Opel Vectra 1.6i 16V LPG: Komfortní klasik

Švédská spojka Sedmdesátým létům ve střední třídě dominoval Opel Ascona, tradiční sedan s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Druhá generace Ascony představená v roce 1981 již měla pohon předních kol. V roce 1984 se dočkala faceliftu a v roce 1988 zbrusu nového nástupce, Vectry první generace. Ta se moc dobrou kvalitou do automobilových dějin nezapsala, i když po stránce designu představuje dodnes moderní vůz. V roce 1992 se dočkala faceliftu a nových motorizací. V roce 1995 přišla na svět druhá generace, která představovala technologický skok do devadesátých let. V nabídce byly karosářské varianty hatchback a sedan. V roce 1996 k nim přibylo kombi Caravan. V následujícím roce po protestech motoristické veřejnosti došlo k již zmiňovanému zlepšení kvality a dá se říct, že Opel napravil svou předchozí pověst. Proto bychom měli vybírat především vůz vyrobený po roce 1996. V roce 1999 prošla béčková Vectra kompletním faceliftem a v roce 2002 se představila již třetí generace, která opustila líbivý evropský design a přiblížila se americkým vzorům. Béčková Vectra představuje dobrou volbu, pokud hledáte opravdu pohodlný vůz střední třídy. Dáte-li si pozor na typicky slabá místa v technice Opelu, nemůže vás Vectra nepříjemně překvapit. Nepřidávám se tak k těm, kteří láteří nad její kvalitou. Motorizace pod kapotou Vectry Sedan (1995 – 1999) Základem nabídky byl archaický čtyřválec o objemu 1 598 ccm, ze kterého poskytoval výkon 55 kW(75 k) při 5 200 ot./min. Největší točivý moment činil 128 Nm při 2 600 ot./min. Osmiventilový čtyřválec vychází z padesátikilowatové šestnáctistovky z konce šedesátých let. Na druhé straně měl vcelku nízko položené maximum kroutícího momentu, což přispívalo k úsporné důchodcovské jízdě. Jenže jezdit pomalu se spotřebou těsně pod osm není žádná sláva a proto tento jinak spolehlivý motor nedoporučujeme. Přidá-li se k tomuto motoru čtyřventilová technika, výkon stoupne na 74 kW (100 k) při 6 200 ot./min. Největší kroutící moment činil 150 Nm při 3 200 ot./min. Spotřeba se decentně snížila, dynamika lehce zlepšila, přesto působí tento motor stejně těžkopádně jako osmiventil. Dalším v nabídce byl čtyřválec se čtyřventilovou technikou o objemu 1 799 ccm s výkonem 85 kW (115 k) při 5 400 ot./min, největší točivý moment činil 170 Nm při 3 600 ot./min. ´Ten už slibuje daleko lepší dynamiku, ale počítejte se spotřebou kolem devíti litrů na sto kilometrů. Jako první v řadě však nabízí dynamické svezení. V nabídce Opelu nechybí ani dvoulitr o objemu 1998 ccm. Největší výkon činí 100 kW (136 k) při 5 600 ot./min. Největší točivý moment činí 188 Nm při 3 200 ot./min. Maximální rychlost činí 207 km/h a spotřebu lze stlačit pod 10 l/100 km. Dvoulitr patří ke svižným motorům a dá se s ním jezdit úsporně , ale i dynamicky. Patří k nejlepším v nabídce, i když k jeho častým problémům patří praskání těsnění pod hlavou válců při brutální jízdě. Také Opel nezapomněl na v devadesátých letech oblíbený dvoapůllitrový šestiválec. Ten měl zdvihový objem 2 498 ccm a největší výkon 125 kW (170 k) při 5 800 ot./min. Největší točivý moment 230 Nm je posazen k 3 200 ot./min. Vcelku průměrné hodnoty jsou vyváženy plynulým zátahem od nejnižších zatáček a spotřebou kolem 12 l/100 km. Základem naftové nabídky byl přeplňovaný předkomůrkový čtyřválec o objemu 1 686 ccm. Ten poskytoval maximální výkon 60 kW (82 k) při 4 400 ot./min. a největší točivý moment 168 Nm při 2 400 ot./min. Po čertech zastaralá technologie včetně osmiventilového rozvodu pochází od japonského Isuzu a představuje lepší volbu než vlastní opelovská sedmnáctistovka s objemem 1 699 ccm. Dynamika je na dnešní poměry podprůměrná a spotřeba se také blíží spíše 7 l/100 km. Hned od listopadu 1996 byl nabízen nový dvoulitrový turbodiesel s přímým vstřikováním bez mezichladiče stlačeného vzduchu. Ten poskytoval z objemu 1 994 ccm největší výkon podprůměrných 60 kW (82 k) při 4 300 ot./min. Slabý zátah činil 185 Nm již při 1 800 ot./min. Spíše podprůměrná dynamika a maximální rychlost 170 km byly vyváženy nízkou spotřebou a ochotou motoru k podtáčení. Nemálo taxikářů si chválilo své rožky, které byly schopny jezdit po Praze šedesátkou na pětku při něco málo přes 1 000 ot./min. odměnou byla spotřeba kolem šesti litrů ve městě. Od října 1997 byl tento motor nabízen v modifikované verzi s mezichladičem stlačeného vzduchu a lépe vyladěnou řídící jednotkou. Díky tomu poskytoval největší výkon 74 kW (100 k) při 4 300 ot./min a maximální kroutící moment 205 Nm při 1 650 ot./min. Maximální rychlost se posunula na 187 km/h, zrychlení z 0 na 100 km za 14 s vypadalo povzbudivě a odměnou za vyšší cenu byla kombinovaná spotřeba 6,3 l/100 km při daleko lepší dynamice. Tento motor již tolik oblíbený nebyl vzhledem k vyšší pořizovací ceně, na druhé straně doháněl technickou zaostalost za německými agregáty TDi od Volkswagenu. Po facelitu v roce 1999 se v nabídce objevil zbrusu nový zážehový čtyřválec o zdvihovém objemu 2 198 ccm s největším výkonem 108 kW (147 k) při 5 800 ot./min. Maximální kroutící moment činí 203 Nm při 4 000 ot./min. Dvadvojka byla alternativou posazenou mezi dvoulitr a šestiválec, který nabízel dynamiku srovnatelnou se šestiválcem při kombinované spotřebě kolem 9 l/100 km. Tento motor je ale v českých autobazarech vzácností. Od dubna 2001 byl v nabídce také modifikovaný šestiválec o objemu 2 597 ccm. Největší výkon 125 kW (170 k) při 5 800 ot./min. zůstal zachován, zvýšil se pouze maximální kroutící moment na 250 Nm při 3 600 ot/min. Pravým důvodem modifikace nebyl ani tak kroutící moment jako vyhověnípřísnějším emisním normám. Skutečným naftovým vrcholem se v září 2000 stala vznětová dvadvojka 2.2 DTi 16V. Přeplňovaný čtyřválec o objemu 2 171 ccm poskytoval největší výkon 92 kW (125 k) při 4 000 ot./min. Maximální kroutící moment činí 270 Nm při 1 500 ot./min. Naftový opus s přímým vstřikováním byl odpovědí na konkurencí čtyřválce TDi a HDi. Dosahoval sice obstojné dynamiky a nízké spotřeby, ale na své konkurenty se nikdy nedotáhl. Neproslavil se ani pod kapotou Saabu 9-3, kde ho nahradila devatenáctistovka ze stáje Alfa Romeo. Přednosti a nedostatky Vectry Opel Vectra druhé generace měl přetěžkou pozici vzhledem k řevu konkurence, která nevynechala jedinou příležitost, aby připomněla problémy s kvalitou předchozí generace a úspory dané nákupem nejlevnějších dílů do prvovýroby. K absolutním přednostem béčkového sedanu patří prostorný interiér. Rovněž podvozek společný se Saabem 900 patří ke špičce na tehdejším evropském trhu. Opel se nevyhýbal ani bezpečnosti posádky a proto luxusnější verze nedisponovaly jen airbagy v základní výbavě, ale také bezpečnostními pedály, které se po nehodě uvolní ze svého uložení, aby neohrozily řidičovy nohy. Pojďme k nedostatkům. Na prvním místě je třeba jmenovat špatnou antikorozní ochranu, která se projevuje rezavěním nepřístupných míst blatníků, dále v lemech dveří a u podvozkových skupin. Rovněž benzinové motory nevykazují zrovna přijatelnou ekonomiku a spotřeba opotřebených čtyřválců leckdy stoupá přes 10 l/100 km, u šestiválce ještě mnohem výše. Vznětové čtyřválce mají problém s praskáním těsnění pod hlavou a únikem oleje. Jistotou je výměna ložisek kol a tlumičů přibližně po 100 000 km z důvodu jejich opotřebení. Je třeba ale na druhou stranu uvést, že modely po faceliftu v roce 1999 jsou na tom s kvalitou daleko lépe než předchůdci a netřeba se jich bát. Nadčasový design Povedenou příď Vectry B tvoří chromovaná vlnovka pod plastovou maskou chladiče s logem uprostřed. Vlnovka lehce zasahuje do masivního předního nárazníku s výrazně sportovním tvarováním spoileru a čistě ohraničeným plastovým žebrováním s miniaturizovanými předními mlhovkami. Maska tvoří linii s rozměrnými předními světlomety s čirou optikou. Do boku proažené navazující ukazatele směru opticky začínají zakulacené přední blatníky totožné s pozdějšími modely Saab 9-3. Na buclaté tvary předních nárazníků navazují z jednoduché přední kapoty se zdvihající vnější zpětná zrcátka. Ta se dají jen komplikovaně sklápět a tak při případných šrámech při parkování počítejte s jejich zničením. V rozích karosérie jsou umístěna čtrnáctipalcová ocelová kola s pneumatikami o rozměrech 185/70, které sice dvakrát nepomohou v ostře projížděných zatáčkách, zato přinášejí klidnou plavbu. Elegantně působí decentně zvýrazněné lemy blatníků, které se ovšem nehodí k základním plechovým diskům. Profil Vectry Sedan má mimořádně vyvážené proporce a působí nadčasově i po deseti letech. Přední zakulacená část se rozvíjí v buclatou kabinu s bohatým prosklením, které se týká dokonce i C sloupku. Právě kabina prozrazuje, že béčková Vectra vznikla důkladným redesignem předchozí generace, tyto partie jsou totiž nejvíce příbuzné. Stejně tak dynamická záď s negativním zkosením je stále svěží a z nejnovějších modelů připomíná například ruskou Ladu Kalinu, která u GM opisovala. V pravé zadním blatníku se kromě dvířek od plnícího otvoru benzinové nádrže nachází také plnící otvor nádrže na LPG. Že si Vectra druhé generace rozumí s korozí potvrzuje sloupek dveří u spolujezdce vpředu, který vcelku slušně kvete, ale stále se jedná pouze o povrchový problém, který lze řešit důkladným očištěním a nalakováním. Pravý přední blatník zase nese stopy drobného karambolu, zřejmě jen pouhého ťukance. Pohodlí na palubě Kde nic není, tam ani čert nebere. V případě testovaného vozu to platí dvojnásob. Jedná se o základní výbavu, tudíž stahování oken se děje kličkou nejen vzadu, ale i vpředu. O klimatizaci si může posádka nechat jenom snít a rádio předchozí majitel vymontoval i včetně ISO konektoru, takže se připravte v případě koupě na nutnost instalace nové přípravy pro autorádio. Ergonomie palubní desky nese značnou inspiraci koncernem Volkswagen, na druhé straně v něm nalezneme řadu prvků z poslední generace velkého sedanu Omega. Horní díl z měkčeného plastu koresponduje se spodním dílem, mezi tím je umístěn tvrdší plast s přístrojovým štítem a výdechy manuální klimatizace. Pracoviště řidiče zaujme pohodlím, hned pod pravou stranu přístrojového štítu navazuje středový panel s ovládáním ventilace a topení. Volant se příjemně drží, což je dáno i neoriginálním potahem, navíc je vybaven airbagem. Přístrojový štít je až nezvykle jednoduchý, střed tvoří velký tachometr, vlevo je umístěn otáčkoměr, vpravo teploměr chladicí kapaliny a palivoměr. Pod nimi jsou umístěny malé žárovkové kontrolky s piktogramy, napravo pak rozměrné digitální hodiny, které jsou v testovaném voze u konce sil a nefungují. Přihrádka před spolujezdcem je díky absenci airbagu zdvojená, tudíž nahoře je otevřená polička a dole klasická přihrádka s držáky nápojů. Cestující vpředu mají k dispozici dostatek místa ve všech směrech, sedadla jsou měkká a dobře spolupracují s komfortním odpružením podvozku zejména na panelových dálnicích. Chybí jim ovšem moderní ergonomie a tak si v nich páteř příliš neodpočine. Rovněž sloupek volantu lze nastavit pouze výškově. Cestující vzadu mají k dispozici solidní prostor, i když dvoumetrový pasažér zrovna také nebude nadšen prostorem nad hlavou. Ve všech ostatních směrech Vectra bohatě vyhovuje, zvláště příjemný je potah zadních sedadel bez ergonomického tvarování, za velké mínus považujeme absenci opěrek hlavy. Malým detailem jsou potahy propálené na jednom místě od cigarety. Zavazadlový prostor má základní objem slušných 500 litrů a po sklopení zadních sedadel celých 1 240 litrů. V případě testovaného vozu jej nelze využít, protože u zadní stěny zavazadlového prostoru je umístěna objemná nádrž 55 l na LPG. Ta napevno odděluje zavazadelník od kabiny i po sklopení opěradel zadních sedadel. Pod rovným dnem se nachází rezervní kolo, ve stěně napravo je umístěna povinná výbava. Šestnáctiventil se umí rozjet i na plyn Pod kapotou se nachází šestnáctiventilový zážehový čtyřválec o objemu 1 598 ccm. Nejvyšší výkon činí 74 kW (100 k) při 6 200 ot./min. Maximální kroutící moment činí 150 Nm při 3 200 ot./min. Tento motor představoval upgrade historického opelovského motoru od GM, který má kořeny hluboko v šedesátých letech. Testovaný vůz je navíc vybaven originální zástavbou alternativního pohonu na LPG od nizozemského importéra General Motors. Zástavba je originálně propojená s řídící jednotkou motoru a slibuje daleko lepší funkčnost než dodatečné zástavby. Otočení klíčkem je komplikované, protože kdo zná zámky řízení u Opelu, plastová krytka má dosti značné vůle. Poprvé startujeme na benzín. Opel chytá na první pokus, i když startér musí točit déle než u nových aut. Kovový zvuk ventilů prozrazuje, že Opel má svá nejlepší léta za sebou. Nastává správný okamžik přepnout na LPG. Po natlakování systému ventil přepíná na směšovač a motor přechází na LPG. To se projevuje kolísáním volnoběžných otáček. Zkoušíme také startovat na LPG se zahřátým motorem. Klasické protočení motoru startérem nepomáhá a tak nás vždy čeká dvacetisekundový zážitek se startérem a sešlápnutým pedálem plynu. Jedině tak lze na plyn nastartovat. Nutno ale přiznat, že po zahřátí motoru se motor na plyn chová o něco kultivovaněji a hlavně jistě. Ve městě nám přijde Opel nezvykle živý. Vzpomínám si přitom na auto mých rodičů, Opel Ascona 1.6 8V ze sedmdesátých let. Dynamikou se s vectrou absolutně nedá srovnat a je znát, že tento motor se Opelu povedl. Další vzpomínka vede k testu Opelu Meriva 1.6 16V před půlrokem, kdy mi motor přišel naopak dost tragický. Čím to je? Určitě emisními limity, které šestnáctistovku přiškrtily u Merivy, kdežto vectra má ještě štěstí na benevolentní normu Euro 2. Mimo město si řidič musí zvyknout na prodlevy v nejnižších otáčkách, dané pohonem na LPG. To samé se týká provozu na dálnici, kde se ale Vectra chová suverénně a nedělá jí problém cestovat stálou rychlostí kolem 160 km/h i při spalování LPG. Naše výsledná průměrná spotřeba činí 10 l LPG/100 km, spotřebu benzinu jsme neměřili, protože případný uživatel beztak bude využívat levnějšího paliva. Komfortní podvozek Vectra dělá radost svému uživateli komfortním povozkem a jistými jízdními vlastnostmi. Představuje dobrý kompromis mezi tuhostí podvozků Volkswagenu a měkkostí a nestabilitou podvozků vozů koncernu PSA. Ve své době patřila vectra ke špičce na evropském trhu ve střední třídě. Ve městě se plavně nese a bez tupých ran překonává i takové nectnosti jako jsou retardéry. Mimo město zvládá i ostré zatáčky, i když na opravdu ostrou jízdu si raději pořiďte jiné auto. Konečně na dálnici působí jistě i ve vysokých rychlostech, kdy se navíc podvozek projevuje velmi tiše a hluk od nadkolí je minimální. Brzdy a řízení bez problémů, řazení s volnou kulisou Brzdy jsou i po letech vynikající, stejně tak řízení je bez větších vůlí, za to se sklonem k vytvoření smyku při ostrém zatáčení, ale to je dáno vysokým profilem pneumatik. Řízení je ve městě komfortní, není naštěstí přeposilované. Mmimo město v přímém směru nevyžaduje dodatečné korekce a v ostrých zatáčkách dobře sekunduje komfortnímu podvozku. Zato řazení je u Vectry neštěstím. Ne, že by kulisa vypadala jako u žiguli po třiceti letech... Ale řadicí páka je na ani ne osm let starý vůz dost volná a hledání trojky chce cvik. Rovněž synchrony již nejsou co bývaly, ale při poklidné jízdě si toho stejně nevšimnete. A k té úsporný turbodiesel vyzývá především. Naměřená dynamika a zrychlení Maximální dosažená rychlost: 170 km/h Zrychlení: 0-100 km/h: 17,2 s 0-120 km/h: 24,6 s 0-140 km/h: 32,5 s 0-160 km/h: 45,8 s Maximální rychlosti na jednotlivé převodové stupně 1 – 45 km/h při ? ot./min 2 – 85 km/h při ? ot./min 3 – 130 km/h při ? ot./min 4 – 160 km/h při ? ot./min 5 – 170 km/h při ? ot./min Pružnost: 40 - 80 km/h: 2 st. 9,0 s; 3 st. 8,8 s; 4 st. 13,1 s 60-100 km/h: 3 st. 9,6 s; 4 st. 14,9 s; 5st. 20,1 s 80-120 km/h: 3 st. 12,5 s;4 st. 15,5 s; 5st. 23,7 s Vyplatí se? Testovaný Opel Vectra nabízí alternativu v podobě levnějšího paliva LPG. Na druhé straně je jasné, že si vyžádá velmi brzy servis a také povinná výměna součástí alternativního pohonu bude něco stát. Vyplatí se tak tomu, kdo umí počítat a sežene si levné díly z aftermarketu. Technické údaje Hodnoty udávané výrobcem Motor * Typ: Šestnáctiventilový zážehový čtyřválec * Objem: 1 598 ccm * Největší výkon: 74 kW (100 k) při 6 200 ot./min * Největší točivý moment: 150 Nm při 3 200 ot./min * Palivo: Natural 95 Provozní vlastnosti * Max. rychlost: 188 km/h * Zrychlení z 0 na 100 km/h: 12,5 s * Spotřeba paliva (l/100 km): o Město: 11,3 o Mimo město: 6,1 o Kombinovaná: 8,0 * Objem palivové nádrže: 60 l Hmotnosti * Pohotovostní hmotnost: 1 730 kg * Užitečná hmotnost: 558 kg Vnější rozměry * Délka: 4 495 mm * Šířka: 1 707 mm * Výška: 1 411 mm * Rozvor náprav: 2 637 mm Vnitřní rozměry * Základní objem zavazadlového prostoru: 500 l * Maximální objem zavazadlového prostoru: 1 240 l Historie Vectry Caravan 1995: představení druhé generace, motorizace 1.6i (55 kW) , 1.6i 16V (74 kW), 1.8i 16V (85 kW), 2.0i 16V (100 kW), 2.5i V6 (125 kW), turbodiesely 2.0 Di - 16V (60 kW), 2.0 DTi – 16V (74 kW) 1999: facelit, nové motorizace 2.2i 16V (108 kW), 2.6i V6 (125 kW) 2000: motorizace 2.2 DTi 16V (92 kW) 2002: představení třetí generace a ukončení výroby Vectry B {imggallery 453}