Jaguar X-Type 2.0 D: Globální kočka

Zastavení první: karosérie jako umělecké dílo Automobily dnes nemají problém vzbuzovat emoce, tím se zabývají designérská studia, která ladí detaily až do chvíle, dokud z nich není cítit vzrušení. Jaguar má pozici lehčí, protože vychází ze sedmdesátileté designérské tradice. Design exteriéru je mistrovským dílem a odlišuje jej od nudných BMW a Mercedesů. Dojem z karosérie nejlépe vystihuje tradiční soška na kapotě dražších modelů Jaguar – skákající šelma. Dvoudílná chromovaná maska s černou mřížkou je v horní části ozdobena tlamou šelmy. Trochu nám chyběla skákající kočka na kapotě, ale ta by v českých podmínkách stejně dlouho nevydržela. Čtyři oválné přední světlomety s čirou optikou a xenonovými výbojkami jsou dle anglické tradice rozděleny na dvojici potkávacích a dvojici dálkových světel. Pod čirým krytem potkávacích světel jsou umístěny kromě xenonových výbojek také ukazatele směru, obrysová světla se schovala pod kryt dálkových světel. Vrásčitá kapota navazuje na oválná světla a k dokonalosti ji chybí skutečně jen chromovaná soška Jaguaru. Přední nárazník má výrazné žebrování a vstupy pro chlazení motoru. Pohled zboku ještě více naznačuje inspiraci vlajkovou lodí Jaguar XJ. Linii předního blatníku určují vrásky od předních světlometů, které se táhnou i do boku. Zatímco Jaguárovská příď má lehce negativní zkosení, úhel sklonu čelního skla je daleko výraznější než u konzervativní třídy XJ. K nejzajímavějším prvkům patří dvojí vykrojení zadních dveří v oblasti kliky a C sloupku. Na něj navazuje tradičně zkosená záď, která je ale kratší než u klasického modelu XJ. Vůz je vybaven elegantními paprskovitými šestnáctipalcovými koly, která obouvají pneumatiky o rozměrech 205/55. Vozu nesmírně sluší chladná světlemodrá barva, která jej činí ještě krásnějším v ledové zimní krajině. Zadní partie opět nese typické prvky designu – tradiční sdružené koncové svítilny a chromovanou lištu nad tabulkou pro SPZ. Tato lišta ještě zvýrazňuje klenutí víka zavazadlového prostoru. Zastavení druhé: Interiér v duchu anglické klasiky Nastupování dopředu je pohodlné a pasažéry uvítá nerezová lišta s nápisem Jaguar v prazích předních dveří. Sezení v Jaguaru je kompromisem mezi nízko položenými sedačkami v BMW řady 3 a vysokými křesly v Mercedesu třídy C, kteří jsou také největšími konkurenty Jaguaru. Palubní deska je nejkonzervativnější částí vozu a podobnou architekturu používal na začátku století jen Rover u svého modelu 75. Horní kryt palubní desky z měkčeného tmavého plastu dobře ladí s navazujícím panelem z imitace kořenového dřeva, které je v dražších modelech skutečným dřevem. Pod tímto panelem se nachází spodní část ze světlého plastu, který s ním kontrastuje. Středový panel má místo obšití kůží lem z měkčeného plastu a jeho samotné provedení z koncernového šedivého plastu patří k nejslabším místům jinak bravurně vyvedené palubní desky. Řadicí páka pětistupňové manuální převodovky je stejně jako klasický čtyřramenný volant ozdobena znakem Jaguaru. Volant je navíc vybaven ovládáním audiosoustavy. Následuje středový tunel s krátkou hlavicí ruční brzdy a kontroverzním prvkem – dvěma držáky nápojů, které jsou naprosto shodné s luxusnějšími verzemi Fordu Mondeo. Tunel je zakončen středovou loketní opěrkou s čalouněním z pravé kůže. V ní jsou schovány dva oddělené úložné prostory. Architektura výplní dveří má anglický původ a dlužno pochválit inženýry Jaguaru, že nesáhli po koncernových prvcích od Fordu tak, jako to učinili v Saabu pod taktovkou General Motors. Odkládacích prostorů je tak akorát – jedna přihrádka v palubní desce, další dvě ve dveřích a poslední dvě v loketní opěrce. Dozadu se nastupuje trochu krkolomně díky menším zadním dveřím, uvnitř je místa tak akorát a vyšší pasažéři mohou mít problémy se zkosenou střechou, které se dotýkají hlavou. Také tvarování zadních sedadel je výsostně klasické a nenašli byste rozdíl mezi sedadly X-Type a například modelu XJ ze sedmdesátých let. Výklopná středová loketní opěrka je opatřena dvojicí držáků na nápoje. Zavazadelník je dobře přístupný díky rozměrnému víku, které se otevírá buď po odjištění ovladačem na klíčku nebo po stisknutí tlačítka na spodní hraně chromované lišty na víku zavazadelníku. Základní objem činí dostatečných 452 litrů, přičemž zadní sedadla nelze sklopit a chybí i středový tunel pro lyže. Zavazadelník je příjemně mělký a nakládání zavazadel tak nečiní žádné potíže ani něžnému pohlaví. Pod rovným dnem zavazadelníku se nachází zvedák a neplnohodnotná rezerva. Zastavení třetí: Příjemné jízdní vlastnosti Motorizaci zajišťuje vznětový čtyřválec o objemu 1 998 ccm s výkonem 96 kW (131 koní) při 3 500 ot. / min. Největší točivý moment činí 330 Nm při 1 800 ot./min. Nijak okouzlující objem patří nejslabšímu motoru pod kapotou, který je konkurencí dvoulitru pod kapotou BMW. Jeho původ lze hledat ve spolupráci koncernů PSA a Ford. Dosud jsme uvedenou pohonnou jednotku testovali pod kapotou Citroënu C4 VTS a C5, nebo Fordu Focus, S-Max a Galaxy. S Jaguarem si překvapivě dobře poradí. Ještě než otočíte klíčkem ve skříňce zapalování, překvapí vás, že se Jaguar startuje stejným typem klíčku, který používají Fordy. Je to trochu škoda a Jaguar by si zasloužil exkluzivnější klíček. Po krátkém žhavení se pod kapotou ozve výrazné nýtování, které ale nedoprovází vibrace v karosérii. Podvozková skupina má základ ve Fordu Mondeo, přesto se jedná o značně modifikovaný podvozek, který se vyznačuje větší přilnavostí k vozovce a sklonem k lehce řiditelnému smyku na hranici adheze. Pětistupňová manuální převodovka jde zlehka a nejvíce vás překvapí ostrá spojka, jejímž účelem je rychlý rozjezd šelmy, pomalý rozjezd u Jaguaru by byl ostudou. Krátce odstupňovaná převodovka má nejdelší pětku, která při dálniční stotřicítce točí 3 500 ot./min. Ve městě se aristokrat cítí dobře díky svým kompaktním rozměrům, komu by přesto činilo parkování potíže, může se spolehnout na senzory v zadním nárazníku. Trochu překvapí těžký podvozek, který je společným jmenovatelem prémiových vozů – Luxusu IS 220 D, Saabu 9-3 nebo právě testovaného X-Type. Ve městě se projevuje plavnou jízdou,ale každý větší výmol odmění tupou ránou do karosérie. Naše výsledná spotřeba ve městě činí přijatelných 7,1 l/100 km Mimo město se kočka rovněž cítí dobře a v zatáčkách si s ní díky pohonu předních kol snadno poradíte. Ke smyku se nechá přinutit až při skutečně prudkém zacházení a jeho korekce vám nedá příliš práce. Prostě kočka k pohledání. Z nuly na stovku šelma spurtuje za 9,5 s. Spotřeba mimo město se nakonec ustálila na 6,8 l/100 km. Na dálnici se nejslabšímu X-type líbí. Úsporný dvoulitr v kombinaci se silnou pětkou sice nutí k vyšším otáčkám, ale do 170 km/h je vůz ochotný k energickému zrychlování. Po stosedmdesátce se dostavuje kocovina v podobě neanglicky malého objemu a pěti stupňů a X-Type jen neochotně zrychluje na výsledných 190 km/h. Po dálnici si pak dvoulitr vezme zbytečně 8,1 l/100 km, což je zklamání u 1 492 kg těžkého vozu. Na vině je absence šestého rychlostního stupně. Výsledná průměrná spotřeba činí přijatelných 7,7 l/100 km. X nebo S? Vysněnou kočku X-Type lze pořídit v kombinaci s dvoulitrovým dieselem v základní výbavě Entry již od 865 000,- Kč. To je přijatelná cena za pohodlné svezení v autě, za kterým se každý ohlédne. Jaguary jsou si navíc dosti podobné a tak jen znalec pozná, zda-li váš Jaguar stál zmíněných 865 00, nebo třeba dva miliony korun. Naše seznámení s britskou kočkou dopadlo nadmíru příjemně. Podobně se mohou cítit noví majitelé, kteří si domů odvezou atypický jaguar s pohonem předních kol a spotřebou kolem 7 l/100 km. Vnitřním konkurentem je model S-Type, který kopíruje design šedesátých let a převzal podvozek od Lincolnu s pohonem zadních kol. X-Type nám přijde více evropský a dali bychom mu po našich zkušenostech přednost. {imggallery 346}