Honda Legend: Dvacet let na vrcholu

Sedan Legend se poprvé představil v roce 1987 a do značné míry vyprovokoval Toyotu k vytvoření vlastní divize luxusních automobilů Lexus, když první Lexus LS 400 se představil v roce 1990. Pod kapotou Legendu první generace se nacházely šestiválce o objemu 2,5 a 2,7 litru s výkonem 127, resp. 124 kW. V roce 1991 se jako odpověď na Lexus LS 400 představila druhá generace Legendu s faceliftovaným designem a zbrusu novým srdcem – šestiválcem o objemu 3,2 litru a výkonu 151 kW. Designově se nevymykal menšímu Accordu. V roce 1995 se představila druhá generace modelu Lexus LS 400 s výrazně inovovaným designem a jako odpověď přišla v roce 1996 na svět třetí generace Legendu již s tříapůllitrovým šestiválcem o výkonu 151 kW (205 k) při 5 200 ot./min. Tuto generaci poznali i čeští příznivci Hondy a vyráběla se až do loňského roku. V roce 2006 se představila zatím poslední, čtvrtá generace Hondy Legend. Práce na ní ale probíhaly intenzivně již dva roky předtím. A nástupním trhem se staly USA. V roce 2004 se na New Yorském autosalonu poprvé představil koncept Acura RL (Acura je luxusní divizí Hondy podobně jako Lexus u Toyoty). Kromě moderního designu překvapil použitím pohonu všech kol, což je u osobních vozů Honda novinka. Honda jej nazvala Super Handling All-Wheel-Drive System, zkráceně SH-AWD. Točivý moment určený zadním kolům je rozdělen podle aktuálních podmínek v poměru 0:100 resp. 100:0 mezi pravé a levé kolo. Informace ze senzorů se přenášejí do diferenciálu, kde je upraveno rozdělení momentu v poměru od 30:70 až po 70:30 na předních nebo zadních kolech. Rok poté se světu představila RL a v roce 2006 doputovala na starý kontinent jako lehce modifikovaná Honda Legend. Jaká tedy nejnovější vlajková loď Hondy je? Made in Japan Honda Legend se vyznačuje čistými tvary, které jsou kompromisem mezi přáním konzervativního zákazníka a moderním stylingem. Celkově Legend připomíná robustností Peugeot 607, záď pak připomene limuzíny Maybach. Je znát, že Honda vařila z globální designérské kuchařky. Poměrně agresivní přídi dominuje typická srdíčková maska s trojídlným chromovaným grilem a drobnějšími plastovými mřížkami, kterou známe z menšího modelu Accord. Uprostřed je velký znak Hondy. Na poutavou masku navazuje robustní kapota s víceméně klasickým tvarováním. Přední blatníky dostaly samostatnost a nejsou tedy kryty zeshora kapotou, ale tvoří celek s rozměrnýmmi předními světlomety s dvojicí reflektorů a integrovanými ukazateli směru. Čirá optika s výraznou spodní linkou obrysových světel působí úžasně a dává Hondě tvář. Aktivní přední světlomety se natáčejí, ale na rozdíl od běžného standardu se natáčí vždy jen světlo na straně zatáčky. Samostatně se tak natáčejí až o 20°. Na přední masku a světlomety navazuje integrovaný přední nárazník se zvýrazněnou pryžovou lištou a horní chromovanou linkou tolik obvyklou v osmdesátých letech. Pod ní se nacházejí kulaté přední mlhovky, výrazné prolisy a spodní gril sešklebený do ironického úsměvu. Vnější zpětná zrcátka se nevyhnula módě integrovaných bočních ukazatelů směru, čelní sklo je pro změnu výrazně zkosené a o něco kratší než u evropské konkurence. Pohled na příď lehce zespodu připomene především Mercedes-Benz SLK Roadster. Naopak pohled z profilu nám neustále připomíná Peugeot 607, zvláště klenutím bočního prosklení. Na masivní příď navazuje ostře zkosená kabina s elegantním zkosením zádi, které ovšem obětuje prostor pro posádku, ale o tom až později. Zboku si Honda neodpustila chromované lišty na dveřích i na klikách a Hondě to přidává na důstojnosti. Klasice přidají i decentní sedmnáctipalcová litá kola s pneumatikami o rozměrech 235/50. Zkuste si dobře prohlédnout záď Legendu – rozpoznatelná podobnost s modely Maybach vám sebere u Japonce dech, ale co už, to je globalizace. Rovněž zkosení sdružených koncových svítilen s čirou optikou je lehce mercedesoidní. Víko zavazadlového prostoru je opatřeno decentním spoilerem na horní hraně, pod ní se nachází znak Hondy a chromovaná lišta s osvětlením registrační značky. Decentní zadní nárazník s chromovanými lištami ozvláštňuje dvojice chromovaných koncovek výfuku a mezi nimi náznak spoileru. Pokud bychom na záď umístilo logo Maybachu nebo Mercedes-Benz, možná bychom pár motoristů spletli. Vysoká škola elegance a komfortu Malé zklamání překvapí majiteli luxusního automobilu klíček zapalování, který je totožný s klíčkem z nejlevnějších modelů Jazz a City. To je ale typická bolest značky Honda, na kterou si zřejmě po letech potrpí. Po otevření dveří přivítá řidiče kombinace jemné béžové kůže, měkčených plastů a imitace kořenového dřeva, to vše v exkluzivním balení. Stačí zmínit detaily – ovládání sloupku řízení se děje elektricky, přední koberečky z imitace ovčího rouna jsou vybaveny hliníkovým nápisem „Legend“ a noční podsvícení je provedeno v modré barvě. To ještě podtrhuje dnes nezbytná hliníková lišta v prazích předních i zadních dveří. Parádní slícování a kvalitní plasty mistrně maskují, že při vzniku interiéru byly kov a pravé dřevo nahrazeny nejzdařilejšími imitacemi. Architektura přístrojové desky je opět reminiscencí na Mercedes-Benz, ovšem řadou detailů připomíná spíše slavného architekta Le Corbusiera. Masivní čtyřramenný volant zaujme poněkdu tenkým věncem volantu, který by se hodil do rukou sličné blondýnky. Na volantu je kromě pádlověk řazení ovládání audiosoustavy, palubního počítače a tempomatu. Přístrojová deska je tvořena třemi sendviči – horní plastovou částí, středovou imitací kořenového dřeva a spodní plastovou částí. Horní část je vyhrazena přístrojovému štítu s analogovými přístroji a optitronovým podsvícením, dále se zde nachází LCD displej audiosoustavy a obrazovka navigace. ¨ Středová imitace kořenového dřeva nese výdechy automatické dvouzónové klimatizace a volně na ní navazuje středový panel s ovládáním navigace, audiosoustavy a klimatizace. Tovární audiosoustav si nezadá s obdobnými aparaturami ve vozech Lexus nebo Volvo. Hraje úžasně čistě, krásné vysoké tóny a syté basy. Středový panel je vyveden z imitace matného hliníku a působí veskrze elegantně. Spodní plastová část byla vyhrazena seřízení světel a před spolujezdcem odkládací schránce. Předsunutý středový panel pokračuje středovým tunelem s ovládáním vyhřívání nebo ventilace předních sedadel a voličem automatické převodovky. Za středovou loketní opěrkou jsou umístěny výdechy klimatizace pro cestující na zadních sedadlech. Místa na předních sedadlech je dost, přesto překvapí stísněnost, netypická pro tuto třídu. Připadáte si pak spíše jako v kokpitu soukromého tryskáče než ve velké limuzíně. Pohodlná přední sedadla s elektrickým polohováním, výrazným bočním vedením a vyhříváním sedáků i opěradel potěší milovníky komfortu. Cestující vpředu mají kromě výklopných kapes ve dveřích k dispozici několika odkládacích schránek na středovém tunelu, který zakončuje středová loketní opěrka s koženým čalouněním. Líbivým detailem je vyklápěcí zapalovač. Sedadla vzadu nabízejí rovněž úžasný komfort v podélném směru a v tomto ohledu prostor překonává Volvo S80. Radost ovšem kalí jedna podstatná maličkost. Tou je efektní zkosení střechy vzadu, které prakticky znemožňuje dvoumetrovým pasažérům cestování na zadních sedadlech. Přišlo mi to vzhledem k ceně a prestiži modelu líto, že není schopen uspokojit dvoumetrové zákazníky. Jinak je vše, jak má být. Perfektní slícování, efektní kombinace pravé kůže, mekčených plastů a imitace kořenového dřeva nenechá spát milovníky luxusu. Cestující vzadu mají k dispozici odkládací kapsu v zadní stěně předních sedadel a středovou loketní opěrku s držákem dvou nápojů. Samozřejmostí jsou elektricky sklopitelné opěrky hlavy a roletyk po stranách i vzadu, tam pak opět s elektrickým ovládáním. Zavazadlový prostor má objem 452 litrů a nelze hojiž zvětšit sklopením zadních sedadel. U vozu vyšší střední třídy je to pochopitelné, samozřejmě středový tunel pro lyže zůstal zachován. Prosotr trpí typickou bolestí Hondy, kterou je vyšší nákladová hrana víka. Je to dáno výpočtem deformačních zón u měkčích karosérií Hondy. Zatímco například švédský Saab jde na jistotu a vše pojišťuje silnější ocelí, Honda sází na přesné počítačové výpočty a plechy na karosérii má proto tenké. Dno zavazadlového prostoru není zcela rovné a tvoří několik schodů. Pod dnem je skryto dojezdové rezervní kolo s povinnou výbavou a nářadím. Šestiválec stačí, sire Pod kapotou je uložen celohliníkový benzinový šestiválec o objemu 3 471 ccm s výkonem 217 kW (295 koní) při 6 200 ot./min. Motor disponuje točivým momentem 351 Nm při 5 000 ot/min. Papírové hodnoty zní slibně, zvláště vzpomenem-li hodnotu výkonu, na které třiapůllitr začínal – 151 kW. Honda nabízí pouze tento motor v kombinaci s pohonem všech kol a pětistupňovou automatickou převodovkou. Jsme proto zvědaví, jak bude Legend způsobilý postavit se vedle obdobné vlajkové lodi Volva – modelu S40 V8 AWD. Papírově je na tom osmiválec u Volva podobně - 232 kW (315 koní) při 5 950 ot./min. Osmiválec disponuje točivým momentem 440 Nm při 3 950 ot/min. Stejně jako u Hondy se musí postarat o pohon všech kol. Honda se šestiválcem je vyrovnaným soupeřem osmiválce u Volva a tak lze o vysokootáčkovém motoru Hondy tvrdit, že mu jeho šest válců stačí i proti osmiválcům. Po nastartování se díky utlumené klapce sání ozve tichým strojovým zvukem, připomínajícím tikání švýcarských hodinek. Honda si tentokrát dala záležet, aby vrcholný agregát odhlučnila lépe než motory u menších modelů a povedlo se. Po rozjezdu se zdá být šestiválec líný, ale kdykoliv vás začne trápit dynamika, stačí přeřadit z polohy D na D3 a rázem máte k dispozici ideální otáčky a maximum točivého momentu. A pro fajnšmekry je zde řazení pádlovkami pod volantem. Ve městě se šestiválec cítí dobře, ale přece jen je znát, že má daleko lépe vyšší otáčky a tak pokud dostatečně nepřidáte plyn, čeká vás jen průměrný rozjezd. Spotřebu ve městě lze při rozumné jízdě udržet na hodnotě 12,7 l/100 km, při dynamičtější jízdě stoupá až k 15 l/100 km. Mimo město lze naplno rozvinout talent Legendu s pohonem všech kol a vysokootáčkovým šestiválcem. Nad 3 500 ot./min. vás čeká jeho pisklavý kovový zvuk s hlubokým barytonem, který se mi tolik líbil v šestiválcích od Subaru. Spotřeba mimo město se pohybuje kolem 10,9 l/100 km. Konečně na dálnici si lze užívat nekonečnou pohodu, výkon a rychlou, ale opravdu rychlou jízdu. Netečnost podvozku k náklonům v zatáčkách, nekonečné ticho v kabině a výkon motoru vás cele pohltí. Honda si za to řekne o 11,9 l/100 km. Absolutní novinkou v Evropě je aktivní potlačování hluku v kabině ANC, které pracuje na principu vysílání signálů s opačnou fází. Systém používá dva mikrofony, které snímají zvuky s kmitočtem do 100 Hz, které jsou vyhodnoceny a následně je reproduktory ve dveřích a jedním přídavným vyslán přesně načasovaný signál s opačnou fází a daný hluk se tak eliminuje. Tento systém dokáže snížit hlučnost o plných 10 dB. Je sice složitější, ale výrazně lehčí než klasická izolace. Budete-li jezdit dynamicky ale rozumně, udržíte spotřebu na pěkné hodnotě 12,7 l/100 km, což není zase tolik s některými nenasytnými čtyřválci. To je slib, který motor z rodiny VTEC skutečně dodrží. Komfort limuzíny, podvozek, brzdy, řízení, řazení, ovladatelnost Ze začátku překvapí oproti menšímu modelu Accord míra nastavení komfortu u podvozku. Legend se mírně kolébá a chvílemi máte pocit, že jedete v Mercedesu se vzduchovým odpružením Airmatic. Naučíte-li se čtyřkolce od Hondy věřit, zjistíte, že kromě komfortu nabízí ještě jistý podvozek, který vás díky inteligentnímu pohonu všech kol podrží v naprosto extrémních situacích, kde se trhá většina prestižních konkurentů. V zadním diferenciálu jsou elektromagnetické vícelamelové spojky, které mají spolu s dalším planetovým převodem pro každé z kol, vládu nad velikostí přenášených sil. Vestavěný snímač polohy sleduje aktuální stupeň sepnutí spojky (vzdálenost mezí cívkou a magnetem) a dovoluje tuto vzdálenost přesně regulovat velikostí proudu, který elektromagnetem teče a tím i regulovat velikost kroutícího momentu, který je přenášen. Stabilizační systém VSA využívá celé řady čidel k tomu, aby dokázal detekovat výskyt nedotáčivosti nebo přetáčivosti. V závislosti na závažnosti situace dokáže systém zvýšit výkon motoru a/nebo přibrzdit konkrétní kolo, aby bylo možné situaci korigovat tak, aby se vůz vrátil do požadovaného směru. Tento systém pracuje zcela samostatně a nezávisle na řidiči a jeho jediným úkolem je zajistit bezpečnost jízdy. Kromě zvyšování stability při průjezdu zatáčkami tento systém slouží také pro řízení trakce. Ve spolupráci se systémem pohonu všech kol (SH-AWD) dokáže automaticky přibrzdit to kolo, které při zrychlování na kluzkém povrchu ztrácí trakci. Brzdy Hondy Legend nejsou tolik jedovaté jako u Audi A6 nebo BMW, zabrzdí ale bezpečně a včas. Tvar slovesa je na místě, protože občas za vás dobrzdí inteligentní tempomat. Ovšem stejně jako u menších modelů i brzdy u legendu jsou slabší částí celého vozu. Možná je to ale zhýčkanost z vozů Audi, které zkrátka rády flekují, zato jejich šestiválce tak dobře nejedou. Výrazným příspěvkem k bezpečnosti je adaptivní tempomat ACC společně s volitelným systémem CMBS zmírňujícím následky srážky. Adaptivní tempomat dokáže díky radaru udržovat vzdálenost od vozu vpředu a když se vzdálenost nečekaně zmenší, varuje zvukovým signálem řidiče. Systém CMBS dokáže při nulové reakci řidiče výstrahu opakovat, lehce přitáhnout pás řidiče a pomalu přibrzďovat. Nereaguje-li řidič na výzvu, systém přitáhne pásy obou předních sedadel naplno, zavře střešní okno a začne plně brzdit. Řízení Legendu odpovídá určení automobil a působí lehce přeposilovaně. Projevuje se to zejména ve vyšších rychlostech, kdy byste mohli točit jedním prstem, ačkoliv byste si přáli více informací od vozovky. Bohužel, takový je osud luxusních sedanů. Řazení automatické převodovky je daleko rychlejší než převodovky například u Volva, v normálním režimu zarazí dlouhý chod jednotlivých stupňů a hlavně pozdní reakce na přidání plynu, kdy se elektronika chvíli rozmýšlí, zda-li budeme zrychlovat, nebo si jen hrajeme s plynem... Ovladatelnost Legendu je díky pohonu všech kol a vyspělé elektronice bravurní a přes celkově luxusní zaměření poskytuje svému řidiči maximální možný komfort. Být rychlejší než ostatní Legend dopřeje své posádce rychlost. Nenutí vás ke zběsilé jízdě jako BMW, případně k rozvážné jízdě chrochtavých Mercedesů. Legend je svůj a žádá si jemné zacházení. Vy se pak nestačíte divit, že jste v cíli své cesty za polovinu času než obvykle, aniž byste sami chtěli. Může za to neobvyklé pohodlí při řízení, které vás nenutí sundat nohu z plynu v ostré zatáčce, případně vám dopřeje zrychlení větší, než byste autu běžně dopřáli. Ve městě je Legend luxusním korábem a lehce se houpe ze strany na stranu při přejíždění nerovností, výtluků a kočičích hlav. Rychlé rozjezdy z křižovatek, absolutní ticho a výjimečně sladěné materiály vás pak vedou k stále dobré náladě na palubě Legendu. Mimo město se Legend netváří nijak sportovně, přesto si dovedete pohrát s rádoby sportovními vozy, které za sebou nechá v prvním esíčku nebo na rovince. Tam, kde Lexus s pohonem zadních kol zpomaluje před zatáčkou, Legend se vrhá střemhlavě kupředu, aby odstředivé síly zvládl pomocí diferenciálu s redistribucí síly na jednotlivá hnaná kola. Nezapomenu na dálnici. Luxusní a rychlý Legend se supertichým interiérem je zážitek, na který se nezapomíná. Pod kapotou tiché vrnění šestiválce a před vámi jen stíny míjených automobilů. Opravdu krásný zážitek. Naměřená dynamika Maximální naměřená rychlost: 243 km/h Zrychlení: 0-100 km/h: 7,0 s 0-120 km/h: 10,9 s 0-140 km/h: 14,1 s 0-160 km/h: 17,5 s 0-180 km/h: 21,1 s 0-200 km/h: 31,2 s Technické parametry Hodnoty udávané výrobcem Motor * Typ: Zážehový šestiválec konstrukce SOHC s variabilním časováním ventilů VTEC, čtyři ventily na válec * Objem: 1 364 ccm * Největší výkon: 217 kW (295 k) při 6 200 ot./min * Největší točivý moment: 353 Nm při 5 000 ot./min * Palivo: Bezolovnatý benzin 95 okt. a výše Provozní vlastnosti * Max. rychlost: 250 km/h * Zrychlení z 0 na 100 km/h: 7,3 s * Spotřeba paliva (l/100 km): o Město: 17,0 l o Mimo město: 8,9 l o Kombinovaná: 11,9 l Hmotnosti * Pohotovostní hmotnost: 1 864 kg Vnější rozměry * Délka: 4 995 mm * Šířka: 1 845 mm * Výška: 1 450 mm * Rozvor náprav: 2 800 mm Vnitřní rozměry * Základní objem zavazadlového prostoru: 452 l * Maximální objem zavazadlového prostoru: 452 l Jeden model, jedna cena, tedy alespoň v ČR Honda má rozdílnou cenovou a modelovou politiku na obou zaslíbených kontinentech. V USA nabízí Acuru RL od 45 700,- USD. Na západ od našich hranic ji lze pořídit 74 500,- Euro. Cena na českém trhu činí obligátních 1 499 000,- Kč vč. DPH. Je to cena za plnou výbavu a je to cena první i poslední. Nedávno testované Volvo S80 V8 AWD ve vrcholné výbavě Summum lze pořídit od 1 779 000,- Kč vč. DPH. Audi 4.2 FSi Quattro s Tiptronicem (automatická převodovka) lze pořídit od 1 924 800,- Kč vč. DPH, BMW 550i s paketem 1 a automatickou převodovkou od 1 972 446,- Kč vč. DPH. Volvo tak i ve své vrcholné verzi nabízí o téměř 200 000,- Kč nižší cenu než konkurence, aniž by šetřilo na komfortu pro posádku. Vzhledem k vyspělosti nového Legendu jej lze označit za skutečně dobré auto pro znalce, kteří ocení pohodlné cestování v japonském superkřížníku. Neměří-li tedy členové vaší rodiny dva metry, pak jste právě objevili ostrou konkurenci evropských prémiových značek. {imggallery 400}