Mazda 3 1,6 MZ-CD: Úsměv od ucha k uchu

{imggallery 535} Už první pohled na Mazdu 3 vyvolává ve skrze pozitivní pocity. Japonští designéři šli při navrhování druhé generace trojky cestou evoluce a podrobili ji podobné kůře jako větší šestku. Výsledkem jsou ještě výraznější a expresivnější tvary evokující pohyb a radost z něj, zkrátka ještě více "ZOOM-ZOOM". Maska chladiče vytváří široký úsměv, který doplňují mandlové oči s náznakem dravosti v podobě předních světlometů. Výrazné prolisy kolem blatníků i na bocích dodávají vozu trochu sportovního šmrncu, dojem nekazí ani zadní svítilny výrazně vystouplé do boků a decentní spoiler nad zadním oknem. Jedinou výtku z hlediska čistoty designu máme k zadnímu páru dveří, které jsou na první pohled výrazně kratší, než ty přední, což vyvolává pocit jakési nesourodosti. A samozřejmě to není nejlepší řešení ani z hlediska praktičnosti. Podobnost s větší šestkou je patrná i v interiéru, kde se taktéž zapracovalo především na kvalitě materiálů a slícování. Chválíme především povrch horní části palubní desky, který snese i ta nejpřísnější kritéria. Zajímavě je řešena kaplička přístrojové desky, která je tvořena dvěma tubusy rychloměru a otáčkoměru a větším obloukem nad nimi, který sahá až nad středovou konzolu a ukrývá v sobě displeje palubního počítače a audiosystému s klimatizací. Ty jsou trochu nelogicky rozdělené, navíc je každý podsvícen jinou barvou (palubní počítač bílou, audiosystém s klimatizací červenou), jejich čitelnost je však bezproblémová. Klasický "ručičkový" palivoměr nahradil digitální a ukazatel teploty chladicí kapaliny zmizel úplně. O dosažení správné provozní teploty motoru vás však informuje modrá kontrolka, která po zahřátí zhasne. Jinak nemáme ergonomii ovládacích prvků co vytknout, vše je na svých místech a ovládání je velmi logické. Potěší i velká tlačítka a otočné ovladače na středové konzole. Z hlediska prostornosti je na tom Mazda 3 skvěle především vpředu. Rozsah seřízení sedadla řidiče je dostatečný, uvítali bychom ale možnost přitáhnout si volant o něco blíže k tělu, tak, jako to umožňuje větší šestka. Přední sedadla jsou trochu tvrdší, než jsme u Mazdy zvyklí a mohly by mít i o něco málo delší sedák, na druhou stranu potěší poměrně slušným bočním vedením. Posaz vpředu je tedy bez větších výhrad. Druhá řada sedadel je na tom však o poznání hůře. Už nastupování dozadu je poněkud kopmplikovanější kvůli relativně úzkému vstupnímu otvoru (jak už byla o krátkých zadních dveřích řeč) a ani prostor pro kolena a nárty nepatří mezi ty největší. Člověk vysoký 185 cm se "sám za sebe" posadí trochu nepohodlně. Situaci zachraňuje šířka v oblasti loktů a ramen, která je dostatečná a ani prostornost nad hlavou není nejhorší. Kufr o objemu 340 litrů sice nepatří mezi největší, díky pravidelnému tvaru je však dobře využitelný. Zadní sedadla lze sklápět v poměru 60:40, vznikne potom však poměrně vysoký schod. Že umí Mazda postavit auto pro řidiče, které je radost řídit, je dobře známo a druhá generace trojky to opět jenom potvrzuje. Lehkost, s jakou se vůz vrhá do zatáček, si vás dovede získat velice rychle. Podvozek je sice nastaven poměrně komfortně a i na 17" kolech dobře tlumí nerovnosti, zároveň ale disponuje jistou hravostí, kterou u konkurentů budete hledat jen stěží. Zatáčení sice provázejí lehké náklony karoserie, citlivé řízení vám však záhy dodá dostatek jistoty, že vůz snese opravdu leccos. Navcí skvěle reaguje na podněty plynovým (přídně i brzdovým) pedálem, takže si lze užít i hrátky s decentně rozevlátou zádí. Jediné, co výsledný dojem trochu kazí, je relativně slabší agregát o výkonu "pouze" 115 koní. Rozhodně se nedá říct, že by byl líný, spíš podvozek zkrátka snese podstatně více. Koneckonců, výkon 85 kW a točivý moment 270 Nm jsou na turbodiesel o objemu 1,6 litru naprosto standardní hodnoty. Po zahřátí má motor kldiný běh a vcelku příjemný zvuk a neprostestuje ani při výraznějším vytáčení. Nejlépe se však cítí ve spodním rozsahu otáček, kdy ochotně spolupracuje už od 1300 ot/min a pojem turboefekt v podstatě nezná. Nízským otáčkám nahrává i zpřevodování šestistupňového manuálu, který si s motorem vyloženě rozumí. Řadicí páka chodí v kulise bez problémů, dráhy nejsou nijak dlouhé, dorazy nepůsobí gumově, zkrátka dobrý standard. Co nás trochu překvapilo, byla tvrdší spojka. Mazda 3 v této motorizaci nebude trhat asfalt a na výjezdech ze zatáček vám možná bude trocha výkonu scházet, o to víc vás však potěší spotřeba. I při poměrně častém využívání maximálního potenciálnu motoru se průměrná spotřeba na konci našeho testu ustálila na 6,5 l/100 km, přičemž při normální jízdě se dá bez větších problémů dostat o litr níže. A když se budete snažit, dá se jet i do pěti litrů, musíte se však vyhnout dálnici. Při stabilní rychlosti 100 km/h si motor řekne o 4,5 l/100 km, při dálničních 130 km/h spotřeba poskočí na 6,1 l/100 km. V Japonsku nezapomněli ani na odhlučnění, které je na velmi dobré úrovni. Nedá se říci, že by byla Mazda 3 rychlejší, úspornější nebo kvalitnější, než evropská konkurence, má i pár slabších stránek především v oblasti vnitřního prostoru, nebude vás však nudit a dokáže vám nabídnout radost z řízení. A to se počítá. Naměřené hodnoty: Zrychlení (km/h; s): 0 - 100: 11,4 0 - 120: 15,6 0 - 140: 20,2 0 - 160: 31,3 0 - 180: 42,5 Maximální dosažená rychlost: 190 km/h Pružné zrychlení (km/h; s): 40 - 80: 2.stupeň - 5,0; 3.stupeň - 6,3; 4.stupeň - 9,8 60 - 100: 3.stupeň - 6,5; 4.stupeň - 8,3; 5.stupeň - 10,8 80 - 120: 4.stupeň - 9,4; 5.stupeň - 10,5; 6.stupeň - 12,7 Zpomalení (km/h; s): 100 - 0: 3,9 140 - 0: 5,1 Technická data Typ motoru: vznětový přeplňovaný Válce / ventily: 4 / 2 Zdvihový objem (ccm): 1560 Nejvyšší výkon (kW / ot/min): 85 / 3600 Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): 270 / 1750-2500 Maximální rychlost (km/h): 188 Zrychlení 0 - 100 km/h (s): 11,0 Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): 5,3 / 3,9 / 4,4 Zavazadlový prostor (l): 340 Objem nádrže (l): 55 Pohotovostní hm. / nosnost (kg): 1260 / 570