Honda Civic 1.4i S: Japonec s modrou krví

Světoobčan Civic znamená občanský, městský. Civic jím zpočátku dokonce byl, než se z něj v průběhu několika dekád stal světoobčan. Jaká cesta k tomu vedla? Honda byla známa jako výrobce motocyklů a miniaturních automobilů, které by šlo přirovant ke Smartu nebo Kia Picanto. Když vypozorovala trendy po ropné krizi a úspěch Toyoty s modelem Corolla, vrhla se do vlastního vývoje a v roce 1972 představila první generaci kompaktního modelu Civic. Prvním exportním trhem překvapivě nebyla Evropa, ale USA. Pod kapotou Civicu tehdy bila benzinová patnáctistovka s vrstveným spalováním, specialitou z dílen Hondy. V roce 1979 se představila druhá generace, na kterou by doktor Blažej z Nemocnice na kraji města nenašetřil ani za deset let v čele nemocnice. Jednalo se v podstatě o facelift a je zajímavé sledovat, jak rozdílné byly ve svých přístupech Honda a Toyota. Zatímco Toyota svou Corollu modernizovala každé dva roky, Honda sázela na dlouhou životnost svých modelů. V roce 1983 se představila revoluční třetí generace modelu Civic. Ta přinesla moderní až futuristické tvary, jejím derivátem bylo sportovní kupé CRX a praktické kombi Shuttle. Pod kapotou se děla takřka permanentní revoluce, i když s Leninem měla pramálo společného. Podstatou byl neustálý vývoj motocyklových technologií a jejich aplikaci do automobilových motorů. V roce 1987 se představila již čtvrtá generace Civicu rozvíjející tvary dané třetí generací. V nabídce figuroval hatchback, sedan, kupé CRX a kombi Shuttle. Rekordní úspěchy podnítily Hondu k vývoji nové páté generace, která se představila v roce 1990. Tu známe dostatečně i z našich silnic, protože prodeje této generace již zasáhly i český trh. Třídvéřový hatchback a sedan zůstaly ve výrobě, kupé CRX a kombi Shuttle skončily. V roce 1995 se v britském Swindonu začal vyrábět také pětidvéřový hatchback pro evropské trhy. V témže roce se představila již pátá generace Civicu, která dále rozvíjela tvary svého předchůdce a nabídla daleko agresivnější design především faceliftem čelní masky. Další revoluce se konala v roce 2002, kdy se představila již šestá generace vynikající moderním designem a úzkými technologickými spárami, na které někteří evropští výrobci dodnes nemají. Až v roce 2005 přišlo něco, co už se ani nedá nazvat revolucí. Honda vsadila na divokou kartu a pod léta osvědčeným jménem Civic uvedla futuristický hatchback ultramoderních tvarů. Podobně jako Fordu s Focusem i Hondě s novým Civicem se zadařilo a její úspěch se projevuje pořadníky při koupi nového Civicu. Kam až povede jeho sláva nevíme, ale jistě neskončí podobně jako Corolla, kterou Toyota jednoduše vyhnala z evropského trhu novým Aurisem. Motorizace pod kapotou Hondy Civic Námi testovaný Civic z roku 1998 pochází z britského závodu ve Swindonu. Pod kapotou těchto Civiců se jako základní motor objevil čtyřválec o objemu 1 396 ccm, ze kterého poskytoval výkon 66 kW(90 k) při 6 400 ot./min. Největší točivý moment činil 120 Nm při 4 800 ot./min. Základ v nabídce je dodnes nedoceněným klenotem a stále je schopen okouzlovat možností volby – dynamické jízdy nebo nízké spotřeby. Sportovním náčiním byl čtyřválec 1.5i VTEC-E o objemu 1 493 ccm dával výkon 84 kW (114 k) při 6 500 ot./min, největší točivý moment činí 134 Nm při 5 400 ot./min. Vícebodové vstřikování a variabilní časování ventilů zajistilo vysoký výkon a relativně nízkou spotřebu. Další v nabídce byl čtyřválec o objemu 1 590 ccm poskytuje výkon 85 kW (115 k) při 6 300 ot./min. Největší točivý moment činí 143 Nm při 4 800 ot./min. Šestnáctistovka v roce 2002 nahradila patnáctistovku kvůli přísnějším emisním limitům. Výkony však byly plně srovnatelné. V letech 1997 – 98 se v nabídce vyskytl čtyřválec o objemu 1 797 ccm, který poskytuje výkon 125 kW (170 k) při 7 600 ot./min. Největší točivý moment 166 Nm je posazen k 6 300 ot./min., což slibuje maximální zážitek z jízdy. O silnou variantu malého Civicu byl ale pramalý zájem a proto se zase přestala brzy vyrábět. Motory Hondy jsou vesměs spolehlivé držáky, které nabízejí volbu mezi nízkou spotřebou a sportovní jízdou. Absence naftových motorů si tuto volbu přímo vyžadovala a Honda je dlouho absentovala vyspělostí svých benzinových agregátů. Přednosti a nedostatky Hondy Civic K plusům japonských vozů patří jízdní komfort stejně jako jisté jízdní vlastnosti, spolehlivost, výkonné a přesto úsporné benzinové motory. Rovněž provedení interiéru patří ke špičkám na evropském trhu. K nedostatkům naopak patří špatně naladěné odpružení, které se projevuje houpavou jízdou a nejistotou při ostré jízdě. Rovněž základní čtrnáctistovka nepatří k nejtišším motorům. Ke vzácnosti tohoto vozu na českém trhu se přidává nedostatek dílů z aftermarketu, který zdražuje případné opravy. K technickým nedostatkům patří opotřebená ložiska zadních kol, poddimenzovaná spojka, koroze výfukového potrubí, a překvapivě také koroze lemů zadních blatníků. Do roku 1999 se vyskytovala technologická závada na svodech výfukového potrubí, jenž se projevovala prasknutím tohoto svodu. Přesto patří Civic k tomu lepšímu mezi ojetinami. Japonec nebo Brit? Honda Civic v pětidvéřovém provedení hatchback byla vyvíjena ve spolupráci Hondy a britského Roveru. Ten dal vozům daleko přitažlivější detaily v podobně luxusní palubní desky a drobných detailů jako jsou chromované kličky. Naftový motor s přímým vstřikováním rovněž vyvíjel Rover a ve své době se jednalo o nejpokrokovější technologii. V motorizacích se o něm nezmiňujeme, protože je natolik vzácný, že pravděpodobnost setkání s ním v českých bazarech se rovná nule. Dodnes líbivou příď tvoří spíše britská než japonská architektura a když vedle sebe postavíte Rover 400 a Hondu Civic, jen těžce budete hledat rozdíly. Přední maska s klasickým grilem v kombinaci s klasický obdélníkovým tvarem předních světlometů bez čiré optiky je zaměnitelná s většími modely Accord a Legend souběžných generací. Masivní přední nárazník zcela v duchu devadesátých let vystupuje dopředu a je bohatě žebrován vstupy chladícího vzduchu k motoru. Nezbytností je nelakovaná pryžová lišta proti oděrkám. Rovněž vnější zpětná zrcátka jsou z černého nelakovaného plastu, jenž i po letech vypadá zachovale a Slunce si sním nezahrálo na vypalovanou. Pohled zboku naznačuje veskrze vyvážené linie celého vozu. Jednoduchá zkosená příď, na dnešní poměry stále dostatečně moderní sklon čelního skla, jednoduché dveře s dnes již poněkud archaickými klikami vystupujícími nad úroveň karosérie. Accord má sériová čtrnáctipalcová ocelová kola se značkovými plastovými kryty a obouvá pneumatiky o rozměrech 175/65. To je dobrý kompromis mezi stabilitou vozu v zatáčkách a nízkým valivým odporem kvůli spotřebě. Naprosto evropsky ukončená záď upomíná na spolupráci s Roverem, vše je decentní a uhlazené. Nekomplikovaná záď je tvořena dlouhými pátými dveřmi s jen lehkým zakousnutím do zadního nárazníku a typickými koncovými svítilnami, opakujícími tvary přídě. Na výklopných pátých dveřích si našlo své místo označení legendy jménem Civic a také tradičně logo. Otevírání zádi se děje bohužel jen přes klíček nebo páčkou od řidiče. Přiměřený luxus Interiér zaujme přiměřeným luxusem, který i po letech působí nadčasově a na úrovni. Paradoxní jsou vysoce kvalitní plasty a zdařilá imitace kořenového dřeva v kombinaci s úsporami na elektrickém stahování oken, které zcela chybí a je nahrazeno klasickými kličkami. Nastupování do Civicu je pohodlné, dozadu, ani dopředu se člověk nemusí soukat, jen vzadu je místa o poznání méně na výšku, tudíž dvoumetroví dlouháni budou mít problém. Palubní deska je provedena z velmi kvalitních materiálů, které by Civicu mohl závidět i jeho současný nástupce. Měkké černé plasty nevybledly a připomínají svou strukturou pravou kůži, imitace dřeva vypadá daleko věrohodněji než u dnešních korejských i evropských vozů. Celkově nám Civic připomíná, že v oblasti materiálů v interiéru začaly automobilky v posledních deseti letech neskutečně šetřit. Jednoduchá architektura je podobná například Audi 80. Jednoduchý přístrojový štít s analogovými přístroji je obklopen výdechy ventilace, středový panel je implantován jako vystupující díl a kromě výdechů nebo autorádia obsahuje ještě ovládání manuální klimatizace. Ta u zkoušeného vozu funguje skutečně jen decentně, což naznačuje, že časy plné náplně v klimatizačním okruhu jsou nenávratně pryč. Samozřejmostí je popelník se zapalovačem, to by si žádný vůz v devadesátých letech neodpustil. Středový tunel pokračuje řadicí pákou, ruční brzdou a ukončují jej přihrádky v místech, kde by se dnes nacházela loketní opěrka. Sezení vpředu je pohodlné, sedáky zaujmou dobrým vedením a přitom jsou dostatečně měkké, aby hýčkaly páteř cestujících. Cestování v Civicu je tak pro řidiče a spolujezdce nesmírně komfortní. Cestující vzadu budou překvapeni prostorem do stran, pokud se uskromní cestující vpředu, zbude i dost místa na nohy cestujících vzadu. Jen s tou výškou to Japonci nedomysleli a tak cestování dvoumetrového pasažéra vzadu je spojeno se skrčenou hlavou. Zavazadlový prosto má základní objem 380 litrů, sklopením zadních sedadel jej lze zvětšit až na uctyhodných 830 litrů. Zavazadelník je dobře přístupný a pod rovným dnem se nachází plnohodnotné rezervní kolo. Bravurní základ Pohled pod kapotu prozrazuje motocyklovou školu Hondy. Vše je jednoduché, jednotlivé komponenty si může člověk vyměnit takřka sám, když má k dispozici dostatečné zázemí a manuál, jak na to. Pod kapotou je uložen celohliníkový zážehový čtyřválec o objemu 1 396 ccm s výkonem 66 kW (90 k) při 6 400 ot./min. Maximální točivý moment činí 120 Nm při 4 800 ot./min. Pouze tunu těžký vůz si s jednoduše konstruovaným čtyřválcem konstrukce OHC báječně rozumí. Pokud si Civic pořizujete pro jiné než sportovní účely, pak vám bude čtrnáctistovka bohatě stačit. Startujeme a pod kapotou se tiše ozývá vrnění japonského zázraku. Odhlučnění je dostatečné a my se rovnou pouštíme do ostrého provozu. Město je místem nejčastější realizace tohoto motoru, čemuž odpovídá odspodu posazený zátah a výkon dostupný překvapivě již od 1 500 ot./min. Pod touto hranicí je motor spíše letargický. Chcete-li šetřit, držte se kolem 2 000 otáček. Pak vás čeká spotřeba kolem šesti, sedmi na sto. Mimo město se temperamentní čtrnáctistovka neztratí a stojí přitom srovnání se zastaralými motory stejného objemu pod kapotou škodovek. Tyto nemají na Hondu ani přes rozdíl takřka deseti let vývoje vůbec žádnou šanci. Samozřejmě, že Hondě brzy dochází dech a na opravdu ostré předjíždění to není. To ostatně dokazuje i zkušenost na dálnici, kde Honda bez problémů zrychluje až na 160 km/h, aby se pak její dravost odmlčela. A tak nejlepší je cestovat předpisovou stotřicítkou a příliš si nevšímat závodníků kolem vás, i když oni sami by chtěli. Koncekonců chcete-li ekonomickou jízdu, jeďte jen kolem 110 km/h a Honda se vám odmění spotřebou blížící se 6 l/100 km. Naše výsledná spotřeba se během testu ustálila na 7,6 l/100 km, což vzhledem ke stáří, rozměrům a výkonům vozu považujeme za vynikající výsledek. Stav motoru se jeví jako uspokojivý, jen koroze některých komponentů je pokročilá a bude si žádat bu´d jejich repasi nebo výměnu. Ovladatelnost, brzdy, řazení, řízení Podvozek Hondy Civic je pro nás trochu nepříjemným překvapením. Na jednu stranu nás udivuje francouzskou měkkostí, se kterou vyfiltruje všechny nechutnosti českých vozovek, na druhé straně ta samá vlastnost Civic maximálně limituje při ostré jízdě zatáčkami. A tak ostré vlásenky ve vysoké rychlosti s tímto vozem nedoporučujeme, protože naladění podvozku je veskrze komfortní. Samozřejmě, že na vině může být vadný stabilizátor, případně opotřebené tlumiče, ale naladění podvozku rovněž pěje svou písničku, která má ke sportovnímu podvozku hodně daleko. Brzdy jsou tradičně vlažné, samozřejmě že s nimi lze vůz bez problémů zabrzdit, ale na dnešní poměry neposkytují onen jedovatý účinek, který se dostaví v druhé polovině stisku brzdového pedálu. Rovněž ruční brzdy má sklony při silném zatažení zůstávat viset, ale to je řešitelný problém přenastavením vůlí. Řízení je u Civicu dostatečně komunikativní, i když britská škoda ve spolupráci s Roverem vedla spíše ke komfortu. Přesto v porovnání s podvozkem řízení je to lepší, co poskytuje řidiči více informací. Řazení má i po letech provozu provozu poměrně přesnou kulisu, rychlosti padají bez problémů a synchrony zvládají přeřazení ze čtyřky na dvojku. Ovladatelnost Civicu je až na měkký podvozek příkladná a vy se můžete radovat, že jste si i přes stáří vozu z roku 1998 pořídili automobil s dobrými jízdními vlastnostmi a schopností zprostředkovat svému řidiči radost z jízdy. Jízdní vlastnosti a komfort Město je vzhledem k měkkému naladění podvozku místem, kde posádka takové Škody Superb bledne závistí nad jízdním komfortem v takřka deset let starém hatchbacku nižší střední třídy. Naprosto nepochybuji na britském vlivu, který přispěl ke komfortu ana druhé straně ubral sportovní duch značky Honda. Mimo město se tichý Civic také cítí dobře, zejména v přímce slibuje poklidné cestování, jen vlásenky a ostrá jízda na hranici adheze mu nedělají dobře. To samé se opakuje na dálnici, kde začíná být nepříjemně nestabilní teprve při průjezdu ostře klopeného dálničního oblouku ve stosedmdesátce. Naměřená dynamika a zrychlení Maximální dosažená rychlost: 180 km/h Zrychlení: 0-100 km/h: 20,4 s 0-120 km/h: 27,5 s 0-140 km/h: 39,9 s 0-160 km/h: 67,4 s Maximální rychlosti na jednotlivé převodové stupně 1 – 50 km/h při 7 000 ot./min 2 – 90 km/h při 7 000 ot./min 3 – 145 km/h při 7 000 ot./min 4 – 170 km/h při 6 500 ot./min 5 – 180 km/h při 6 500 ot./min Pružnost: 40 - 80 km/h: 2 st. 7,5 s; 3 st. 12,1 s; 4 st. 16,9 s 60-100 km/h: 3 st. 15,6 s; 4 st. 14,6 s; 5st. 20,1 s 80-120 km/h: 3 st. 13,7 s; 4 st. 18,2 s; 5st. 28,8 s Převody: 40: 2 - 3000; 3 - 2000; 4 – 1600; 5 - 1250 60: 2 - 4500; 3 - 3000; 4 - 2300; 5 - 1800 80: 2 - 5900; 3 - 3800; 4 - 3100; 5 - 2500 100: 3 - 4900; 4 - 3800; 5 - 3100 120: 3 - 5750; 4 - 4600; 5 - 3750 140: 3 - 6750; 4 - 5450; 5 - 4400 160: 4 - 6200; 5 - 4900 Pohodlný aristokrat Testovanou Hondu Civic lze zakoupit v Autobazaru Prachárna za 105 000,- Kč. To je vcelku zajímavá cena, i když do konečné kalkulace je třeba zahrnout kontrolu podvozku a případnou výměnu tlumičů, silentbloků nebo stabilizátorů. Pak ale Civic představuje nadmíru pohodlné svezení za rozumné peníze a slibuje i přiměřenou provozní nenáročnost. Určitě patří k tomu lepšímu, co si lze v autobazarech zakoupit, i když nedostatek dílů z aftermarketu hovoří spíše proti Hondám. To už je ale úděl kvalitních japonských vozů. Technické údaje Hodnoty udávané výrobcem Motor * Typ: Zážehový řadový čtyřválec napříč před přední nápravou * Objem: 1 396 ccm * Největší výkon: 66 kW (90 k) při 6 400 ot./min * Největší točivý moment: 120 Nm při 4 800 ot./min * Palivo: Benzin bezolovnatý okt. nárok 95 a vyšší Provozní vlastnosti * Max. rychlost: 176 km/h * Zrychlení z 0 na 100 km/h: 13,3 s * Spotřeba paliva (l/100 km): o Město: 9,4 o Mimo město: 6,4 o Kombinovaná: 7,5 * Objem palivové nádrže: 55 l Hmotnosti * Pohotovostní hmotnost: 1 055 kg * Užitečná hmotnost: 495 kg Vnější rozměry * Délka: 4 5320 mm * Šířka: 1 700 mm * Výška: 1 390 mm * Rozvor náprav: 2 620 mm Vnitřní rozměry * Základní objem zavazadlového prostoru: 380 l * Maximální objem zavazadlového prostoru: 830 l Historie modelu Honda Civic 5D hatchback 1995: představení 5D hatchbacku, motorizace 1.4i. (66 kW) , 1.5i. (66 kW), 1.6i (83 kW), 1.6i SR VTEC (93 kW), výroba v britském Swindonu 1997: facelift, motorizace 1.6i (85 kW), 1.8i VTi (125 kW) 2001: ukončení výroby a nahrazení novou generací {imggallery 421}