Škoda Superb 2,0 TDI: Passatobijec

{imggallery 533} Současná druhá generace Škody Superb není na silnicích žádným nováčkem, vyrábět se začala v dubnu roku 2008. Designem se však od první generace zcela odlišila a završila tak přechod k nové tváři Škodovek, který začal Roomster s druhou generací Fabie. Příď vozu půosbí až nečekaně agresivně, především díky ostrým hranám předních světlometů, chromovaná mřížka chladiče přidává trochu elegance. Při pohledu zepředu však vůz působí opticky užším dojmem. A není to jen subjektivní pocit, neboť například Ford Mondeo je při podobné délce o celých 7 centimetrů širší. Při pohledu zboku je profil vozu až po B sloupky velice elegantní a uhlazený, malý problém však nastává v oblasti C sloupku a víka zavazadlového prostoru, kde ona elegance trochu pokulhává. Na vině bude zřejmě snaha o co nejlepší prostornost nad hlavami cesujících vzadu a co největší objem zavazadlového prostoru. Zadní svítilny nevypadají samy o sobě špatně, ale dělají Superb při pohledu zezadu ještě užší než zepředu. Co však bylo ztraceno na poli elegance, bude vzápětí nalezeno na poli pohodlí a praktičnosti, jak si povíme dále. V interiéru vozu je posun druhé generace oproti té první také patrný na první pohled. Už nevypadá jen jako recyklát nevyužitých dílů při výrobě Passatu (nikoliv z hlediska kvality, spíše tvarů), ale jako svébytný a originální model. Hlavním mottem palubní desky, středové konzole i středového tunelu je jednoduchost tvarů, která jde ruku v ruce s výbornou ergonomií. A protože v jednoduchosti je i krása, nevypadá interiér největší Škody vůbec špatně. Kvalita materiálů odpovídá ceně, žádné lacině vyhlížející dekory a povrzávající tvrdé plasty uvnitř nehledejte. Kladem je i pocit vzdušnosti a dobrého rozhledu, což je dáno poměrně velkým prosklením. Přední sedadla jsou velmi pohodlná, zároveň ale příjemně tuhá, takže vás nebudou bolet záda ani po celodenním cestování, výraznější boční vedení však nečekejte. Rozsah nastavení sedadla řidiče v kombinaci s možnostmi nastavení volantu dovoluje nalézt pohodlnou pozici řidiči v podstatě jakéhokoliv vzrůstu a všechny ovládací prvky jsou hezky po ruce tam, kde je očekáváte, jak to máme u Škody rádi. Nejvyšší trumf však Superb vytáhne co se týká prostornosti vzadu a při otevření víka zavazadlového prostoru. Co dokázali mladoboleslavští inženýři vykouzlit na daném rozvoru (ano i v tomto ohledu je Superb menší, než Mondeo) je svým způsobem malý zázrak. Místem pro kolena nemá ve své třídě konkurenci a prostornost nad hlavou je také bezproblémová. Jediným hendikepem je opět subjektivně i objektivně menší šířka v oblasti ramen (zde je na tom zmiňované Mondeo dle očekávání lépe). Při cestování ve čtyřech je však místa více než dostatek ve všech směrech i pro dvoumetrové basketbalisty. Stejně tak nadprůměrný je objem zavazadlového prostoru (595 litrů). Jeho využitelnost je navíc podpořena unikátním systémem otvírání Twindoor. Ten už byl popsán nesčetněkrát, proto jenom ve zkratce; standardně se otevírá pouze víko kufru (jako u sedanu), po zmáčknutí příslušného tlačítka se však odklopí i zadní okno (jako u liftbacku). Díky pravidelným tvarům je využitelnost kufru skvělá, malou vadou na kráse je jenom vyšší nákladová hrana. K pohonu námi testovaného vozu sloužil dobře známý dvoulitrový diesel o výkonu 103 kW a nejvyšším točivém momentu 320 Nm. Stejným motorem byl vybaven i nedávno testovaný Passat CC, v kterém nezklamal a to samé se dá říct i v tomto případě. Spolupracuje už od nízských otáček (maximum točivého momentu je k dispozici od 1750 ot/min), rád se nechá vytočit k 4200 ot/min, ale dál se mu už moc nechce. Kombinací pružného zrychlení a spotřeby patří stále při daném objemu k tomu nejlepšímu na trhu. Trochu ztrácí výraznějším dieslovým zvukem, ale to spíše při poslechu zvenčí; kabina je odhlučněna výborně. Spolupracoval s manuální šestistupňovou převodovkou, která patří k těm nejlepším ve třídě, kulisa se nám subjektivně líbila snad ještě více, než ta v Passatu CC. Tvar i velikost hlavice padne dobře do ruky, dráhy jsou krátké a jasně vymezené, nechybí ani příjemný odpor v neutrální poloze. Největší mezigenerační skok však Superb udělal hlavně v jízdních vlastnostech. První generace se cítila nejlépe na dálnici, zatáčky jí moc dobře nedělaly; při ostřejších průjezdech si člověk dobředu většinou nebyl moc jistý, co se stane. Druhá generace je na tom podstatně lépe. Podvozek je příjemně tvrdý, ne však nepohodlný a vůz drží zvolenou stopu o poznání jistěji. Nedotáčivost se samozřejmě i vzhledem k poměrně velkým převisům karoserie dostaví, stačí však mírně ubrat plyn a jste opět pány situace. Zmińovaný Ford Mondeo nebo třeba Mazda 6 jsou na tom s jízdními vlastnostmi v zatáčkách pořád lépe, rozdíl už ale není zdaleka tak patrný. Co se týká dálnice a města, nemáme žádných zásadních výhrad. Škoda Superb sice nenabídne tolik stylu a elegance jako Passat CC, dokáže to však plnně vyvážit svou praktičností a hlavně prostorností. Ve všech sledovaných aspektech udělala oproti předchozí generaci krok vpřed a i vzhledem k dostupnosti karosářské verze kombi posílila své postavení na trhu (i oproti sesterskému Passatu) naprosto oprávněně. Technická data Typ motoru: přeplňovaný vznětový Válce / ventily: 4 / 4 Zdvihový objem (ccm): 1968 Nejvyšší výkon (kW / ot/min): 103 kW / 4000 Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): 320 / 1750-2500 Maximální rychlost (km/h): 208 Zrychlení 0 - 100 km/h (s): 10,1 Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): 6,9 / 4,6 / 5,4 Zavaz. prostor - sedadla/sklopena (l): 595 / 1700 Pohotovostní hm. / nosnost (kg): 1547 / 638