Ford Ranger 2,5 TDCi: V patách Siouxům

Siouxové se zapsali do historie jako jeden z nejslavnějších indiánských národů svým velkým vítězstvím nad proslulou Sedmou kavalérií generála Custera. Bitva u Little Big Hornu v červnu 1876 byla největším vítězstvím nad americkou armádou během indiánských válek. Americká vláda, a především armáda však nehodlaly potupnou porážku strpět. Pod náporem nových trestných výprav nakonec čekala porážka i na hrdé Siouxy. Tradice amerických trucků je v modelové nabídce Fordu zastoupena vcelku bohatě. Tradičním modelem jsou pick-upy řady F, nabízené na severoamerickém kontinentu. V roce 2001 vyslal Ford své pick-upy také do Evropy v poměrně kompaktním balení. Jednalo se o předchozí generaci modelu Ranger kombinující technologie sesterské automobilky Mazda a vlastních zkušeností s řadou F. V loňském roce jsme se dočkali nové generace Rangeru, momentálně se představil evropský pick-up také se silným třílitrovým turbodieselem. Jaký je Ford Ranger? American truck Už jen samotný pohled na kapotu prozrazuje, že za Ranger by se nemusel stydět nikdo z rodu Ewingů ze slavného seriálu Dallas. Zoosobňuje veškerou americkou sílu, neotesanost a přidává evropské rozměry. Čtete správně, Ranger není mastodontní Cadillac, ale svými rozměry přímo konkuruje pick-upům Nissan Navara a Mitsubishi L200. Zatímco dvoustovka je více evropská, Nissan a Ford jsou si hodně podobní. Příď utváří mohutný chromovaný gril přední masky s rozměrným oválem loga automobilky. Součástí grilu je chromovaná lišta zapuštěná až do předního nárazníku. Ten je pro změnu integrován do přídě a podobá se tak řešení u Navary. V rozích přídi se nacházejí hranaté přední světlomety s čirou optikou, v nárazníku jim sekundují kulaté přední mlhovky v chromu, dojem mohutnosti dovytvářejí masivní vnější zpětná zrcátka, zčásti plastová a částečně krytá chromovaným plechem. Agresivní výraz grilu přední masky podtrhuje žebrování v předním nárazníku. Rovněž mohutná kapota vypadá, jako by se pod ní nacházel osmiválec a sklon čelního skla odpovídá spíše Americe než Evropě a prozrazuje, že Ranger byl stvořen především pro práci, které se ve svém životě rozhodně nebude vyhýbat. Profil vozu, tedy pohled na bok vozu prozrazuje velký rozdíl mezi japonským bestsellerem Navarou a americkým truckem. Zatímco Japonci vytvářeli terénní šinkanzen s nákladovou plochou, Ford si vytkl zosobnění všech hodnot spojených s pozoruhodnou třídou amerických trucků. Jaké hodnoty to jsou? Trucks jsou reakcí na frustraci americké společnosti z rigidních omezení na silnicích, která vám nedovolí jezdit vyššími rychlostními průměry, navíc vznikl jako fenomén – reakce na nízké ceny pohonných hmot v USA. Každá země má své specifikum, Německo s perfektními dálnicemi a neomezenou rychlostí invokovalo závodní supersporty, USA plná restrikcí a hloupých řidičů bez znalosti ručně řazené převodovky zase mastodontní osmiválce neschopné sportovní jízdy. A když už se pod kapotou osobních automobilů ocitly osmiválce, Američané chtěli více, chtěli dát najevo svou velikost a sílu. Někteří si začali podomácku upravovat své pracovní stroje – mohutné pick-upy nahrazují menší nákladní automobily. Marketingové mágové amerických automobilek si toho všimli a začali je pro zákazníky upravovat sami. Dědictvím tohoto stylu je dnes i Ranger. Příď vozu působí zboku masivně, na svědomí to má mohutný lem nadkolí, krabicoidní profil vozu a elegantní patnáctipalcová litá kola s terénními pneumatikami o rozměrech 235/75. Kabina vozu má tak univerzální tvary, že byste ji mohli použít u desítky jiných pick-upů od výrobců z celého světa. Rovněž univerzální tvary korby ozvláštňuje chromovaný trubkový rám, boky vozu a záď chrání rovněž chromovaný trubkový rám. Záď vozu je tak trochu tuctová, nebýt rámů, viděli byste pouze korbu, koncové svítilny a logo výrobce. Další špatnou zprávou je, že nelze zamknout víko korby, což oceníte zejména na českých sídlištích, máte-li parkovat v ulici plné vandalů. Jaký je tedy dojem z designu Rangeru? Jedním slovem specialita. V záplavě laciných SUV se zdaleka neztratíte a spíše si zjednáte respekt svého okolí. Ranger je především o emocích, i když do práce a do terénu se také znamenitě hodí, ale o tom až později. Pracovní interiér Interiér Rangeru znatelně čerpá inspiraci u japonského rivala Nissan Navara. Odpovídá tomu hranatý styl v interiéru, řešení výplní dveří a některé ovládací prvky. Palubní deska už je typicky fordovská, čtyřramenný volant se hlásí k americké divizi koncernu, přístrojový štít obsahuje v plastových kruzích zapuštěné analogové ciferníky. Ranger sice posádce nabídne kožené čalounění sedadel, na druhé straně používá spíše tvrdší plasty a také ergonomie sedadel není zrovna příkladná. Ranger tak i přes řadu stylistických zásahů zůstává především pracovním náčiním. Na vrcholu středového panelu se nachází kaplička s kompasem, sklonoměrem a náklonoměrem, tedy neoddiskutovatelnou výbavu terénních automobilů. Středový panel z imitace matného hliníku nese ovládání audiosoustavy Ford a poloautomatické klimatizace. Navazuje přihrádka a středový tunel. Ten začíná přihrádkami, vyjímatelným popelníkem, dvojicí řadicích pák – převodovky a redukce. Za nimi následuje další přihrádka a loketní opěrka s integrovaným boxem. Po pravé straně pod volantem se nachází další typicky americká záležitost, tedy tyčí ovládaná ruční brzda, která se báječně hodí při rozjezdu do kopce v ostrém stoupání například v terénu. Na zadních sedadlech je místa dost, i když vzpřímená pozice opěradla neumožňuje relaxaci cestujících. V aretaci totiž brání konec kabiny hned za zadními sedadly. Přímo za sedadly se nachází malý úložný prostor na povinnou výbavu a drobnosti. S velkým nákladem se nepočítá a když, můžete si pořídit plastovou nástavbu na korbu. Nákladová korba uveze až 1,1 tuny nákladu, navíc je vybavena plastovou podlážkou, která ji chrání před poškrábáním laku a korozí. Chromovaný rám v horní části korby za kabinou trochu omezuje využití celého prostoru a především na korbě chybějí úchyty nákladu. Nákladní automobil by se za něj nestyděl Pod kapotou testovaného Rangeru bil slabší z dvojice nabízených vznětových motorů s přeplňováním. Tím je přeplňovaný vznětový čtyřválec o objemu 2 499 ccm poskytující maximální výkon 105 kW (143 k) při 3 500 ot./min. Největší kroutící moment činí 330 Nm při 1 800 ot./min. Čtyřválec není novinkou pro řidiče dlouhých Transitů s náhoenm na zadní kola. Co nám tato charakteristika prozrazuje? Za výkony fordovského turbodieselu by se nemusel stydět ani malý nákladní automobil. 143 koní není vzhledem k objemu žádný zázrak, ale mohutných 330 Nm již při 1 800 ot./min. naznačuje, e v terénu při zapnuté redukci se vyhrabete i z hlubokého bláta a na silnici utáhnete třeba i dům na kolečkách, bude-li to třeba. Po otočení klíčkem a krátkém žhavení se Ford bez zaváhání otřese a přechází ve vytrvalé nýtování. To je tak silné, že připomíná nekultivované čtyřválce pod kapotou mercedesů, případně již zmíněné nákladní automobily. Ranger je totiž především pracovní stroj a až poté luxusní offroad. Spojka zabírá ihned, ale zátah motoru je zpočátku spíše atmosférický, a teprve okolo 1 300 ot./min. se přidává turbo. Ve městě se čtyřválec chová rozvážně a zvukový projev tomu odpovídá, nejde tedy o žádnou pilu, ale o poctivý vysokobjemový turbodiesel. Mimo město motor naplno ukazuje své vlohy a nebojí se rozjet na nejvyšší povolenou rychlost. Ostatně akcelerace z nuly na stovku není vzhledem k rozměrům a hmotnosti zase tak špatná. Na dálnici Ranger zvládne nejvyšší povolenou rychlost, na německých dálnicích jede bez problému 160 km/h, ale další zrychlování je tragicky pomalé a daleko lepší je držet se stošedesátky. Naše výsledná spotřeba během týdenního testu se ustálila na 10,3 l/100 km. To je obvyklá hodnota v této třídě. Předvídatelná zadokolka S Fordem Rangerem jsem udělal podobnou zkušenost jako u Transitu. Zatímco Transit předokolka má problémy s trakcí při dynamické jízdě, zadokolka snese takřka cokoliv. V omezeném režimu to platí i na Rangera. Ve městě se houpe, kolébá, plavně se přenáší přes nerovnosti, jen běda, když je mokro a zadní kola podklouznou, To je pak třeba sledovat, co se na zádi děje. Rozjezd v křižovatce je provázen protočením zadních kol, pokud zapnete pohon všech kol, zázračně porazíte každou vznětovou Octavii. Při přidání plynu v zatáčce má zadokolka přirozenou snahu vybočit z trati, tudíž platí daleko více než jindy pravidlo nepřidávat v zatáčce. Mimo město se Ford chová opět spořádaně a rozvážně a na své rozměry nám dopřál opravdu luxusní svezení. Jedete-li po rovince, nic světoborného nečekejte, vůz s tuhou zadní nápravou a odpružením listovými péry nepřináší nejnovější technologie a každý hrbol vám naservíruje od boku. Při vjezdu do prudké zatáčky si ale můžete dovolit nájezd vysokou rychlostí a poté jít do kontrolovaného smyku při sundání nohy z plynu. To je jeden z nejpříjemnějších okamžiků za volantem nového Rangeru. Na dálnici se přirozeně projevují všechny slabosti ortodoxní koncepce, ale i vysoké terénní pneumatiky. A tak se Ranger při vysokých rychlostech vlní a v prudkých zatáčkách je třeba ubrat plyn pro uklidnění vychylující se přídi a podkluzujících zadních kol. Jak si vede Ranger ve srovnání se svými konkurenty? Upřímně nemá na jízdní vlastnosti Nissanu Navara v běžném silničním provozu, na druhé straně poráží Mitsubishi L200 a stále poskytuje svému řidiči předvídatelné reakce. Předvídatelnost je tak daleko důležitější než neduhy ortodoxní konstrukce. Za volantem Avie Kdo si dnes ještě vzpomene na stařičkou Avii 11, Ranger se jí některými jízdními vlastnostmi docela blíží. Konstruktéři se sice snažili o kontakt s vozovkou, ale snahy převodky řízení promarní vysokoprofilové terénní pneumatiky likvidující jakoukoliv zpětnou vazbu. A tak nezbývá než odhadovat a případně brzdit a korigovat. Řazení v Rangeru není tak gumové jako v Mitsubishi L200, ani tak přesné jako u Nissanu Navara a tak opět tvoří pomyslný zlatý střed mezi oběma vozy, jinými slovy také průměr. Pětistupňová manuální převodovka má dlouhý chod a poměrně krátce odstupňované převody. To se hodí do terénu a vzhledem k váze pick-upu i do běžného provozu, kde se tak řidič neuřadí a vyjede prudké silniční stoupání při dobrém rozjezdu i na pětku. Jak jsou na tom brzdy u takřka dvě tuny těžkého pick-upu? Jako u všech Fordů dobře a ještě nevadnou ani při déletrvajícím brzdění. Jen je třeba přihlížet ke vlivu kinetické energie a počítat s nezvratnými vlastnostmi těžkého pick-upu při prudkém brzdění. Jste-li totiž situací přinuceni prudce zabrzdit, o blokující se kola se stará ABS, stabilizační systém se také činí, ale karosérie pokračuje setrvačností a terénní pneumatiky se žvýkají, protože jim schází tuhost silničních pneumatik v bocích. S Rangerem je proto třeba dvojnásob předvídat. Naměřená dynamika a zrychlení Zrychlení: 0-100 km/h: 11,6 s 0-120 km/h: 18,2 s 0-140 km/h: 26,6 s 0-160 km/h: 43,2 s 0-180 km/h: 70,0 s Pružnost: 40 - 80 km/h: 2 st. 6,5 s; 3 st. 7,6 s; 4 st. 16,6 s 60-100 km/h: 3 st. 7,0 s; 4 st. 13,6 s; 5 st. 21,9 s 80-120 km/h: 4 st. 11,0 s; 5 st. 16,7 s Maximální rychlosti na jednotlivé převodové stupně: 1 – 45 km/h při 4 500 ot./min 2 – 80 km/h při 4 500 ot./min 3 – 115 km/h při 4 500 ot./min 4 – 170 km/h při 4 500 ot./min 5 – 180 km/h při 3 700 ot./min Nejvyšší dosažená rychlost: 180 km/h Převody: 40: 2 - 2250; 3 - 1500; 4 – 1000; 5 – 750 60: 2 - 3400; 3 - 2250; 4 - 1500; 5 – 1200 80: 2 - 4500; 3 - 3000; 4 – 2000; 5 – 1100 100: 3 - 3900; 4 - 2600; 5 – 2100 120: 4 – 3100; 5 – 2500 140: 4 - 3700; 5 – 2900 160 4 - 4200; 5 – 3400 Terénní absolutorium Co ztrácí Ford Ranger na japonské konkurenty na silnici, to dohání v terénu. Podrobili jsme ho totiž naprosto brutálnímu terénnímu testu, ze kterého úspěšně vyjel nezraněn. Náš test začal při sjíždění motokrosových a tankových příkopů. Dlouhý rozvor a dlouhé převisy jsou limitující vlastností Rangeru, ten je na druhé straně precizně chráněn na podvozku plechovým krytem motoru, na bocích a vzadu trubkovým rámem, který nějaký ten šrám přežije. A tak nejčastějším momentem při projíždění tankových příkopů bylo drhnutí podlahy o hliněný podklad a hrnutí zeminy dlouhou korbou. Křížení náprav je naprosto dostatečné, snad jen dvakrát nebo třikrát se některé z kol ocitlo ve vzduchu, jinak Ranger kopíroval složitý terén s obdivuhodnou přilnavostí. Tam, kde se Mitsubishi L200 zvedalo jedno z hnaných kol, tam Ranger naprosto bez problémů projel. Svými schopnostmi v terénu lehce převyšuje i dalšího japonského konkurenta, již zmiňovanou Navaru. Další zkouškou bylo vyjíždění prudkého stoupání. Ani zde Ranger po zařazení redukce nezaváhal a bez problémů nahoru vyjel. V půlce tohoto stoupání jsme zastavili a za pomoci praktického táhla ruční brzdy jsme se plynule rozjeli. K tomu je tedy dobrá tyč ruční brzdy připomínající řadicí páku u Trabanta... Při sjíždění jsme rovněž neměli problémy, i když Rangeru schází asistent pro sjíždění a proto bychom si stejný kousek po dešti netroufli. Naše další kroky vedly do Třemošnice, kde jsme v areálu motokrosové dráhy vyzkoušeli extrémní odolnost v terénu a mohutný zátah čtyřválce při vyjíždění prudkých svahů uzpůsobených pro závodní motocykly. Ani zde Ranger nezaváhal a proto ho čekal poslední zkouška. Tou se stala bahenní lázeň slibující horké chvilky za volantem, případně brodění při vytahování beznadějně utopeného pick-upu. K testu jsme si vybrali pískovcové plochy mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Nekonečná jezírka s půlmetrovou hloubkou a sypké písečné dno slibovaly spoustu zábavy, hned vedle se pr změnu nacházely bahnité močály po průjezdu těžké stavební techniky. Ranger se do těchto situací vrhal statečně a za pomoci redukce překonal i nejtěžší bahenní a písčité sevření. Takový je Ranger v terénu – nekompromisní a dokonalý. Extrémní požitek od Forda Ford Ranger svým vzhledem brnká na strunu mužnosti, přináší typicky americké pojetí designu a slibuje i perfektní jízdní vlastnosti v terénu. V něm pak dokazuje, že nezůstalo jen u optických slibů a plně se svým globálním konkurentům především z Asie vyrovná. Součástí výbavy testovaného vozu je 2 airbagy, autorádio s kazetovým přehrávačem, posilovač řízení, imobilizér, centrální zamykání, elektricky ovládaná přední okna, elektricky ovládaná zpětná zrcátka a diferenciál se zvýšenou svorností. K nadstandardní výbavě patří metalický lak za13.115,- Kč, manuální klimatizace za 24.590,- Kč, plastová podlaha ložného prostoru za přehnaných 9.016,- Kč, kola z lehké slitiny za 31.148,- Kč, sada chromovaných doplňků za 45.082,- Kč. Ford Ranger s jednokabinou v základní výbavě lze pořídit již od 629 990,- kč vč. DPH. V testované výbavě XLT Upgrade pak vychází na 864 990,- kč vč. DPH. To je cena odpovídající kvalitám tohoto vozu. Technické údaje Hodnoty udávané výrobcem Motor * Typ: Přeplňovaný vznětový čtyřválec se vstřikováním paliva technologií common-rail * Objem: 1 997 ccm * Největší výkon: 105 kW (143 k) při 3 500 ot./min * Největší točivý moment: 330 Nm při 1 800 ot./min * Palivo: Nafta motorová Provozní vlastnosti * Max. rychlost: 158 km/h * Zrychlení z 0 na 100 km/h: 17,0 s * Spotřeba paliva (l/100 km): o Město: neuvedeno o Mimo město: neuvedeno o Kombinovaná: 8,9 l * Objem palivové nádrže: 70 l Hmotnosti * Pohotovostní hmotnost: 1 845 kg * Užitečná hmotnost: 1 100 kg Vnější rozměry * Délka: 5 170 mm * Šířka: 1 805 mm * Výška: 1 744 mm * Rozvor náprav: 3 000 mm {imggallery 469}