Mercedes-Benz 250 D: Extratřída po dvaceti letech

W124 jako zlatý střed Šedesátá a sedmdesátá léta patřila modelovým řadám W114 a W115 s podlouhlými předními světlomety a klasickými tvary. V lednu 1976 se Mercedes-Benz rozloučil s historií a do výroba šla zbrusu nová hranatější řada W123, která představovala podstatnou modernizaci designu i použité techniky. První vlaštovkou byl přirozeně sedan, v březnu 1977 byla na autosalónu v Ženevě představena varianta kupé konstrukční řady 123, později také první kombi s trojcípou hvězdou na kapotě. Vznikly tak typy 230 C, 280 C a 280 CE jako nástupci kupé konstrukční řady 114. V roce 1982 Mercedes-Benz rozšířil nabídku směrem dolů a představil zbrusu nový model 190 E, který dostal přezdívku Baby-Benz. Zároveň ale odlákal spoustu zájemců o do té doby nejmenší modelovou řadu W123. Její nástupce tak dostal nesnadný úkol odlišit se od řady 190 E a přitom nezasahovat do třídy S. V roce 1985 se konečně představila zbrusu nová typová řada W124, designově vycházející z menšího modelu 190 E. Neotřelý design byl odpovědí na pětkové BMW a pod kapotou bylo možné nalézt benzinové čtyřválce i šestiválce, atmosférické diesely, ale i turbodiesely. Od roku 1987 byly v nabídce také modely s pohonem všech kol 4Matic a v roce 1989 prošel model kompletním faceliftem, který ho ve výrobě udržel až do roku 1995. Další historii už psala současným motoristům známá třída E. Motorizace pod kapotou W124 (1985 – 1989) Základem nabídky byl zážehový čtyřválec o objemu 1 997 ccm, ze kterého poskytoval výkon 80 kW(109 k) při 5 200 ot./min. Největší točivý moment činil 170 Nm při 2 500 ot./min. Nízko položené maximum točivého momentu sliboval poklidnou a relativně úspornou jízdu, kterou potvrzuje i kombinovaná spotřeba 8,8 l/100 km. V nabídce byl jak se čtyřstupňovou manuální převodovkou, tak se čtyřstupňovým automatem. Dalším v nabídce byl zážehový čtyřválec s dvouventilovou technikou o objemu 2 299 ccm s výkonem 100 kW (136 k) při 5 100 ot./min, největší točivý moment činil 205 Nm při 3 500 ot./min. Ten už pokoří dvousetkilometrovou hranici a spotřeba se vejde do 10 l/100 km. V nabídce byl jak se čtyřstupňovou manuální převodovkou, tak se čtyřstupňovým automatem. Nabídku šestiválců zahajoval motor o objemu 2 599 ccm s maximálním výkonem 122 kW (166 k) při 5 800 ot./min. Největší točivý moment činí 230 Nm při 4 250 ot./min. Maximální rychlost činí 218 km/h a spotřebu lze stlačit pod 10 l/100 km. Tento motor tvoří optimum pro svižnou jízdu s W124. V nabídce byl jak s pětistupňovou manuální převodovkou, tak se čtyřstupňovým automatem. Další šestiválec má zdvihový objem 2962 ccm a největší výkon 138 kW (188 k) při 5 700 ot./min. Největší točivý moment 260 Nm je posazen k 4 400 ot./min, což znamená vysoké otáčky pro maximální požitek z jízdy. Zato si s ním užijete 228 km/h a spotřeba se v praxi pohybuje kolem 12 l/100 km. V nabídce byl jak s pětistupňovou manuální převodovkou, tak se čtyřstupňovým automatem. Základ naftové nabídky tvoří archaický čtyřválec o objemu 1 997 ccm. Maximální výkon činí pouhých 53 kW (72 k) při 4 600 ot./min. a kroutící moment 123 Nm vrcholí ve 2 800 ot./min. Maximální rychlost 160 km/h je spíše papírovou záležitostí a kombinovaná spotřeba 6,7 l/100 km se v praxi posouvá spíše k osmi litrům. Dalším v nabídce je vznětový pětiválec o objemu 2 497 ccm. Ten poskytuje maximální výkon 66 kW (90 k) při 4 600 ot./min a největší kroutící moment 154 Nm při 2 800 ot:/min. Předkomůrkové spalování, archaické a nezničitelné řadové čerpadlo a bytelná konstrukce tento motor předurčují pro milion kilometrů bez generální opravy. Mercedes s ním dosahuje až 175 km/h a kombinovaná spotřeba 7,1 l/100 km se v praxi pohybuji spíše kolem 10 l/100 km. Od roku 1988 nechyběla v nabídce ani přeplňovaná verze naftového pětiválce o výkonu 90 kW (122 k) při 4 600 ot./min. Maximální kroutící moment činil 225 Nm při 2 400 ot./min. a Mercedes s ním dosahuje až 195 km/h. V nabídce byl pouze se čtyřstupňovým automatem. Nechybí ani samozřejmě vrcholný vznětový šestiválec o objemu 2 996 ccm v atmosférické i přeplňované verze. Atmosferický šestiválec dosahuje největšího výkonu 80 kW (109 k) při 4 600 ot./min. a maximálního kroutícího momentu 185 Nm při 2 800 ot./min. Mercedes ním sprintuje na 190 km/h a spotřeby 7,4 l/100 km, v praxi spíše dosahuje desetilitrového odběru. Přeplňovaná verze dosahuje největšího výkonu 105 kW (143 k) při 4 600 ot./min. a maximální kroutící moment činí 267 Nm při 2 400 ot./min. Pokoří dvousetkilometrovou hranici a odběr se opět vejde do desetilitrové hranice. Z výše uvedených motorů není jediný, kterému by se měl případný zájemce o tento mercedes vyhnout. Specialitou, které jsme se záměrně vyhnuli, je velmi vzácný pětilitrový osmiválec, na který zcela jistě nenarazíte a pokud ano, dejte do něj všechny své úspory, protože tato investice vás přežije. Z běžnějších motorizací doporučujeme benzinovou dvatrojku a naftový šestiválec bez turba. Ten vám bude sloužit statisíce kilometrů. Přednosti a nedostatky W124 Mercedes Benz W124 patří k nejspolehlivějším automobilům v historii statistik TÜV. Na dobu vzniká přináší vynikající bezpečnost pro posádku, vysoce komfortní odpružení, , vynikající čtyřstupňový automat, ABS a bravurní odolnost proti korozi. K nedostatkům patří letargické vznětové motory, maticové řízení bez zpětné vazby a vysoký proběh kilometrů u naftových i benzinových verzí, které nahlodají i tak spolehlivý vůz. K častým závadám dvacet let starých vozů patří úniky oleje z motoru i převodovky, vůle v táhlech a ramenech zadní nápravy, vůle v čepech předních ramen, která může vést až k vylomení předního kola, spálená lamela automatické převodovky, vadný tlumič napínáku řemene pohonu pomocných agregátů, vůle řízení a vůle v kulise řazení. To vše se ale projevuje po statisících kilometrů a tak za to na mercedes nenadávejme a spíše si můžeme vážit nadčasovosti W124. Antická klasika Testovaný Mercedes v zářivé bílé barvě přitahuje pozornost okolí jako magnet. I přes stáří působí báječně a okázale. Pro jedny cikánská limuzína, pro druhé taximobil, pro třetí luxusní dostavník. Kdo si co vybere. Příď tvoří nezaměnitelná přední maska podobná antického chrámu s hliníkovým grilem a chromovaným rámem a nezaměnitelnou trojcípou hvězdou. Vedle nich pak rozměrné přední světlomety s krycím sklem a oddělenými potkávacími a dálkovými světly. Přední nárazník má lakovanou část a pryžový nalakovaný pás, jedná se totiž o model před faceliftem, který u nás zlidověl pod názvem plasťák. Vnější zpětná zrcátka jsou rovněž nelakovaná a po letech působí harmonicky s designem vozu. Profil vozu je výraznou inovací oproti oproti předchozím řadám W114/W115 a W123. Základem je masivní příď zkosená po vzoru 190 E. Masivní tvary posléze představovaly základ také pro další generaci třídy S, přezdívanou pro své rozměry také mamut. Do boku protažené ukazatele směru vpředu i vzadu působí harmonicky, vzadu navíc doplněné typickým žebrováním koncových svítilen. Vcelku konfekční tvary dveří a kabiny klasického sedanu doplňuje mohutný zavazadlový prostor, jehož hrany jsou na boku zvláštním způsobem zkoseny a působí tak dynamičtěji, než kdyby se jednalo o čisté obliny. Zadní nárazník je opět v barvě karosérie s výrazným pryžovým pásem. Na dveřích v úrovni nárazníků je pak doplňuje jednoduchá pryžová lišta. Kliky dveří jsou plastové, již bez chromované lišty. V blatnících jsou umístěna patnáctipalcová litá kola s pneumatikami o rozměrech 195/65. Záď vozu je vyvrcholením designu osmdesátých let. Elegantní hrany odlehčují masivní záď, které se dnešní mercedesy vyhýbají. Poslední, kdo dal tak náležitě najevo svou těžkou váhu, byl již zmíněný mamut na počátku devadesátých let. Šikmo zkosené víko zavazadlového prostoru určuje tvary šikmo zkosených koncových svítilen s typickým mercedesovským žebrováním, jinak si záď nese naprosto jednoduché tvary – subtilní lakovaný nárazník s pryžovou lištou a vysoká záď se zjemňujícím zkosením na bocích. K tomu na bocích výrazně zkosené zadní sklo. Není zkrátka klasičtějšího auta z osmdesátých let. Komfortně a tiše Uvážíme-li, že automobil je dílem první poloviny osmdesátých let, nelze se než sklonit před jeho prostorností, ergonomickým řešením a nadčasovostí. Stejně tak si musíme vážit kvalitních plastů a imitace kořenového dřeva, které ani po skoro dvaceti letech nejsou poškozené vlivem slunečního záření a působí na dotek i pohled stále měkce a kvalitně. Výplně dveří jsou kombinací kvalitních plastů a potahové látky, nechybí ani chromované kličky dveří. Vpředu i vzadu se okna stahují na kličku. Přístrojová deska nese typickou architekturu Mercedes-Benz obohacenou o hrany osmdesátých let oproti předchozímu modelu W123. Tvoří ji přístrojový štít s tachometrem, otáčkoměrem, ukazateli stavu paliva a teploty chladicí kapaliny a žárovkovými kontrolkami. Po letech nefunguje pouze otáčkoměr. Schránka před spolujezdcem je po otevření vybavena dvěma mělkými držáky nápojů. Nejpůsobivější ovšem je velký čtyřramenný volant z měkkého plastu s efektním logem automobilky. Abychom nezapomněli, sluneční clona před spolujezdcem je vybavena kosmetickým zrcátkem, miniaturní sluneční clona je také nad vnitřním zpětným zrcátkem. Nad ním se nachází také žárovkové kontrolky zapnutí bezpečnostních pásů a integrovaná svítilna s bodovým světlem. Dále se zde nachází ovladač elektrického stahování střešního okna. To je tvořeno ocelovým plechem a vydrží tak déle než líbivá skleněná střešní okna. Středový panel je tvořen imitací kořenového dřeva a imitací kůže po stranách. I po letech působí hodnotně, jeho architektura je velmi jednoduchá , nese několik ovladačů včetně manuální klimatizace, jenž je po letech provozu nefunkční. Pod nimi je umístěno moderní autorádio s CD přehrávačem a popelník se zásuvkou na 12 Voltů. Středový panel volně přechází ve středový tunel s velmi jednoduchou architekturou – nese pouze kulisu řadicí páky, elektrické ovládání vnějšího zpětného zrcátka u spolujezdce a velkou mělkou přihrádku na věci místo dnes montované loketní opěrky. Řidič i spolujezdec mají k dispozici sedadla bez bočního vedení, spíše drátěné gauče, kde při prudkém průjezdu zatáčkou zavržou ocelová pera. Opěra páteře je dostatečná včetně hlavové opěrky, jen poloha za volantem bez možnosti nastavení není na dnešní poměry optimální. To je ale dáno mou výškou takřka dva metry. Cestující vzadu si ve dvou užijí dost místa, i když pár chyb se z hlediska moderních automobilů najde. Zejména prostor nad hlavou dvoumetrových cestujících je na dnešní poměry stísněný, navíc vzadu úplně chybějí hlavové opěrky. Zato zadní lavice připomíná měkký gauč, což oceníte na dlouhých cestách, nechybí dokonce ani loketní opěrka. V platu za zadními sedadly se nachází úložný box s lékárničkou. Zavazadlový prostor má základní objem solidních 520 litrů. Vyznačuje se slušnou přístupností, na druhé straně neumožňuje rozšíření sklopením zadních sedadel směrem do kabiny. Rovná podlážka je v rozích nahrazena praktickými přihrádkami, do kterých se vejdou jak drobnosti, tak kanystr s palivem. Pod rovnou podlážkou a plastovým krytem se nachází rezervní kolo a hever, ve víku zavazadlového prostoru je pak umístěn trojúhelník tak, aby varoval při pouhém otevření víka. Nafta s dlouhou tradicí Pohled pod kapotu prozrazuje ortodoxní stavbu motoru a spoustu místa pro zástavbu daleko větších agregátů. Pod kapotou se totiž nachází nepřeplňovaný vznětový pětiválec o objemu 2 497 ccm. Největší výkon činí 66 kW (90 k) při 4 600 ot./min. a maximální kroutící moment 154 Nm při 2 800 ot./min. Vstřikování nafty do předkomůrky, řadové čerpadlo, to zní slibně z hlediska životnosti a na druhé straně slibuje spíše letargické chování velkoobjemového traktoru. Po otočení klíčkem malou chvíli čekáme na žhavení a poté na první otočení startérem spouštíme traktorový zvuk pod kapotou. Tichý klapot prozrazuje minimální vůle a zdraví agregátu. Z výfuku cítíme klasickou naftu a nikoliv zvláštní zápach moderních turbodieselů s dokonalou filtrací a rozprášením paliva ve spalovacím prostoru. Tohle je prostě klasika. Už rozjezd prozrazuje, že s tímto motorem jsme získali kroutící moment a málo koníku. Táhnout přívěs není problém, ale akcelerace jím je. Po zahřátí se agregát ztiší natolik, že na volnoběh slyšíte jen tiché cvrlikání a jemné vibrace celého vozu. Ve městě se pětiválec chová klidně a tiše, hodí se pro úspornou jízdu. Neměli jsme možnost kontrolovat otáčky a tak jen usuzujeme, že si poradí s méně než 2 000 ot./min. Mimo město si lze užít zátahu srovnatelného s moderními atmosférickými diesely s přímým vstřikováním. Nasadíte-li v padesáti čtyřku, vydrží vám do maxima, ostatně další rychlost již nemáte k dispozici. Zvláštností je rozložení jednotlivých stupňů. Krátkou jedničku a dvojku střídá dlouhá trojka a čtyřka, které se někdy dostanou do podtočení a pak pomůže jen podřazení na krátkou dvojku. Na dálnici lze jet úsporně stovkou nebo stodvacet a pokud vám nezáleží na spotřebě, můžete jet třeba 170 km/h. Naše průměrná spotřeba se během testu ustálila na 8,6 l/100 km. To je hodně i málo, ale vzhledem ke stáří motoru, jeho konstrukci a nevhodné čtyřstupňové převodovce to bereme jako dobrý výsledek. Jezdit se dá ovšem i pod sedm, chce to ovšem značný cit a hlavně otáčkoměr. Překvapivý podvozek a gumové řízení K podvozku jsme vzhledem ke stáří a charakteristice vozu přistupovali spíše s despektem. Ostatně motor vpředu a pohon zadních kol bez stabilizace nevěstí nic dobrého. Jenže naše předsudky se ukázaly jako velký omyl. Mercedes seděl jako přibitý a nechal si líbit tolik, že se o tom dnešním podvozkům soudobým vozům ve vyšší střední třídě nesní. Podvozek je předně nadmíru komfortní a plavně se přenáší přes nerovnosti a hrboly. V přímém směru se projevuje nadmíru komfortně a jistě, v zatáčkách přísně neutrálně a teprve ostré zacházení v rychlostech nad 100 km/h ho přivádí do nejistých situací. V ostrých zatáčkách se nevzdává, jen pro lepší práci nám chybí více koníků pod kapotou. Také v losím testu se bravurně nese a teprve v rychlostech nad 70 km/h se příď hrne ze stopy ven. To maticové řízení s oběhem kuličkových ložisek to má jednodušší. Nikdo od něj nečeká zázraky, jeho komunikativnost se rovná nule, ovšem životnost předčí šnekové i hřebenové řízení nejméně třikrát. V přímém směru se projevuje příkladně, zato v zatáčkách od něj nečekejte informace prostě se jich nedočkáte. Rovněž vůle v řízení jsou i po dvaceti letech minimální. Brzdy stačí, řazení propadlo Brzdy jsou vpředu kotoučové, vzadu bubnové. Na dnešní poměry jsou brzdiče vpředu i vzadu titěrné, ale každodennímu provozu vyhovují. Zato řazení zklamalo. Vykazuje totiž značné vůle a také synchrony nejsou, co bývaly. A tak se hledání rychlostí u pětistupňové převodovky podobá hře „Člověče, nezlob se“. Jednička jde lehce, dvojka už hůře, trojka se najde také poměrně lehce, jen najít čtyřku chce trpělivost a to samé pětka. Zpátečka se řadí pro mě neobvyklým povytažením řadicí páky nahory, kupříkladu nová Fabia řadí naopak stlačením páky dolů, Opel to řeší kroužkem pod hlavicí řadicí páky. Naměřená dynamika a zrychlení Maximální dosažená rychlost: 160 km/h Zrychlení: 0-100 km/h: 15,1 s 0-120 km/h: 21,1 s 0-140 km/h: 28,9 s 0-160 km/h: 97,3 s Maximální rychlosti na jednotlivé převodové stupně 1 – 45 km/h při ? ot./min 2 – 80 km/h při ? ot./min 3 – 150 km/h při ? ot./min 4 – 160 km/h při ? ot./min 4 – 180 km/h při ? ot./min Pružnost: 40 - 80 km/h: 2 st. 9,7 s; 3 st. 11,3 s; 4 st. 17,6 s 60-100 km/h: 3 st. 12,5 s; 4 st. 15,6 s; 5 st. 27,2 s 80-120 km/h: 3 st. 26,7 s;4 st. 17,6 s; 5 st. 24,8 s Pohodlná klasika Testovaný Mercedes-Benz 250D je báječným dostavníkem. Slibuje totiž ještě mnoho ujetých kilometrů v absolutním pohodlí a klidu. Cena testovaného vozu v Autobazaru Prachárna činí 77 000,- Kč vč. DPH. Technické údaje Hodnoty udávané výrobcem Motor * Typ: Atmosférický vznětový pětiválec podélně nad přední nápravou se vstřikem do předkomůrky a řadovým čerpadlem * Objem: 2 497 ccm * Největší výkon: 66 kW (90 k) při 4 600 ot./min * Největší točivý moment: 154 Nm při 2 800 ot./min * Palivo: Nafta motorová Provozní vlastnosti * Max. rychlost: 175 km/h * Zrychlení z 0 na 100 km/h: 16,5 s * Spotřeba paliva (l/100 km): o Město: neuvedeno o Mimo město: neuvedeno o Kombinovaná: 7,1 * Objem palivové nádrže: 70 l Hmotnosti * Pohotovostní hmotnost: 1 350 kg * Užitečná hmotnost: 520 kg Vnější rozměry * Délka: 4 740 mm * Šířka: 1 740 mm * Výška: 1 430 mm * Rozvor náprav: 2 800 mm Vnitřní rozměry * Základní objem zavazadlového prostoru: 520 l * Maximální objem zavazadlového prostoru: 520 l Historie W124 1985: představení W124 jako přímého nástupce řady W123, motorizace 2.0 (80 kW) , 2.2 (100 kW), šestiválce 2.6 (122 kW), 3.0 (138 kW), diesely 2.0 (53 kW), 2.5 (66 kW), 3.0 (80 kW) 1987: pohon všech kol E-Matic 1988: turbodiesely 2.5 (90 kW), 3.0 (105 kW) 1989: kompletní facelift (tzv. Plasťák) 1990: vrcholná verze 500 E – osmiválec 5.0 (240 kW) 1992: benzinové čtyřválce 2.0 (100 kW), 2.2 (110 kW), benzinové šestiválce 2.8 (145 kW), 3.2 (162 kW), benzinový osmiválec 4.0 (205 kW) 1993: facelift a přejmenování řady 200 na třídu E 1995: příchod druhé generace třídy E {imggallery 449}