Volvo S40 2.0 D: Viking na cestách

V roce 1995 byl na evropský trh uveden zbrusu nový sedan S40 a kombi V50, které ve výrobě nahradily model 450. Vyráběly se v nizozemské továrně NedCar jako joint-venture s Mitsubishi, které na stejném základě vyrábělo neméně zajímavý model Carisma. Ačkoliv se jednalo o stejný základ, obě auta byla hodně odlišná, konkrétně z 5 000 dílů měla 4 000 rozdílných. V roce 2000 prošly oba modely faceliftem. V roce 2004 se dočkal nové generace a především dostal zbrusu nový podvozek, který je v rámci koncernu Ford společný s Fordem Focus a C-Max nebo Mazdou 3. Tentokrát jsme měli možnost testovat Volvo S40 se zlatým středem z nabídky turbodieselů. Jejím dvoulitr převzatý od Fordu. Jak se bude chovat cizinec pod kapotou Švéda? Motor 2.0 D je synonymem pro motory 2.0 TDCi u Fordu a 2.0 HDi u Peugeotu a Citroënu. Dvoulitr se vyznačuje vynikajícími parametry točivého momentu a příznivými náklady na provoz. Pod kapotou Volva se nabízí od roku 2002 a trochu neoprávněně je ve stínu většího vznětového pětiválce D5. První dojem Masivní příď nám dnes sice přijde skutečně mohutná, ale po chystaném faceliftu bude dle prvních uniklých fotografií daleko mohutnější. Tvoří ji značně předsunutá maska chladiče s typickým Volvo grilem, od něj se podobně jako u Škody Octavia rozbíhá přední kapota směrem k rohům rozměrného čelního skla. Přední světlomety s čirou optikou a modrou potkávací čočkou působí v kombinaci s tmavě modrou metalízu úžasně. Před nimi je předsunut přední nárazník, který tvoří jednu linii s předsunutým grilem. Masivní přední nárazník s výrazným spodním žebrováním se rozbíhá až k výrazným předním blatníkům. V dolní neprobarvené plastové části předního nárazníku se nacházejí malá kruhová přední mlhová světla. Parádním detailem jsou vnější zpětná zrcátka ve stříbrné metalíze, která skvěle ladí právě s tmavě modrou metalízou. Dojem z přídi ještě umocňuje decentní spoiler pod nárazníkem. Pohled zboku prozrazuje dynamiku vozu. Nízký podvozek, mohutné blatníky, subtilní dveře a výrazně sportovní záď se jednoznačně inspirovaly u BMW, ale co je komu do toho. Je to prostě další báječné Volvo. Vzhled vozu ozvlášťňují krásná sedmnáctipalcová litá kola Zaurac s pneumatikami o rozměrech 205/50. Zadní partie Volva připomínají další modely švédské automobilky. Je to dáno zejména ostře skloněným zadním sklem, ostrou hranou zavazadelníku a barokními koncovými svítilnami s čirou optikou. Víko zavazadlového prostoru nese decentní lištu nad SPZ a typický nápis Volvo. Tuto stylovou jednoduchost doplňuje zadní nárazník s nekomplikovaným klenutím, ostřejšími rohy a plastovou lištou v barvě karosérie, která navíc nese parkovací senzory. Kompaktní, ale útulný interiér Interiér Volva S40 bezpochyby nepatří k největším a jeho úhlavní skandinávský rival Saab 9-3 ho s přehledem trumfne. Na předních sedadlech to ještě není tak markantní jako vzadu. Po otevření předních dveří řidiče uvítá jednoduchá a praktická palubní deska z měkčených plastů. Nejvýraznějším prvkem je předsunutý středový panel, za kterým se nachází odkládací přihrádka. Tento prvek od nejmenšího Volva převzala i vlajková loď S80 ve své poslední generaci. Pěkným detailem je také značková lišta v prazích všech dveří. Výškově a podélně nastavitelný volant skvěle padne do ruky jeho součástí je také ovládání audiosoustavy s možností připojení mobilního telefonu přes bluetooth. Přístrojový štít s analogovými přístroji a digitálním displejem palubního počítače je společný pro modely S40/V50/C30. Značí jednoduchost a nekomplikovanou ergonomii, ve které by se měl nový řidič vyznat i bez návodu. Podobně jednoduchá je celá palubní deska, která tvoí jeden blok s vystupujícím přístrojovým štítem, výdechy klimatizace a předsunutým středovým hi-tech panelem. Jeho součástí je ještě kulisa řadicí páky, ruční brzda, přihrádky a středová loketní opěrka s úložným boxem jsou již součástí středového tunelu. Za zmínku stojí architektura tenkého středového panelu s ovládáním klimatizace, audiosoustavy a ventilace, kterou lze nastavit tlačítky ve tvaru sedícího člověka. To je věc obvyklá u značky Mercedes-Benz. Přední sedadla mají veskrze příjemné tvarování, vynikající boční vedení a aktivní opěrku hlavy, která je lehce předsunutá dopředu. Trochu zamrzí absence hliníkových pedálů, když jimi disponuje i česká Škoda Octavia RS. Architektura výplní dveří je překvapivě jednoduchá. Prostoru na předních sedadel je dostatek, cestující se nemusejí omezovat. Zadní sedadla zaujmou výrazným tvarováním a aktivním opěrkami. Nabízejí také výklopnou středovou loketní opěrku s držákem na dva nápoje. Místa vzadu není mnoho, problém budou mít hlavně dvoumetroví pasažéři s tím, kam umístit kolena a hlavu. To je nejslabší místo švédského sedanu. Zavazadlový prostor má spíše podprůměrný objem 404 litrů, zvětšit jej lze sklopením opěradel zadních sedadel na 884 litrů, což u větších modelů Volva nelze. Rovné dno zavazadlového prostoru nese překližkovou přepážku k oddělení zavazadel.

Báječný dvoulitr

Pod dlouhou kapotou Volva se nachází přeplňovaný vznětový čtyřválec o objemu 1 998 ccm poskytující výkon 100 kW (136 k) při 4 000 ot./min. Největší točivý moment činí 340 Nm při 2 000 ot./min. Motor ze společné líhně PSA a Fordu je tím nejlepším dárkem pod kapotu esčtyřicítky. Už dlouho se mi s ždáným autem nejelo tak báječně jako právě s tímto Volvem. Po nastartování se ozve hlasitý klapot dvolitr, který se po zahřátí uklidní na tiché nýtování. Motoru se příliš nelíbí přetáčení ani podtáčení a řidič udělá nejlépe, když pojede podle palubního počítače. Ten nabízí i položku okamžitá spotřeba. Neznalého sice nejdříve vyděsí hodnoty při akceleraci (běžně i kolem 30 l/100 km), ale brzy ho zase u srdce zahřeje spotřeba 2,6 l/100 km z mírného kopečku. Po rozjezdu se chvíli tváří lenivě, ale po dosažení 2 000 ot./min. vás příjemně nakopne a vy buď přeřadíte, nebo se nacháte vytáhnout až ke 4 000 otáček. Každopádně je to nesmírně příjemný pocit. Ve městě se dvoulitru líbí a při lehké noze dokáže jezdit za 6,5 l/100 km. Nejvíce mu pustí žilou prudké rozjezdy, které objemnější turbodiesely kompenzují vysokou spotřebou. Mimochodem spojka zabírá přesně v polovině a zvykne si na ní důchodce i závodník. Mimo město využijte s pomocí šestistupňové převodovky mohutný zátah motoru a brzy poznáte, že závodit s naftou dnes není jen výmysl beznadějných naftomilců a dieselmaniaků. Tento dojem vám potvrdí následná jízda po dálnici. Za svou lužbu v mimoměstském provozu si Volvo řekne o příjemných 5,7 l/100 km. Na dálnici se dvoulitru líbí a rád udržuje hodnoty kolem 160 km/h. Dosáhnout dvoustovky je pro něho minimální problém, ale pak už vám v dalším zrychlování nepomůže. Skončili jste, dvěstěčtyřicítku přenechte silnějším. Ono proč taky? Dvoustovka je příjemná psychologická hranice a kdo ji dnes neumí, jakoby neexistoval. Výsledná spotřeba v dálničním cyklu činí 6,9 l/100 km. Koho dnes u dieselu nezajímá spotřeba, ten je pohanem. Spotřeba, tolikrát skloňovaný fenomén dorazil po dvaceti letech i pod kapotu Volva. Začalo to vlastně již v devadesátých letech, kdy se pod kapotou Volva objevil první licenční motor 2.5 TDi od Volkswagenu. Dnes je vše jinak a Volvo těží ze společné základny s Fordem. A tak jeho PSA dvoulitr patří k těm nejlepším na trhu. Dokazuje to průměrná kombinovaná spotřeba, která se během našeho testu ustálila na bravurní hodnotě 6,1 l/100 km. Při skutečně ekonomické jízdě pak není problém dostat se pod šest, ale to by bylo při tak kvalitním podvozku trochu škoda. Podvozek, brzdy, řízení, řazení Podvozková plošina Volva S40 vychází z Fordu Focus a podědila od něho vynikající jízdní vlastnosti, sklon z bezproblémovému průjezdu ostrých zatáček, netečnost k fyzikálním zákonům. Není to sice tak brutální jako u čtyřkolek Subaru, ale i tak se Volvo snaží z plna hrdla nezklamat nově budovanou pověst sportovní značky. Podvozek S40 je daleko tvrdší než u větších modelů S60 nebo S80. Připomíná spíše BMW trojkové řady, ke kterému ostatně vzhlíží některými designérskými prvky. V kombinaci s nízkoprofilovými pneumatikami tak získáváte pocit, že řídíte závodní auto. Jen tu a tam vás probudí průběh točivého momentu turbodieselu. Brzdy jsou u Volva S40 extrémní a jedovaté. Zapomenete-li brzdit a blížíte se k překážce, ale jedno intenzivní zadupnutí brzdového pedálu vás zachrání. Řízení u Volva S40 je nádherně komunikativní a strmé. V nižších rychlostech se sice projevuje přeposilovanost, ale progresivní účinek posilovače je ideální v rychlostech nad 80 km/h, kdy skutečně cítíte prvotní informace od vozovky. Řazení má krátké dráhy a padá jako po másle. Šestistupňová manuální převodovka umožňuje svižnou i rozvážnou jízdu a v žádné rychlosti vás nenechá týrat motor přetáčením. Jízdní vlastnosti Ve městě se Volvo s naftou neztratí, řidič i posádka ale vědí o každé dlažební kostce, každém výtluku na vozovce. Svůj díl viny nesou přirozeně nízkoprofilové pneumatiky, ale je to spíše tvrdším naladěním podvozku. Ve městě vystačíte se čtyřkou a pětkou, na sedmdesátce již řadíte šestku. Mimo město naplno odhalíte přednosti vyspělého podvozku Volva S40. To se velmi ochotně pouští do vlásenek, při rychlém řazení vás z nich rychle vytáhne motor v kombinaci s ostrými brzdami. Řidič zvyklý na daleko běžnější autamá potřebu při akceleraci ředit trojku, ale to se esčtiřicítka přetáčí, dostatek točivého momentu ji ve vlásenkách poskytne i čtyřka. Volvo S40 2.0D je dálničním králem. Ve stovce zařadíte šestku a plynule zrychlujete až do 200 km/h. Netečnost Volva vůči bočnímu větru a ostrým zatáčkám je takřka neuvěřitelná. Naměřená dynamika a zrychlení Zrychlení: 0-100 km/h: 8,9 s 0-120 km/h: 12,8 s 0-140 km/h: 17,5 s 0-160 km/h: 25,5 s 0-180 km/h: 33,8 s 0-200 km/h: 52,1 s Pružnost: 40 - 80 km/h: 2 st. 6,2 s; 3 st. 5,2 s; 4 st. 9,7 s 60-100 km/h: 3 st. 5,6 s; 4 st. 6,0 s; 5 st. 7,7 s; 6 st. 15,5 s 80-120 km/h: 3 st. 9,1 s; 4 st. 7,4 s; 5 st. 9,4 s; 6 st. 11,4 s Maximální rychlosti na jednotlivé převodové stupně: 1 – 40 km/h při 4 400 ot./min 2 – 70 km/h při 4 400 ot./min 3 – 100 km/h při 4 400 ot./min 4 – 150 km/h při 4 400 ot./min 5 – 210 km/h při 4 400 ot./min Nejvyšší dosažená rychlost: 210 km/h Převody: 40: 2 - 2600; 3 - 1600; 4 – 1200; 5 – 800 60: 2 - 3800; 3 - 2400; 4 - 1800; 5 – 1200; 6 – 1000 80: 3 - 3400; 4 - 2400; 5 – 1800; 6 - 1400 100: 3 - 4200; 4 - 2900; 5 – 2100; 6 - 1700 120: 4 - 3400; 5 – 2600; 6 - 2000 140: 4 - 4000; 5 – 3000; 6 - 2400 160 4 - 4600; 5 – 3400; 6 – 2700 180 5 – 3800; 6 – 3100 Polykač kilometrů Volvo S40 2.0D je snad nejpříjemnějším polykačem kilometrů, jakého jsem v posledních dvou letech otestoval. Nechybí mu nic, co bych potřeboval, nabízí dostatečný výkon a jisté jízdní vlastnosti. Za to vše si Volvo v testované výbavě Momentum s šestistupňovou manuální převodovkou řekne o 852 000,- Kč vč. DPH. To je sice hodně vysoká cena, ale dostanete za ní vynikající prémiový sedan nižší střední třídy. Technické údaje Hodnoty udávané výrobcem Motor * Typ: Vznětový přeplňovaný řadový čtyřválec s přímým vstřikováním technologií Common Rail * Objem: 1 998 ccm * Největší výkon: 100 kW (136 k) při 4 000 ot./min * Největší točivý moment: 340 Nm při 2 000 ot./min * Palivo: Nafta motorová Provozní vlastnosti * Max. rychlost: 210 km/h * Zrychlení z 0 na 100 km/h: 9,5 s * Spotřeba paliva (l/100 km): o Město: 7,5 l o Mimo město: 4,5 l o Kombinovaná: 5,6 l Hmotnosti * Pohotovostní hmotnost: 1 363 kg Vnější rozměry * Délka: 4 468 mm * Šířka: 1 770 mm * Výška: 1 452 mm * Rozvor náprav: 2 640 mm Vnitřní rozměry * Základní objem zavazadlového prostoru: 404 l * Maximální objem zavazadlového prostoru: 884 l {imggallery 394}