadlového prostoru: 1 490 l Historie Vectry Caravan 1996: představení prvního kombi Vectra, motorizace 1.6i (55 kW) , 1.6i 16V (74 kW), 1.8i 16V (85 kW), 2.0i 16V (100 kW), 2.5i V6 (125 kW), turbodiesely 2.0 Di - 16V (60 kW), 2.0 DTi – 16V (74 kW) 1999: facelit, nové motorizace 2.2i 16V (108 kW), 2.6i V6 (125 kW) 2000: motorizace 2.2 DTi 16V (92 kW) 2002: představení třetí generace a ukončení výroby Vectry B {imggallery 442}