Ford S-Max 2.0 TDCi: Auto roku!

První dojem S-Max vychází z nového kinetického designu Fordu. Jeho ostře řezané linie narušují vědomí, že se jedná o velký vůz, který automaticky považujeme za těžkopádný. Námi testovaný S-Max ve stříbrné metalíze se tvářil jako dravec a stejně na něj reagovali i řidiči ostatních vozidel, kteří mu ochotně uhýbali z cesty. Zkosenou příď určují ostře řezané bi-xenonové světlomety, které mají tvar netopýřího křídla. Jejich zamračený výraz by mohl závidět leckterý tuner, lepící mračítka na svůj postarší sedan. Rozezlený výraz přední masky objasňuje, že S-Max nehodlá projíždět zatáčky stylem chalupáře s postarším autem a přívěsným vozíkem. Do zatáček se umí pěkně zakousnout. Nevšední dojem z přídi ještě dokreslují samostatně umístěná parkovací světla ve tvaru kulatých mlhovek a to hned pod předními světlomety s integrovanými ukazateli směru. Nechybí ani vnější zpětká zrcátka s dnes oblíbenými postranními ukazateli směru. Agresivní přídí inspirovaný bok S-Maxu má ostře řezanou linku v horní části dolní poloviny dveří, která se směrem dozadu lehce zvedá. Boční prosklení A sloupku s negativním zkosením nabourává design jednoprostorové karosérie a vytváří dojem hothatche. To samé navozují svalnaté lemy blatníků s imitací průduchů od motoru. Ty nejsou od věci zvláště ve verzi s motorem 2.5 T, který Ford převzal od sesterské automobilky Volvo. Linie střechy se za předními dveřmi opět svažuje, což akcentuje prosklení C sloupku, které vzdáleně připomíná zalomení skla zadních dveří u sedanů BMW. Se zkosením bočního prosklení koresponduje tvar do boku protaženích zadních sdružených svítilen. Mohutná sedmnáctipalcová kola obouvají nízkoprofilové pneumatiky o rozměrech 2225/50. Jak se ukázalo, jejich nízký profil není od věci, protože S-max si pod našim vedením zažíval opravdu ostré zatáčky. Záď překvapí zakulacením a subtilním prosklením víka zavazadelníku, které opět připomíná tuningové auto se sníženou střechou. Spodní část masivního nárazníku je vyvedena v tmavém nelakovaném plastu. Malý autobus Z interiéru hned na začátku získáte dojem, že jste si omylem pořídili malý autobus. Dostatek prostor mě překvapil o to více, že jako dvoumetrový řidič jsem zvyklý posouvat své sedadlo co nejvíce dozadu. V S-Maxu jsem našel dost místa já i cestující za mnou a to i při zcela posunutém předním sedadle. Palubní deska se oprostila podobnosti se svým předchůdcem. Kombinace kvalitních měkčených plastů a hliníkového dekoru vytváří dojem prvotřídního luxusu. Není to jen dojem, S-Max je luxusní ve všech směrech. Některé detaily si ale přece S-Max od svých předchůdců ponechal. Je to například pro Ford atypické otevírání kapoty motoru od řidiče, když u všech ostatních Fordů se tak děje klíčkem zasunutým v zámku pod znakem v přední masce. Kaplička s přístroji má příjemně zapuštěné ukazatele, takže do nich neřeže ani ostré slunce přes rozměrné prosklení S-Maxu. Středový panel je složen z audiosoustavy Ford a ovládání automatické klimatizace. Na ni navazuje popelník a hned pod ním je kulisa řadicí páky šestistupňové manuální převodovky. Její řazení jde stejně jako u všech ostatní Fordů neskutečně lehce a přesně. Mezi řadicí pákou a loketní opěrkou na středovém tunelu se nachází netradiční ruční brzda s táhlem, které lze vídat v letadlech. Při odjištění se zasouvá do tunelu, naopak při zatažení se postupně vytahuje nahoru. Odjišťuje se přitom tlačítkem na levém boku táhla. Přední sedadla jsou velmi dobře tvarovaná, poskytují vynikající boční vedení a dobrý kontakt s vozovkou. Kombinace textilu a kůže navíc působí hodnotně a prakticky. Ocenil jsem také polohovatelnou opěrku hlavou s možností negativního sklonu směrem k řidiči. Dojem autobusu umocňuje trojice samostatných sedadel za přední řadou. Stejně jako ta přední jsou překvapivě tvrdá, chybí jim ale takové boční vedení, jaké si užívají řidič a spolujezdec na předním sedadle. Je to logické, protože na výraznější boční vedení by při třech plnohodnotných sedadlech i přes velké rozměru S-Maxu prostě nezbylo místo. Každé z trojice zadních sedadel lze sklopit do roviny s podlahou zavazadelníku, což ocení notoričtí letní stěhovači pokladů na chalupu. K cestovní pohodě spolujezdců přispívá prosklená dvoudílná střecha, jejíž prosklení se dá zakrát roletkou. Tak jako u jiných vanů ani zde nechybí množství odkládacích prostorů a šikovných zásuvek. Zavazadelník o velkorysém objemu 1 051 litrů byl opatřen šikovnou hliníkovou plošinkou, kterou lze vysunout z vozu a pohodlně na ni naložit těžká zavazadla. Plošinka se dá navíc opřít o malý stojánek. Kdo si zvolí sedmimístné provedení, přijde o plošinku a získá zavazadelník o objemu 285 litrů. Bravo pro turbodiesel Zasvěcení vědí, že Ford moc diesely neuměl. Jeho vznětové motory z osmdesátých a začátku devadesátých let patřily k průměru a nevynikaly spolehlivostí ani výkonem. To se změnilo, když se Ford na jejich vývoji dohodl s francouzským koncernem PSA, jehož proslulé turbodiesely nýtují pod kapotou Peugeotů a Citroënů. Že je to dobrý postup, se přesvědčil nyní i koncern PSA, kterému zase nešly benzinové motory a na vývoji nové šestnáctistovky se podílelo BMW. Vrátíme-li se zpět k Fordu, pod kapotou S-Maxu se nacházel dvoulitrový turbodiesel, který můžeme najít také pod kapotou modelů Focus, Focus C-Max, Mondeo a Galaxy. Peugeot jej montuje do modelů 307, 407, Citroën do C4, C5 a nejnověji do C4 Picassa. Vznětový čtyřválec o zdvihovém objemu 1 997 ccm poskytuje výkon 103 kW (140 k) při 4 000 ot./min a S-Max s ním zrychluje z 0 na 100 km/h za 10,2 sekundy. Maximální točivý moment činí 340 Nm při 2 000 ot./min. Výrobcem uváděná maximální rychlost činí 196 km/h. Zatímco PSA svůj HDi ladí jako měkký agregát, který si nechá líbit nízké otáčky, na Duratorq to nezkoušejte. Odmění vás zhasnutím nebo tupými ránami od klikové hřídele, které vám rozhodně nebudou příjemné. Duratorq je naladěn spíše do specifických otáček a překvapí dynamikou zrychlení. V kombinaci s manuální šestistupňovou převodovkou řidiče nutí neustále řadit jak v zájmu jízdní dynamiky, tak nižší spotřeby, což řidič pozná potřebou těžké nohy na pedálu plynu při podtočení motoru. Po nastartování se ozve tlumené nýtování, které brzy zmizí a změní se v monotónní zvuk, který jen při akceleraci a při rozjezdech připomíná turbodiesel. Jízda po městě je daleká jízdy s pružným turbodieselem. Řidič při padesátce nejčastěji řadí mezi čtyřkou a pětkou. Za to se mu dvoulitr odmění spotřebou 7,7 l/100 km. Mimo město na okreskách lze naplno využít potenciál motoru, jen je třeba včas řadit. Při rozvážné a přitom stále dynamické jízdě nás S-Max odměnil spotřebou 7,1 l/100 km mimo město. Po dálnici už zákony fyziky oklamat nejde a rozměrný van si řekne o 8,4 l/100 km. Dvoulitr si troufá na dynamickou jízdu až do 150 km/h. Poté je rozvážnější a rychlostního limitu 196 km/h dosahuje pomalu. Přes dvoustovku se s ním nedostanete. Při opravdu sportovní jízdě si pak dvoulitr řekne o stále přijatelných 9,7 l/100 km. Podvozek motokáry Podvozek S-Maxu je tvrdší verzí podvozku Galaxy. Zatímco v Galaxy si užíváte kolébavou pohodu a musíte si dávat pozor v prudce projížděných zatáčkách, u S-Maxu je to obráceně. Téměř 1,8 tuny těžký vůz klame jízdními vlastnostmi. Město zvládá bez problému, jen na nekvalitních pražských vozovkách cítíte každý kamínek. Správný tankodrom pak představuje Letná a její dlážděná vozovka. Tupé rázy od kol ovšem neucítíte, ani drnčení v interiéru se nedočkáte, dílenské zpracování Fordu je prvotřídní. Mimo město si S-Max užívá svůj tvrdý podvozek. Mnohokrát jsme překvapili majitele hot htachů, s jakou odvahou jsme je pronásledovali v serpentinách podhorských silnic. Konečně na dálnici je S-Max skutečným přeborníkem, protože zvládá na jedničku i dálnici D1 z Prahy do brna. Malé poloměry tamějších zatáček mu nedělají problémy se stabilitou ve vysokých rychlostech. To je S-Max. S-Max je skutečně Auto roku S-Max je podrobili náročnému testu. Na jeho počátku stál provoz v ulicích Prahy, který nahradila zkušenost s dálnicí D1. Naše další cesta vedla na východ do Polska. Horské silnice v okolí Klodzka se staly svědkem vynikajících jízdních vlastností S-Maxe. Konečně Van, ve kterém necítíte na silnici jeho velikost a jehož ovládání a jízdní vlastnosti lze srovnat s hothatchem. Naše další cesta vedla z Polska na jih Čech. Projeli jsme přitom Královéhradecký, Středočeský, Jihočeský kraj i Vysočinu. S-max to zvládl na jedničku. Naše průměrná spotřeba za celou dobu testu činila 7,4 l/100 km. S-Max si svůj titul plně zaslouží. Námi testovaný S-Max ve výbavě Trend s turbodieselem 2.0 TDCi a šestistupňovou manuální převodovkou lze pořídit již od 877 990 Kč vč. DPH. {imggallery 312}